Poslednyaya indulgentsiya

Šéfová prodejny obuvi Erna Zāle měla nečekaného hosta. Navštívil ji ředitel jedné fabriky vyrábějící obuv a nabídl jí lukrativní přivýdělek – prodávat boty, které on vyrobí jaksi nad plán, to jest kusy, které nevykazuje v oficiálních lejstrech. Muž, který se pyšně hlásí k předkům kšeftařícím v době NEPu, už úplně cítí nastupující společenské změny a má také zatraceně dobrý čuch na jemu podobné šíbry. Proto tuší, že je na správné adrese. Spočítal Erně, že si může přijít na 5,50 rublu z každého páru, který bude prodávat po dvaceti. Plán má produmaný do nejmenších podrobností, dokonce ani materiál pro nedostatkové tenisky nikde nechybí, protože ho „zekonomil“ šizením legální výroby (ani jeden z nich netuší, že nadnormativní množství reklamací obuvi dodané jeho továrnou už dávno vzbudil zájem hospodářské kriminálky).
Pro ženu to nebude poprvé, co si přijde na nějaké přilepšení bokem a na dohodu kývla. Dávno ví, jak v podobných spekulacích chodit – například plánované hospodářství počítá automaticky s jistým množstvím poškozeného zboží a ona nějaké zmetky vykazuje, i když je při přejímce vše v pořádku. Tím má hned co prodávat pod rukou a příjem do vlastní kapsy atd. Nový byznys ovšem řádově převyšuje její dosavadní podvůdky, a tak se hodlá pojistit. Nechce ve kšeftu, kde už půjde o tisíce, figurovat osobně, proto vmanipuluje do role prodejce kamarádku. Olga Ziedkalne je však poctivá žena a když přijde do Ernina obchodu inspekce udělat hloubkovou inventuru a před ní se odhalila celá hloubka zdejších machinací, je blízka tomu – bez ohledu na to, jaké následky to může mít pro ni – o všem vypovídat. Erna je naproti tomu odhodlána neskončit ve vězení a k záchraně vlastní kůže je ochotná jít přes mrtvoly. (chamonix)