Á Ferð með Mömmu
Roadtrip with Mom
Na ceste s mamou
Driving Mum
Režie:
Hilmar OddssonScénář:
Hilmar OddssonKamera:
Óttar GuðnasonHrají:
Þröstur Leó Gunnarsson, Kristbjörg Kjeld, Tómas Lemarquis, Arnmundur Ernst Backman, Björn Stefánsson, Pálmi Gestsson, Elva Ósk Ólafsdóttir (více)Obsahy(1)
Jon je muž středního věku, který žije se svou starou matkou v odlehlé části Islandu. Jeho matka je žena, která má vždy ve všem jasno. Když matka zemře, syn zcela samozřejmě splní všechny pokyny, co má dělat po její smrti. Jon svou mrtvou matku učeše a oblékne, posadí ji na zadní sedadlo svého starého auta, vezme s sebou věrného psa Bresnefa a cesta na druhý konec země, na místo, kde mu matka řekla, že ji má pohřbít, začíná. Doprovázet zesnulého na poslední cestě je přirozeně většinou smutná věc. V této černé komedii je však veselo. (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (17)
(Ne)zběsilá jízda s mrtvou matkou přes celý Island. Jon to s matkou nikdy lehké neměl, a to ani po její smrti. Jon se objevuje ve světě, který mu byl neznámý, a musí se v něm naučit žít. Očekávalo by se, že si Jon uvědomí, v jaké bublině žil, což se sice stane, ale jeho hodnoty se nezmění. A to je co mě na tomto snímku tak baví. Někdy se změna zkrátka nekoná. [Scandi 2023] ()
75 %. Rozvleklé absurdní drama s bizarním humorem. Celý příběh je trpký a protkaný na jedné straně realistickou osudovostí, na straně druhé náznaky surrealismu. Až by jeden rozmýšlel, co vše je realita a co Jonovy představy... Každopádně hodně brzy pochopíte, s jakým filmem máte tu čest. Širokoúhlé záběry ve stylu „obdivujme krajinky“ vcelku atmosférické, dobře doplněné Kõrvitsovou křehkou hudbou. Snímek určitě není pro každého a sám bych v rámci žánru i regionální kinematografie sáhl po jiných kouscích. Uražený však jistě nejsem a nemálokrát jsem se minimálně pousmál. ()
SCANDI 2024: Viem si predstaviť, že by podobný mlčanlivý road movie natočil Aki Kourismäki a pôsobilo by to na mňa protivne (moment, taký film naozaj vznikol). Táto snímka je tak (ako každá iná z Islandu) zasadená do krásnej prírody. Tú si paradoxne až tak nevychutnáme vďaka čiernobielej štylizácii - ktorá dodáva filmu noir atmosféru. Hlavný hrdina je sympatický a my môžeme sledovať jeho (naozaj veľmi) pomalý prerod a zmenu vzťahu k zosnulej matke. Škandinávska autenticita tu je, ale mne nesadli surrealistické scény s komediantmi a teda ani celý záver. Od absurdného podpálenia auta mi to už prišlo ako hlúposť (a obrovský odklon od predošlého deja) a korunu tomu nasadila absurdná väznica. Suma sumarum to bol ale príjemný film. ()
Pekná islandská klubovina. Starý mládenec (v starej fordke), psíček a mŕtva matka na zadnom sedadle, ktorá ožíva podľa hrdinovej potreby, sa vydávajú naprieč krajinou za... veď viete, cesta je cieľ. Minimalizmus, absurdnosť a žánrový naratív road-movie pripomenú z väčšej časti Jarmuscha (a z menšej Akiho Kaurismäkiho) a magicko-snové prvky zasa Felliniho. Spomenúť musím tiež meditatívny, prevažne husľový soundtrack a uhrančivé, širokouhlé kamerové kompozície. ()
Tenhle hořkosladký mix Kaurismäkiho a Felliniho artovou scénou neotřese, ale příjemnou, nápaditou i promyšlenou podívanou v příběhu o jednom nešťastném mamánkovi nabídnout dokáže. I díky nekontrastní černobílé kameře a jímavé, leč nepatetické hudbě se na film hezky dívá, i když se přece jen vkrádá myšlenka, že by z námětu šlo vytěžit trochu víc. Více zde. ()
Reklama