Pohádka pohádek

U nás doma byl tento animovaný film často "promítaný" tak ho mám naučený téměř nazpaměť. Je plný zvláštní poetiky, kterou stále nedokážu správně uchopit, ale cítím z něj úžasnou atmosféru se skvěle střídanými tempy i díky směsi různých animačních způsobů. Pohádka je v tom jen přeneseně a spíš je to hodně o reálném životě, drsném a neúprosném. Tak to momentálně cítím a doufám, že jednou pochopím. I tak však dám 5hvězdiček, protože si v něm vždycky při dalším shlédnutí v něm najdu něco nového. A pro děti by to bylo asi silné kafé .... [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] (26.12.2013)

Veľmi sa mi páčila štylizácia. Metafory a personifikácie na spoločnosť boli tiež perfektné ale rozhodne ho nepovažujem za najlepší animovaný film všetkých čias. Má to svoje muchy a svojou poetickosťou je to až "zahuhňané" a neprehľadné, niektoré myšlienky som si iba domýšľal, po preštudovaní síce boli správne, ale aj tak. Páčilo sa mi to, ale čakal som trocha viac. (24.06.2016)

Lidská, natož ještě dětská mysl si nepamatuje všechny události chrono(logicky), sny častokráte později splývají s realitou, vzpomínky se prolínají s představivostí… Pohádka pohádek je spojením sekvencí, které na sebe navazují symbolicky, střetávají se a nakonec splývají dohromady, neboť konec pohádky může být i jejím začátkem (nebo naopak). Film používá několik rozdílných (i různě animovaných) postav, které spojuje postava „malého šedého vlka“ z ukolébavky. Smysl scén zůstává někdy ukryt za obrazy a často i za slovy. Nejzřetelnějším poselstvím je zobrazení smutku a utrpení v sekvenci s mizejícími tanečníky, kteří se pak jako stíny plouží do války, aby pozdější titulky novin a úryvky z dopisů oznamovaly jejich smrt. Když se v roce 1984 rozhodovalo o nejlepším animovaném filmu všech dob, byla mezi mnoha kandidáty vybrána právě Pohádka pohádek, stejně tomu tak bylo o osmnáct let později na Záhřebském festivalu animovaných filmů, na důkaz, že čas neubral nic z ponuré stínové krásy Norštejnovy animace. (09.08.2010)

Jurij Filipovič Norštejn byl v ČR svého času velice populární režisér, a to především díky krátkometrážním animovaným filmům. Jen na tomhle filmu, který trvá 28 minut, usilovně pracoval pan režisér přes tři roky, a výsledek ocenila jak filmová kritika, tak i běžní diváci. Kuriózní snad je ten fakt, že tenhle animovaný film o olympijských hrách byl pro účel Olympijských her v Moskvě, kterou ale USA a některé další státy bojkotovali a nezúčastnili se jí, a totéž se opakovalo o čtyři roky později, kdy zase Sovětský Svaz a jeho spřátelené státy bojkotovali OH v Los Angeles, a nezúčastnili se jí, ale právě tehdy získal tenhle film ocenění, jako nejlepší animovaná pohádka tehdejšího festivalu o olympijském umění v L.A. (01.06.2011)

Pohádka pohádek je jedním z těch filmů, o kterých možná ani nebudete vědět, co si myslet. Je snový, plný symbolů, vzpomínek, děj není důležitý, důležité jsou emoce, které ve vás vyvolává. Je to těžce uchopitelný a interpretovatelný film. Pokud budete mít náladu, asi vás dokáže jeho atmosféra pohltit a vy se budete k filmu chtít pořád vracet. U mě se to tak bohužel úplně nepovedlo, možná jsem jej ještě dostatečně nepochopila nebo jsem prostě jen nebyla v tom správném rozpoložení. Byl hezký, ale nebyla to pro mě bomba. (15.06.2013)