Adaptace novely V. Bykava (podle nějž vznikl i Vzestup L. Šepiťkové) nabízí podobně temný obraz okupace Běloruska v 2. světové válce jako zmíněný Vzestup nebo Jdi a dívej se, včetně až martylogické roviny (kdy hlavní hrdinka spálí dům i sebe) v závěru filmu. V určitých momentech je Ptašukovo režijní vedení méně apokalyptické než Klimov (německá armáda je zobrazena místy až z pohledu všednodenního života vojáků v okupované zemi, i když se samozřejmě chová prasácky - zfackuje ženu, zastřelí její kravičku), ale i přes to vnímáme tíživost situace národa, který po Židech trpěl válkou nejtvrději. Zajímavé jsou i návraty do předválečných let kolektivizace na běloruském venkově, které jsou podány nebývale plasticky.(2.6.2011)