Odna
Drama
Sovětský svaz, 1931, 80 min
Režie:
Leonid Trauberg, Grigorij KozincevHudba:
Dimitrij ŠostakovičHrají:
Sergej Gerasimov, Boris ČirkovObsah
-
Sama uprostřed bílé smrti je příběh mladé leningradské učitelky, která je přidělena do daleké zaostalé oblasti na Sibiři, aby tam učila děti místních obyvatel.
Film byl plánován a natočen jako němý, takže má místo mluvených dialogů titulky, ale současně už dostal i zvukovou stopu, která obsahuje ruchy, zpěv a hudbu. (ybuko)
Sama uprostřed bílé smrti je příběh mladé leningradské učitelky, která je přidělena do daleké zaostalé oblasti na Sibiři, aby tam učila děti místních obyvatel.Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Ducharme
Kozincev umně zakomponoval kritiku nesmyslných sovětských postupů a nelidských zásahů do životů lidí, do primitivně vyhlížejícího propagandistického snímku o tom, jak bude život s usmívajícím se chlapíkem a novým nádobím krásný! Na rok 1931 nečekaně odvážné...(9.12.2009)
-
raroh
Z tohoto snímku musela mít levicová avangarda radost (a Stalin prskat). To, že film byl pojat bezdialogově a zvuk tvoří další rovinu považuji za jednoznačné pozitivum - Šostakovič (stálý Kozincevův spolupracovník) dokázal dopnit obrazovou stránku další dimenzí a plavat mezi žánry - nedělala mu problém tradiční líbivá opera (či spíše pastiš na ni s jakobyoptimistickým zápalem - nemohu si pomoci, ironické to prostě je - i vzhledem k naivním milostným a životním představám studentky, z nichž si autoři mírně utahují), i když mistrem byl hlavně v temných experimentálních polohách s velmi zajímavou partií pro hoboj. Zajímavá je i struktura filmu: první třetina odehrávající se ve městě (Leningradě), kde hlavní hrdinka studuje pedagogickou střední školu (pedtechnikum), bydlí a jedná s úřady o umístěnce (a hlavně má milého a kde se jí jednoznačně líbí) je pojata jako excentrická groteska, jaké točila ve 20. letech i dvojice Kozincev -Trauberg, je vysloveně poctou ruchu moderního města (ale i satirou byrokracie). Příjezd do vzdálené Altaje symbolizuje strašidelná mrtvola koně (vedle šamana s typickým bubnem), tvořící jakýsi totem ve vesnici, kde dívka bude působit. Podstatnou částí druhé třetiny filmu jsou etnografické záběry ze života altajských pasteců, které neztratily nic ze své působivosti (a ačkoliv smrt a zabíjení zvířat patří k realitě, kameraman snímku - stálý Kozincevův spolupracovník - Andrej Nikolajevič Moskvin si v žádném případě neliboval v naturalismu). Dívka je v cizím prostředí sama (odtud i název - v altajském prostředí se ovšem její existenciální obava jen vyhrocuje), protože reprezentant sovětské moci představovaný Sergejem Gerasimovem je pouhý frajírek (symbolicky si stále leští holínky) a altajskému prostředí vládne despotický patriarcha (neváhající sebrat děti z vyučování a zmlátit učitelku před žáčky). Dramatický závěr je pak spíše řešením záchrany vážně nemocné učitelky.(8.4.2011)
