Shylock no kodomotači

S filmovými adaptacemi děl Ikeido Džuna se opravdu roztrhl pytel. Tohle je další z příběhů z jeho světa, tzv. „Ikeido Universe“. Minulý rok už vznikl i stejnojmenný seriál, avšak tento film se údajně vývojem příběhu liší jak od knižní předlohy, tak od seriálu (osobně nemůžu vyhodnotit, jelikož jsem viděla pouze film). Jak už je nejspíš oblibou, opět se tady odkazuje na Hanzawu Naokiho, tentokrát přímo jeho slavnou průpovídkou o dvojnásobné odplatě. Zároveň se děj filmu odehrává v bance „Tókjó Daiiči“, kterou fanoušci Hanzawy nebo děl Ikeido Džuna taktéž dobře znají. Ovšem, jako v některých předešlých případech, ani v tomto filmu nebyla snaha o důsledné dodržení časového sledu či konzistence obsazení postav. Film je zasazen do momentální současnosti, přestože dle příběhu Hanzawy zanikla původní banka Tókjó Daiiči už před lety, zároveň ve filmu hraje několik nám dobře známých herců, ovšem zcela jiné postavy než v Hanzawovi. Bylo by hodně cool, kdyby se s precizností dodržela úplná soudružnost světa Ikeido Džuna i ve filmových podobách, ale chápu, že by to pro filmaře vyžadovalo dost komplikací navíc, nemluvě o tom, že asi rádi používají některé ověřené herce (čímž pak bohužel vzniká tato situace, že v jednom „světě“ zosobňují různé postavy…) Ale teď už k samotnému dění filmu. Děj je sice opět zasazen do banky a opět v jádru vězí otázka peněz a peněžního podvodu, ovšem příběh je to jiný a díváme se na situaci z jiného úhlu. Tématem tentokrát není vysloveně korupce, ale půjčování a případné splacení půjčky (s tím, že situace půjčení/splacení nemusí být vždycky tak prostá a přímočará, jak se může zdát). Dílo a jeho příběh využívá motiv Shakespearova Kupce benátského, konkrétně postavy lichváře Shylocka. Jak trošku napovídá název filmu, některé postavy se staví obrazně do role „dětí“ (=kodomotači) Shylocka, tedy do role nepoctivých lichvářů, kteří, třebaže to tak navenek nepůsobí, nejednají v nějaké situaci úplně čestně a fér. Takových postav je v příběhu několik a na konci můžeme vidět, jak se vyrovnali či nevyrovnali se svým svědomím. Film nedosahuje až takových kvalit jako některé jiné adaptace děl Ikeido Džuna (Hanzawa Naoki, Šitamači rocket, Nanacu no kaigi, Akira to Akira), ale příběh je dobře vystavěný, ucelený, poutavý a závěr rozhodně podnítí k zamyšlení. Pokud vám tento druh příběhů sedí, pak je spokojenost na místě. (Viděno 20.2.2023 v kině Aeon Cinema, Okayama.) ~(4,3★)~ (04.03.2023)