Obsahy(1)
Hlavní hrdina si omylem vymění v chrámu klobouk. Tato nepatrná příčina má za následek, že se hrdina ve snu ocitá v jiném čase a na jiném místě, totiž v pražském Židovském městě ve druhé polovině 19. století, jako rytec kamejí Athanasius Pernath, muž bez minulosti. Jeho osud se zaplétá s osudy obyvatel města a souběžně s tím je konfrontován s vlastními duchovními prožitky, které se točí kolem postavy legendárního golema. (fragre)
(více)Recenze (4)
Tenhle film mne od začátku mátl. Myslel jsem si, že 1. vznikl tak v 90. letech (a snaží se svou černobílou o retro), 2. je to běžný celovečerák (na který nebylo moc peněz, a tak se hraje v ateliérových kulisách) a 3. že opisuje od posledního, nikdy nerealizovaného scénáře Pavla Juráčka. Opaky jsou pravdou. Jde o TV film z let šedesátých, takže spíše Juráček opisoval odtud, protože svého Golema sepsal tuším v roce 1978. Ale premisa je hodně podobná. Zatímco u Juráčka chlápek vyjde z hotelu poslat dopis do schránky a propadne se do starobylé Prahy, tady si dva muži v budoucnosti vymění v synagoze klobouk, který nového majitele přenese do staré židovské čtvrti v Praze. Zpočátku mi vadilo, že se film odehrává v kulisách v ateliéru, ale teď když vím, že jde o TV film, tak klobouk (zas ten klobouk) dolů, protože ty kulisy jsou dokonalé a stísněnost židovského města reprezentují dokonale. K samotnému filmu a příběhu - jo, takhle nějak si představuji zdařilou adaptaci Meyrinkova románu. Film ctí atmosféru knihy, její svérázné postavičky, jakýsi obcházející strach (který nakonec končí zbouráním celého židovského ghetta - což osobně považuji za největší tragédii ve stavební historii Prahy, společně se zničením Podskalí - a závěrečnými pocity marnosti a náhlé vykořeněnosti a nepatřičnosti). Navíc skvěle hraje se světlem, tlumeným hovorem, hlasitými ruchy (v žádném hororu jsem se tak nelekl, jako když tady padacími dvířky sleze sousedka a ta dvířka bouchnou jako nějaký výstřel), určitými surreálnými situacemi, detaily (především na obličej). Jen ty prolínačky (monolog o lidském směřování, kdy Pernat jako by nahlíží na svět loutek; nebo při vyprávění na ulici o operaci oka taky jsem nutně na pozadí nemusel tu operaci oka vidět) mi moc neseděly, podle mne se sem nehodí. Ale celkově, když si vezmu magicko-realistcký Meyrinkův svět většiny jeho knih, tak film přesně odráží jejich ducha včetně všech duchovních zamyšlení (někdo by řekl esoterických, ale čím dál tím víc v nich vidím - navzdory faktu, že Meyrink byl žid - jisté okouzlení katolictvím a nalézání paralel). Není to film lehký ke strávení (zvláště když se dají sehnat jen anglické titulky a francouzsky neumím), viděl jsem ho natřikrát, ale rozhodně jde o hodně zajímavý kousek. ()
Na to, že se jedná o pouhý TV film je to překvapivě dobré. Jistě, že jsou tady vidět omezení daná formátem a asi hlavně rozpočtem, takže zvláště interiéry jsou často silně stylizované (a ovlivněné německým filmovým expresionismem), ale sám děj je převeden působivě a věrně, což u tohoto románu, kde někdy není rozpoznatelné, co je realita a co vidění či snění, není jednoduché. Vlastně mi nejvíce vadil výzor několika postav, které jsem si v své fantazii vyfabulíroval jinak. Rabi Hillel je zde bezvousý, takže vypadá spíše jak katolický kněz, vetešník Wassertrum zde nedosahuje ošklivosti, kterou mu přisoudil ilustrátor Hugo Steiner-Prag. Ale to jsou jen drobnosti, které celek zase tak moc neruší. ()
I když jde o francouzskou adaptaci, je věrná a vystihuje ducha románu.(recenze DeVilDead a Hypnosemaschinen na IMDb.) ()
Když jsem si, někdy v osmdesátých letech, představoval filmové zpracování Meyrinkovy knihy míhaly se mi v hlavě dost podobné scény s podobnou atmosférou jaká je v tomhle filmu. Pro mne je to tedy tak trochu splněný sen. Další adaptací románu je film polského režiséra Piotra Szulkina z roku 1980. Velice dobrý snímek, leč čisté sci-fi, které předlohu ctí, ale pochopitelně jen do jisté míry. Nedochoval se Wegenerův film Golem a tanečnice o jehož obsahu není známo skoro nic. Snad prý komedie, takže to asi také nebylo úplně ono. Snímků s golemovskou tematikou je dost, ale nevím o žádných dalších dle Meyrinka. Existují-li tak mne prosím opravte. Kerchbronův film je možno sehnat pouze s anglickými, či ruskými titulky. V žádném z těch jazyků bohužel nečtu tak rychle, francouzsky neumím vůbec, takže jsem se nakonec odhodlal přeložit titulky do češtiny. Stálo to za to. Co se týče podrobnějšího hodnocení doporučuji přečíst si komentář pana Honajze. Souhlasím víceméně ve všem. ()