Guizi lai le

Nepodařilo se mi sehnat české titulky, ale i s anglickými jsem se znamenitě bavil trefnými a černo-humornými dialogy vesničanů v kuriózní situaci. Opravdu to dlouho vypadalo na bystrou konverzační komedii. Jenže je to drama z války a prostředí notně absurdních, a tak rozuzlení sotva může být rozumné. To se dalo čekat, ale nebyl jsem připravený na mistrovské vypointování příběhu až do absurdity mrazivě reálné. --- Tenhle film mě nutí přehodnotit můj názor na čínskou kulturní komunitu. Zřejmě jsou tam všemu navzdory lidé schopní vyzrálé umělecké výpovědi. Vlastně bych tím neměl být překvapený; znám Rusy, a přes všechno barbarství nemají o vynikající umělce nouzi. Jenže je tu ještě jiný problém: román nebo symfonii můžete napsat doma s minimálními náklady a dílo je na světě. K filmu potřebujete štáb, spoustu peněz a vrchnostenskou bumážku. Jeden génius prostě film neudělá. V tomto případě byly ve věci zahraniční peníze, ale bližší okolnosti vzniku díla se mi z dostupných zdrojů nepodařilo vypátrat. A tedy mi nezbývá než žasnout, jak se z moře triviálních asijských filmů zčistajasna vynoří takový klenot... Edit: Film byl v Číně zakázán. Prý vadilo, že se Číňané přátelí s okupanty a vypadají jako hlupáci. Jak charakteristické! Člověk který nedokáže zavraždit zajatce ... hlupák ... (18.09.2015)

Silný film, pri ktorom som mala občas slzy na krajíčku. Koniec mi však, ako človeku zvyknutému na americko-európsku produkciu úplne zobral dych (trocha som to aj čakala, veď japonská armáda sa počas II. svet. dopúšťala hrozných zverstiev). Najskôr sledujete život dedinčanov, jednotlivé postavičky si obľúbite a potom ... (21.11.2010)

Dedinčania musia na pár dní schovať a vypočúvať dvoch japonských zajatcov. S pár dní sa vykľuje pár mesiacov. Počas nich sa z obojstrannej nenávisti stáva vzťah, ktorý vyústi do dohody. Vrátia zajatcov svojim s tým, že sa iba postarali o raneného a dostanú za odmenu dve vrecia obilia. No medzi tým je jeden z Japoncov vyhlásený za padlého hrdinu a celá krajina je na neho hrdá. Pre svojich spolubojovníkov teda ako živý, nemá žiadnu hodnotu. Je bitý a ponižovaný. Keď že, ale sľúbil za prepustenie obilie, kapitán posádky sľub dodržiava a pridáva ďalšie štyri vrecia. Dedinčanom sľubuje veľkú hostinu a odkazuje, aby sa všetci zišli na jednom mieste... (18.11.2010)

Tak toto je film s velkým F - jakoby volně navazující na tradici filmů Akiry Kurosawy... ač čínský, prolínají se v něm velmi kompaktně dvě jazykové linie - čínská a japonská. Příběh je tak dobře napsaný, že zvraty se nedají předem odhadnout. Ač válečný a v určitém ohledu krutý, je vyvažován jemnou nitkou humoru - často vyvěrajícího ze vzájemného jazykového neporozumění. Ve filmu se dá krásně nahlédnout jak do myšlení čínského, tak i japonského. Je to taková minisonda na bitevním poli, jež se rozprostírá převážně v hlavách zúčastněných, kteří jakmile poslechnou navzdory jazykové i kulturní bariéře svá srdce, jako by vždy na okamžik prozřeli. V momentě, kdy poslechnou rozum, stávají se oběťmi válečné propagandy, vedoucí na obou stranách k šílenství, tudíž naprosté ztrátě rozumu... P.S. Je pan "Já" čínskou obdobou Godota??? (28.12.2010)

Velmi složitý příběh, nicméně v každém okamžiku ovládaný pevnou rukou režiséra, který se zdařile pokouší sdělit, jak tupá, nelogická a nelidská je válka s celou její vojenskou ctí, národním uvědoměním a kdejakými dalšími šididly, které ve výsledku udělají z normálních lidí stvůry neschopné soucitu a myšlení. Černobílý kabát vyprávění velice sluší. (15.07.2011)