Den po dni

Srovnání s Černobylem je vzhledem k tématu logické, kvalitativně je ale Den po dni o dvě třídy níže. Nehoda ve Fukušimě byla největší jadernou havárií právě po Černobylu a tvůrci ji zpracovávají dost věrohodně a komplexně. Bohužel samotný průběh a celkové dění není filmařsky tak zajímavé, jako to co se dělo na Ukrajině v roce 1986 a na to nejvíce seriál trpí, protože má po pár dílech divák pocit, že neustále sleduje to samé dokola, bez větší gradace. Tvůrci si navíc dost podrážejí nohy roztažením na 8 hodin. Vměstnat vše do poloviční stopáže by celkovému vyznění jen prospělo. I přes veškerou výtku pořád povedené. (20.06.2023)

Netflix nám predstavuje jadrovú katastrofu vo Fukušime a síce Černobyľ prekonaný nebol, je to celkom obstojné dielo. Najväčší problém som videl v dĺžke, kde skrátiť na 5 častí by bohato stačilo. Dosť často sledujeme v podstate to isté a niekedy ma tie dlhé zábery na to ako niekto pozerá na papier a premýšľa už otravovali. Naopak veľká pochvala za atmosféru, kde scény keď hrdinovia idu otvárať ventily pri ochranný obal nemajú chybu. Páčilo sa mi aj to, ako sa všetko stále kazilo a popravde do poslednej časti som si nevedel predstaviť ako to zachránia. Za mňa uspokojenie však neprišlo. Zrazu fungovalo dopúšťanie vody a (šťastie? ). Chvalabohu zato, pretože tie následky mohli byť nezmerné. Koho to zaujíma rozhodne seriál doporučujem. (22.06.2023)

No dobře, kvalitativně to na Chernobyl od HBO určitě nemá, ale pořád se jedná povedenou rekonstrukci této nešťastné události. Je pravdou, že osm dílů je až až a i já už doufal v konec ale Japonci se to snažili znázornit vskutku dopodrobna. Kvůli toho jsem se mnohdy nedokázal orientovat a ztrácel se. Neustálé změny lokací v elektrárně - budova reaktoru, vchod reaktoru, budova turbíny, Fukušima 1, vchod do budovy, před budovou apod. No nevěděl jsem, kde mi hlava stojí. Na druhou stranu si pak ale člověk uvědomí, o jak rozsáhlé záchranné práce se muselo jednat. Upřímně jsem to tenkrát moc extra nesledoval a došlo mi až nyní, že to fakt nebyla žádná prdel. Mohl to být případ 10 krát horší než Chernobyl. Tudíž je nutno smeknout před všemi pracovníky, kteří to dostali do podoby, jak jej známe dnes. A to je vlastně i cílem celé minisérie. Ukázat hrdinství oněch lidí. Nejlepší pasáže považuji, když dotyční experti jdou na kobereček k premiérovi. Tomu nikdo nedokáže říct nic na rovinu, nikdo vlastně neví, jak přesně postupovat, nikdo nezná rozsah škod, všichni chodí okolo horké kaše a nevědí co dělat a premiér má jen nervy a všechny okolo sebe seřve. I ten politický nátlak musel být neskutečný. Za mě povedené dílo, které sice nezaujme a nestrhne tak jako Chernobyl, ale pořád si musíme uvědomit, že i když se jedná o jaderné havárie dvou elektráren, tak její příčiny a důsledky se značně liší, a proto je třeba jej posuzovat v odlišných měřítkách. (21.06.2023)

Jistě někomu může přijít nudné, když nejčastějším záběrem seriálu jsou oči několika lidí vyvalené na telefon. Nicméně akčnější první díl, zajímavá postava premiéra (ten mne fakt bavil!) a občasné dramatické rozhodování zda jít na smrt nebo ne to do průměru tak nějak dotáhnou. Srovnat se seriálem Čenobyl se to nedá, to je jasné. (07.08.2023)

jaderná havárie ve Fukušimě způsobená zemětřesením a vlnou tsunami v roce 2011 je událost, kterou nejspíše netřeba představovat. Pro ty co absolutně netuší se jednalo o havárii, která by mohla dopadnout mnohem hůře a teoreticky by mohla z mapy smazat skoro polovinu Japonska, kdyby tým, který ve Fukušimě pracoval pod vedením jejího ředitele nezachraňoval co se dalo do posledních dnů, kdy to bylo možné.  Celá událost byla nevyvratitelná, jelikož zemětřesení a tsunami jsou faktory, které nelze ovlivnit, ale přesto všechno se jednalo o chybu mnoha lidských faktorů. Během havárie i po ní byla zanedbáváno informování veřejnosti, čemuž se nelze nijak divit, když vedení společnosti Tepco nebylo schopné pořádně sjednotit kroky se samotnou elektrárnou.  A o tom tenhle seriál je. Den po dni je počin, který nám ukazuje 8 dní práce v elektrárně, kdy zaměstatnanci pracovali už v zamořeném prostředí po výbuchu vodíku a dělali co se dalo, aby se reaktory nějak dostaly pod kontrolu.  Během těchto událostí zemřeli 2 lidé, všichni ostatní přežili. (bavíme se o samotné havárii, ne o následcích z ozáření.) Seriál je sice jakousi odpovědí Netflixu na Černobyl od HBO, nicméně jedná se o asijskou produkci a troufám si říct, že pokud Vás dostal Černobyl, tak tohle Vás rozloží ještě víc. Tady sice nejsou světoznámé herecké hvězdy typu Harris a Skasgard, ale přesto jsem řediteli držela vnitřně strašně palce.  Ostatně celé je to natočené dle knihy, ve které detailně popsal, co přesně se uvnitř dělo.  Dnes, v roce 2023 se stále ve Fukušimě pracuje - leží v ní tuny radioaktivního odpadu, se kterým nelze pracovat, protože se k němu nedostanou ani roboti. Co bude dál se stále neví. 12 let po katastrofě je hrozba pořád živá.  Moje hodnocení: 10/10 (06.06.2023)