Vzpoura pretoriánů

Jednu hvězdičku má film za zajímavý příběh (který ale napsal život sám) a druhou za to, že mám moc ráda vše co se točí okolo starého Říma. Jenže to zpracování… Po skončení jsem se musela jsem se znovu podívat na oficiální text distributora, jestli jsem dobře četla průvodní text k filmu a četla… Tak se ptám, kde že byla v příběhu ta manželka Domitia, která měla vést odpůrce? Ano, sktečně odpůrce vedla, (dále to byli císařovi správci a městští prefektové) ale co by mezi nimi dělali pretoriáni, kterým se naopak Domitianova smrt pranic nelíbila? ;-) Těšila jsem se na příběh bez raných křesťanů, ne, že bych proti nim něco měla, ale pokud v něm jsou, bývá problém jejich příběh citlivě a nepateticky natočit, tak jsem uvítala, že se tomu snímek vyhnul, ale i tak dílko s rozpočtem cca desetiny Quo vadis skutečně za mnoho nestálo. Osoby a obsazení, až na Nervu ( který uměl pěknej toč předem vzad, jen by mě zajímalo, jestli měli tvůrci aspoň rámcově představu, kolik v té době bylo Nervovi roků... :-)); chvilku mi trvalo, že je to ten herec, nad nímž se rozplývala Helena Růžičková jako Škopková ve Slunce seno…:-)) opravdu příšerný, copak tak vypadali Římané? Valerius Rufus, no dobře, ještě, když mu teda nezabírali obličej, ale co ta Lucilla s vyzáží Germánky? A ty výkony těch dvou senátorů, jak lezli z vězení po mučení jako kamzíci nebo jak náhle Valerius už neměl zraněnou paži. Asi jsem moc velká detailistka, a Američanům bych leccos z toho odpustila ale od Italů, ztvárňujících své dějiny jsem čekala o cosi víc. Stejně ale největší katastrofa byl dabing. S takovou si to sledování sword-sandálů budu muset dobře rozmyslet… (18.03.2012)

Dostal som chut na historicky film a dal som tak prilezitost jednemu talianskemu z obdobia Rimskej rise. Od tohoto filmu som ocakaval nejaku mnohopocetnu rubanicu medzi dvoma znepriatelenymi vojskami. Nic take sa vo filme nevyskytovalo, ale to zas tak moc neprekazalo v mojom sledovani tohoto filmu. Cele sa to tocilo okolo jedneho typka, ktory bol zamaskovany v kozusine vlka a v tomto prestrojeni napraval neplechy, ktore mal na svedomi cisar Domician. Pre mna to bolo celkom mile prekvapenie, pretoze som od toho moc nesluboval. Obcas som sa aj nad filmom pousmial, pretoze vo filme su aj pouzite komicke dialogy. Pre priklad spomeniem toho maleho skrcka s malym lukom, s ktoreho si urobil zart ten velky chlap, ked mu povedal ci ide zabijat s tym lukom komare:) Co sa tyka samotnych subojov dali sa prehltnut, ale niekedy mi prisli komicke a nevierohodne, ze sa to akoze odohrava v skutocnosti. (19.11.2012)

Vzbura pretoriánov je v podstate kópiou Dvoch gladiátorov, ktorých som videl ako prvých. Obidva filmy boli nakrútené v tom istom roku (1964), v obidvoch filmoch si zahrali Američan Richard Harrison a Talian Guliano Gemma. Aj zápletka obidvoch „meč a sandálových“ filmov je takmer totožná – revolta, či vzbura proti rímskemu cisárovi – tyranovi. V prípade Dvoch gladiátorov je tým zloduchom cisár Commodus, vo Vzbure pretoriánov je ním iný rímsky cisár – Domicián. Kým v Dvoch gladiátoroch sme sa dočkali brata – dvojičky, vo filme Vzbura pretoriánov nastupuje na scénu akási obdoba, variácia, či klon Zorra alebo Čierneho tulipána – Červený (skôr ružový) vlk (skôr medveď), za maskou ktorého sa skrýva jeden pretorián Valerius Rufus, ktorý je nespokojný s Domiciánovou vládou. Práve jemu a jeho priateľom, s výdatnou pomocou trpasličieho dvorného šaša, sa podarí zlého cisára odstrániť. Obidva filmy veľkým rozpočtom určite nedisponovali, sú skôr komornejšie, nie sú také výpravné, sú skôr pseudohistorické ako historické, strašne naivné, súboje v nich po rokoch pôsobia nevierohodne a smiešne. Ale zabával som sa slušne až do konca. Vychutnajú si ich skôr milovníci sandálových filmov, ostatní budú sklamaní. (20.10.2010)

Je to už veľmi dávno, čo som videl film Vzbura pretoriánov, tu uvádzaný v poetickejšom talianskom názve La Rivolta dei pretoriani. Film je ďalším z rady béčkových sandálových eposov, ktoré sa v dekádach 50. a 60. rokov tak rozmohli. Ak mám pravdu povedať, na presný dej su už spomínam veľmi matne. Film je zasadený do starovekého Ríma ovládaného krutým cisárom Domitiánom (pravdepodobne vzor cisára Domiciána žijúceho v rokoch 51-96 n. l.) za ktorým neohrozene stojí jeho telesná garda - pretoriáni (v dnešnej dobe známy skôr vďaka Scottovmu Gladiátorovi). Hlavnú úlohu vytvoril pretorián Velerio Rufo (Harrison), ktorý sa postupne proti despotickému Domiciánovi vzbúri a pridá sa k nemu aj časť pretoriánov a v záverečnom boji dosiahnu svojich cieľov. To je približný stručný výklad deja, možno trocha pozmenený. Historicky je film pravdepodobne úplne mimo, každopádne o to v ňom asi ani nešlo. Pred dobrými 10 rokmi ho vysielala slovenská Markíza, osobne by som si reprízu veľmi rád znova pozrel a utvrdil tak svoje konečné ohodnotenie, ktoré by teraz bolo myslím veľkou trúfalosťou. Tento komentár určite nie je ideálny, avšak už dlho som rozmýšľal, čo o tomto filme napísať, nakoniec to dopadlo takto. Hawk. (3. 5. ´08) __ (DOPLNENÉ 9. 10. ´10) Znova videné 7. 10. ´10. Film je taký aký je, rozhodne nie bez chýb. Staré talianske sandále ale zbožňujem.(27. hodnotenie,1. komentár k filmu) (03.05.2008)

Nebudu popisovat děj filmu. To velmi podrobně udělal kolega Karlos80. Chci však zmínit jednu dosti podstatnou věc. Na obalu filmu a i zde na upoutávce se píše, že císař Flavius Domicianus byl zavražděn "svými odpůrci v čele s vlastní manželkou." Vždyť to není pravda ! Podle filmu byla jeho manželka zavražděna palácovým trpaslíkem, který ji do zad trefil šípem, daleko dříve, než císař zemřel v souboji s jedním z členů své gardy. Nikdy se nedomlouvala s pretoriány o jeho likvidaci. Buďto se režisér nedržel historie anebo autor popisku k filmu, film neviděl. Celkově bych film zařadila do pohádek z doby Římské říše. (26.03.2013)