ヴァーサス

Ďalšia japonská zbesilá jazda plná zonbikov, tentoraz vo veľmi zručnej réžii. Pomerne slušná dávka humoru, akcie a absurdnosti vo vynikajúcom tempe dodáva tejto nízkorozpočtovke slušný punc. Treba však podotknúť, že ide o úzkoprofilovú zábavu a na svoje si prídu asi len tí, ktorí sa bez ostychu dokážu baviť na Japoncoch, ktorí sa naháňajú katanami (a samozrejme aj inými zbraňami) po lese za prítomnosti nejakého toho litríku krvi. (13.09.2019)

Vzhledem k tolika příznivým ohlasům docela zklamání. Hlavní hrdina, jenž uprchl z vězení, jeho milá, banda jakuzáků, zombíci, dva agenti FBI (ve filmu páté kolo u vozu), jeden supervrahoun, který se neustále reinkarnuje, aby mohl otevřít bránu do druhého světa.. Ti všichni běhají po lese a svádějí nesčetné souboje pomocí bojových umění, střelných a sečných zbraní.. Příběh je jen taková plytká kašička, určená ke zdůvodnění, proč se v lese všichni bijou hlava nehlava, do toho ožívají mrtvoly a objeví se démonický zabiják. Obsahem filmu je tedy především akce. Její kvalita je však značně proměnlivá. Některé akční momenty jsou dechberoucí, jiné však působí až trapným dojmem. Snímek by potřeboval tak o půlhodinu zkrátit, zvláště o vysvětlovací sekvence a scény s agenty FBI, aby odsýpal. Když se nebojuje, tak je to chvílemi docela nuda. Naštěstí režisér Kitamura, narozdíl od samurajské Azumi, nešetřil na krvi, zraněních a černohumorné nadsázce, kteréžto aspekty nám dávají ve spojení s velice dobrým vizuálním provedením (hlavně kamera a střih) stylovou a brutální vyvražďovačku, jež však doplácí na kolísavou kvalitu provedení akcí a příliš dlouhou minutáž. (16.09.2005)

Cool film. Nic než cool bojové scény s cool záběry, cool herci, cool scénami i cool režií. Jen nějaký ten cool děj či tak něco podobně cool tomu chybí. Přeci jen koukat dvě hodiny na jeden cool souboj už není zase tak moc cool...Škoda, jinak jednotlivé věci naprosto vynikajicí a cool. Fakticky cool. (22.11.2004)

Existuje 666 brán, ktoré spájajú náš svet s "tým druhým". Jedna konkrétna (444.) sa nachádza v Japonsku v jednom lese, zvanom The Forrest of Resurrection. Zhruba týmito slovami začína príbeh japonského megaguláša s názvom Versus. Príbeh je mimoriadne prostý (priam až primitívny) a hodil by sa do akéhokoľvek tupého béčkového hororu. Celý sa odohráva v spomínanom lese a ide v ňom približne o to, že tajomný hrdina (trpiaci zrejme amnéziou) najskôr zachráni jednu tajomnú ženu, pozabíja nespočetné množstvo yakuzákov, zombíkov, zombie yakuzákov atď, aby sa nakoniec stretol so svojím tajomným úhlavným nepriateľom, ktorý sa už dosť dlhý čas pokúša otvoriť tú povestnú 444. bránu do oného sveta... Prečo potom Versus nie je len hlúpučké béčko? Odpoveď je jednoduchá a znie: Ryuhei Kitamura. Tento človek je totiž taký cvok, že do tohto dokáže zakomponovať samurajské súboje, kung-fu, zhruba 15000 vystrieľaných zásobníkov, gore efekty, cool hercov (ktorí síce často prehrávajú, ale komu to v tom celom zmätku vadí :-) ) romantickú líniu, čierno-čierny humor, parodické prvky (najvýraznejšie sú na Matrix), úžasnú sebairóniu a dávku nadhľadu (akože „nebojte sa, my to nemyslíme tak vážne“ :-) ) tak, že to väčšinou (nie vždy) funguje. A to všetko s jemu vlastným vycibreným štýlom Ale, bohužiaľ, film má jednu veľkú chybu. Je strašne dlhý. Nieže by bol nudný, ale predsa... keď sa pozeráte hoci aj na absolútne dokonale nasnímaný a nastrihaný efektný súboj a pripadá vám, že ste ho už trikrát videli v priebehu poslednej polhodiny, tak sa ten efekt akosi stráca. Skrátka keby bol film tak o 20-30 minút kratší, na kvalite by mu to len pridalo. Každopádne sa už teším na pokračovanie, ktoré sa práve natáča. U mňa 7/10, ale prikloním sa k 4*. (18.07.2005)

Kitamura se před několika lety teprve rozcvičoval nízkorozpočtovým snímkem Down to Hell, který nám nabídl příběh na podobné téma (tedy les, jenž dokáže oživit mrtvé). Tentokrát však již měl po ruce větší rozpočet, lepší techniku i herce a tak se vrhl na natočení svého prvního celovečerního hororového filmu. Nejde však o čistokrevný horor, ale mix hned několika žánrů najednou (černé komedie, akční, fantasy) a pokusil se zapracovat i na samotném příběhu. Jenže…právě příběh je dle mého největší slabinou celého filmu, společně se svou zbytečně přemrštěnou délkou. Zbytečně překombinovaný a místy neskutečně směšný. Vždyť tady šlo stejně hlavně o kupu akčních pasáží, slušných bojových choreografií, přestřelek a hlavně docela pohledných gore scén. Celý film je vlastně jeden velký masakr, který se většině diváků líbil nejvíc. Tuna zbytečných dialogů jen otravovala. Osobně jsem jim stejně nevěnoval moc pozornost a raději si užíval všechny ty vypálené kulky, useknuté hlavy, ruky, vyvržené střeva, neustálé zabíjení pořád těch samých postav, atd. A zatímco hlavní hrdina (vězeň) byl docela sympaťák, tak členové Yakuzy mi neskutečně lezli na nervy. Hlavně ten borec v kravatě, který pořád vydával opičí skřeky (ale s noži to uměl) a pak ten nešika, co několikrát postřelil své kolegy. Bizarních a černohumorných (ujetých) situací tu však byla celá řada. Stejně tak tu ale byla i hromada zbytečností... (30.07.2020)