Magobei se vrací

U tohoto filmu se dá buď říci, že je neuvěřitelně utahaný a zdlouhavý, nebo že skvělě zachycuje samurajovu mysl setrvávající na hranici mezi meditací a promyšleným útokem. Hlavní hrdina, samuraj Magobei, se proti své vůli kdysi zúčastnil krutého vyvraždění jedné vesnice. Aby si zachoval čest a zůstal loajální ke svému klanu, rozhodne se ho opustit a dát se na dráhu potulného samuraje. Jenže o pár let později se doslechne, že se klan opět rozhodl vyvraždit další rybářskou vesnici (aby získal nějaké peníze.). To nemůže dopustit, takže se vydá vesničanům pomoci. Celý film putuje k vesnici, nic moc se neděje. Sem tam ho někdo přepadne, ale souboje nejsou nijak převratné. Za zmínku stojí hlavně pěkná úvodní sekvence, která má příjemnou hororovou atmosféru (poletující havrani). Hrdina se také setkává se svou opuštěnou manželkou, a scény s ní patří ve filmu k nekrásnějším, vskutku dojemným. Kdyby měl film o půl hodiny méně (07.05.2006)

Velice intenzivní film, nejen příběhem, ale zejména vizuálem. Krásné záběry, skvělá kamera. Pokud je v záběru sníh, poběží vám mráz po zádech, pokud moře, ucítíte jeho vůni a jeho šíře vás pohltí, pokud je v ulicích bahno, nelze se mu vyhnout a pořádně se v něm vykoupete. Nevím, jak to lépe popsat, tento zážitek nebyl všední... (27.05.2012)

Spaghetti chanbara. Spřízněnost žánrů samurajáren a westernů je známá i mnohokrát prokázána (ostatně pro příklady netřeba chodit daleko; viz některé předchozí Gošovy počiny či mnohé westernové remaky chanbara klasik), ale snad nikdy jindy tu nebyla plnokrevná samurajárna, která by byla tak moc „špageťácká“. Kamerou, hudbou, hlavním hrdinou… No prostě vším krom zasazení je to typický špageták. A navzdory místy prapodivné skladbě scén a zbytečně přepáleného bubenického závěru je to výtečný špageťák, ve kterém si Goša vyloženě rochní ve vděčných kompozicích plných nekonečných ledových plání bičovaných větrem, průtrží mračen, bláta či zasněžených dálav u rozbouřeného moře. Vše dovršeno lahůdkovým závěrečným zúčtováním, které je navíc obohaceno o v žánrových filmech nevídaný závan reality; zahřívání rukou během souboje. (18.03.2013)

Vytribene dilo na kterem fanousek zanru jen tezko najde nejakou chybu. Od dech berouciho obrazoveho zpracovani pres dokonalou hudbu (Masaru Sato - Ame Agaru) az k bravurnimu herectvi kteremu zde vevodi genialni Tatsuya Nakadai. Potesi napadite a bezesporu dobre zvladle akcni sceny a urcite i samotny pribeh ve kterem filmove postavy dostaly dostatecny cas k divakovu pochopeni jejich motivu. Dalsi setkani s reziserem Hideo Goshou dopadlo skvele. (25.08.2008)

Gosha si mě opět dokázal získat dalším pětihvězdičkovým filmem. Magobei je audiovizuální dokonalost, téměř nepopsatelný zážitek. Miluju, když si Japonci ve filmech hrají s počasím a Gosha to v tomto barevném snímku skutečně dotáhl k dokonalosti. Naprosto neuvěřitelné záběry na rozbouřené moře, na zápas odehrávající se v dešti, zasněžené pláně, obrovská hranice se řítí do nočního moře, rozblácené ulice a takto by se dalo pokračovat pořád dál a dál. Ale bude lepší, když se na to podíváte sami. (20.01.2011)