Železničáři: Neznámý příběh Bhópálské tragédie roku 1984

Jak Pepa z depa statečně zachraňoval bhopalský lid proti americkému jedovatému plynu. Seriál byl vytvořen na základě skutečných událostí – tragédie z osmdesátých let, při které souhrou náhod, vlivem nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, obecné neschopnosti a neochoty oficiálně zemřelo přes čtyři tisíce lidí (pravděpodobně ale mnohem víc). Na tom samozřejmě nic zábavného není. Ale když se k tomu přidá pár hrdinů, vládní úřednictvo, nějaká ta nešťastná nevěsta, děti a psíci, tak vznikne omáčka velmi podobná  americkému naivismu (tj. straně, proti které seriál brojí btw 😊). Druhý díl je plný akce, která dokáže strhnout. Co ale pak? Děj v podstatě není kam směřovat. Tragédie se stane, zkorumpovaní politici jsou zlí, Američani ještě horší, zato prostí nádražáci jsou svatí, dokonce i ti, kteří se k nim pod tíhou okolností jen přidají. Ani jeden problém (z mnoha!) nemá žádný morální / reálný závěr… nebo alespoň komentář. O nějakých faktech nebo rekostrukci události si můžeme nechat jenom zdát. Hlavněže se dozvíme, že i ta poslední ukradená dvacka ze státní nádražní kasy byla nakonec vrácená. (30.11.2023)

Indové a jejich malý Černobyl ve zvláštním, přesto funkčním zpracování. Je tu tak nějak všechno co by divák od seriálu o katastrofickém úniku plynu čekal - nenažraná společnost, které nezáleží na zaměstnancích, ignorantská vláda, které nezáleží na lidech, lidé kteří chtějí pomáhat protože jim naopak na lidech záleží a v neposlední řadě i trochu těch třídních bojů kdesi na pozadí. Prim tu nicméně hraje pohled a činy místních zaměstnanců železnice, kteří se musí vyrovnat nejen s únikem plynu, ale i s tím že jejich železniční systém funguje zhruba jako v Evropě v roce 1890. Točit podobnou sérii v Hollywoodu, asi by to byla smršť emocí a celkově by to asi byl větší napínák, nicméně i tenhle odlišný indický přístup má něco do sebe a je vlastně dobře že nejde o katastrofickou tuctovku...70% (28.11.2023)

Hm... aha. To byl můj celkový dojem. Jako člověk, který o Bhópálské katastrofě četl, co se dalo a zhlédl mnohé dokumenty, jsem od tohoto seriálu očekávala mnohem víc. Zklamal mě.  Největší průmyslová katastrofa na světě nesoucí s sebou nejvíce obětí jakoby se scrvrkla do řádově desítek mrtvých a problèmu pár lidí, kteří se snaží dostat z nádraží.  Ani pár autentických záběrů na konci filmu můj pocit nezměnilo.  I přes snahu patosu mě to nedojalo, narozdíl od dokumentů, které ve mně zanechaly pocit marnosti a beznaděje.  Vysoké ohodnocení tohoto seriálu si vysvětluji jen neznalostí katastrofy těch, kteří hodnotili. (28.11.2023)

Tohle bylo děsivě krásné. Ano, trocha Bollywoodského patosu tam byla přítomna. Ano, stopáž mohla být trochu kratší. Ale celkově se série dle mého názoru velmi povedla, předala informace i poselství. Lidskost, odvahu. Líbilo se mi, jak se obrazy ze seriálu občas prolnuly s obrazy skutečnými, které věřím, byly ještě děsivější. Děkuji za tento počin. Nezapomeneme. Jestli hledáte ukolébavku, která mě také rozplakala, je to Nindiya (feat. Supriyaa Pathak, Atharv Bakshi) | The Railway Men. (25.11.2023)

V první řadě se člověk musí připravit na to, že to je indický. Trochu jsem čekal, že všechnu vinu za únik hodí na bělochy a faktor místního šlendriánu zamlčí, ale postavili se k tomu celkem dobře. Jinak je tu spousta zajímavých herců, kteří hrají trochu emotivněji, než jsme v Evropě zvyklí. A taky je to zhruba o dvě epizody delší, než by bylo potřeba. Jako celek je to mírně nadprůměrně zábavné dílko, kde se dozvíte hlavně řadu zajímavostí o fungování indických státních drah. Co se týče samotné bhópálské nehody v Union Carbide, spíš doporučuju sáhnout po dokumentech, některé jsou dost povedené. (04.12.2023)