Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Snímek režiséra Şerifa Görena, který byl na 35. MFF v Cannes společně s filmem Costy Gavrase Nezvěstný oceněn Zlatou palmou, představuje největší mezinárodní úspěch turecké kinematografie. Cesta vypráví příběh pěti přátel, vězňů, kteří dostanou zvláštní povolení prožít muslimské náboženské svátky se svými blízkými. Seyyit Ali je poté, co se dozví o nevěře své ženy, nucen prolít krev, protože to přikazuje tradice. Mehmet Ali je zavržen rodinou své milované ženy kvůli údajné zradě na jejím bratrovi a svém švagrovi. Jejich druh Yusuf je krátce po propuštění eskortován zpět, jelikož ztratil formulář s povolením. Mevlüt toužil strávit zbytek života se svou snoubenkou. Jejich plány však překazí její otravní příbuzní. A konečně Ömer, jenž propadl půvabu Gülbahar, jedné z vesnických krásek, se bude muset rozhodnout pro jednu z variant, které mu život nabízí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (19)

Carodej_pes 

všechny recenze uživatele

Prožívat naplno tvrdé a dojemné příběhy lze i vzdor exotickému (sociálnímu) prostředí – Cesta toho jest navýsost povedeným důkazem. Výborný, sic stále ještě nedokončený film, kterému je mi skoro až líto nedat plný počet. Na závěru filmu se prý ale již pracuje, takže jsem upřímně zvědav, jestli ve skutečném finále bude má bytost otřesena výrazně. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Některé věci se říkají těžko. Jsou těžké na vyřčení i na pochopení.“  Mám to s tímto filmem také docela těžké. Když jsem ho viděl poprvé asi před měsícem a půl, rozhodl jsem se nechat více doznít dojmy a podívat se ještě jednou. Dnes jsem se díval. Nevstřebává se snadno, spíše o to hůř, když se ještě našinci pletou tak podobné tváře snad všech dospělých mužských i ženských postav z řad Turků a že jich je! Sám bych tuhle Cestu označil za jeden z nejnáročnějších snímků, co jsem viděl (vedle některých Tarkovského filmů včetně Stalkera, na kterého jsem si tu občas vzpomněl). Dokud film vypráví příběh cesty několika vězňů na dočasné svobodě během svátků a setkávání se s rodinou, je to díky mnoha scénám, atmosféře jízd vlakem či autobusem (včetně různých zastávek a nočních cest) a také v pozadí znějící hudbě silný a podmanivý zážitek. Když se jeden z nich dostane domů a setkává se před barákem svého rodinného obydlí s ozbrojenou stráží, je to pocitově vcelku zdrcující... Když se v pozitivní chvíli před očima hrdiny objeví bílý cválající kůň na zelené louce, zatímco později sledujeme výjevy s těžkým broděním se stejné postavy velkým sněhem s tím koněm coby "povinnou" zátěží, vnímal jsem působivě zachycený kontrast mezi krátkou představou vězně o svobodě a temným procitnutím v těžké realitě. Ale když se v poslední půlhodině film překlopí do série různých výjevů, linek na přeskáčku, flashbacků a co já vím, čeho všeho (včetně častých výkřiků "Seyite!"), začal jsem se v dalším sledu celé této cesty opět ztrácet a vyvrcholení mě neuhranulo (spíše jen deprimovaně rozladilo). Tak mi nezbývá než hlásit, že je tahle cesta pro mě ve svém konci uchopitelná a nejsem si jist, nakolik šlo o záměr... přesto dávám 4. hvězdičku vzhledem k silnému zážitku a nezapomenutelné atmosféře z většiny filmu. [70%] ()

Reklama

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

[2,5*]     Dramatické príbehy piatich väzňov, pričom každý z nich odkrýva nejaké ohavné stránky tureckej spoločnosti. Jedná sa o ostrú kritiku nezmyselných tradícií, ktoré patria skôr do stredoveku, útlaku náboženského i štátneho. Dlho ma film nedokázal chytiť, pôsobil na mňa dojmom domáceho videa s nesympatickými postavami (ktoré sa mi navyše plietli), z nevábneho prostredia a s nepríjemnou, uši píliacou hudbou (či skôr kvílením). Odpudzovali ma výjavy kreatúr (údajne ľudí), chovajúcich sa ako divé zvery bez známok inteligencie, maličkých detí fajčiacich cigarety, týrania zvierat. Postupne som si ale uvedomil, že tá celková odpudivosť filmu je zámerná, rovnako ako aj ten znepokojujúci, až depresívny duch (výdatne podporený aj hudbou). Film zhruba v poslednej štvrtine výborne graduje a nakoniec ma dokázal pohltiť a aj silne emocionálne zasiahnuť. Je až neuveriteľne, čo všetko sa páchalo a stále pácha v mene náboženstva a akejsi pochybnej "cti". Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Málokterý režisér režíruje film, zatímco sedí ve vězení. Yılmaz Güney takto kupodivu realizoval svůj nejslavnější, byť dosud nedokončený film. Nejdříve došly peníze, pak zase chyběl čas, a když prozatímní sestřih vyhrál v Cannes, už to tak zůstalo. Takže byly odstraněny scény s jedním ze šesti hlavních protagonistů, kterých tím zbylo pět. Turecko i Kurdistán začátku 80. let má životními podmínkami blíž ke středověku než k současnosti a i vybledlá kopie po více než třiceti letech používání má větší sílu než většina současné filmové produkce (90%). ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

I když je celkem vidět, v čem je tenhle příběh silný, že je zde podtrženo, jak problematická společnost je, stejně jako je problematické v ní žít a snažit se žít s lidmi pod dohledem nefunkčního státu, nějak jsem se nemohl přimět, aby mě snímek bavil a abych o něm přemýšlel. Přesto se jedná o velmi kvalitní produkci, která mě akorát neoslovila. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Yilmaz Güney byl v době natáčení ve vězení. Napsal podrobný scénář a v cele také režisérovi přehrál některé scény. Serif Gören pak film režíroval podle jeho přesných instrukcí. (džanik)
  • Tarik Akan ve své knize vzpomínek říká, že ve skutečnosti nebyl jediným, kdo zastřelil koně, který už nemohl pokračovat v cestě. (džanik)
  • Film je k roku 2014 jediným tureckým snímkem, který kdy vyhrál Zlatou palmu na festivalu v Cannes. (Kmotr76)

Reklama

Reklama