Somersault
Režie:
Cate ShortlandScénář:
Cate ShortlandKamera:
Robert HumphreysHudba:
Decoder RingHrají:
Sam Worthington, Abbie Cornish, Lynette Curran, Diana Glenn, Erik Thomson, Anne-Louise Lambert, Henry Nixon, Paul Gleeson, Toby Schmitz, Leah Purcell (více)Obsahy(1)
Šestnáctiletá Heidi žije sama se svou matkou a má věk právě na to, aby jí vadila každá její rada a napomenutí. Když převládne pocit, že si vůbec nerozumějí, Heidi se rozhodne pro absolutní samostatnost a odejde z domova. Záhy zjistí, že život na vlastní pěst není vůbec jednoduchý a pokračování této náročné lekce ji čeká i v malebném horském středisku, kde konečně získá práci i střechu nad hlavou. Také se tu poprvé vážně zamiluje, ale mladičký Joe má se sebou problémy podobně jako ona, a tak ji místo lásky čeká trpké zklamání. Heidi se naučí vnímat krajinu a přírodu a nachází v nich útěchu, ale nejbezpečnějším útočištěm se pro ni stane opravdové přátelství několika místních lidí. Díky nim se zbaví pocitu samoty, nabude postupně sebedůvěry, naučí se rozeznávat pravé city od povrchní touhy po dobrodružstvích a najde cestu zpátky ke své matce. Aniž b to zpozorovala, překročí práh mezi dětstvím a dospělostí, vybavena tím nejcennějším tolerancí a schopností vyjít vstříc lidem kolem sebe. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (28)
Občas je potřeba nasadit si růžové brýle, i když někdy stačí jen červené rukavice. Mladá Heidi byla po svém nemístném sexuálním obtěžování postavena před výzvu, a té čelila bez zbytečných negativních emocí, výčitek (sobě a druhým), depresí a agresí. Jakoby tu rezonovaly minulé doby, kdy se člověk chtěl co nejdříve osamostatnit, přestat žít na úkor rodičl a společnosti (Robert Zimmermann nebyl starší, když se stal Bobem Dylanem). Obecně se má za to, že kluci to mají lehčí; Heidi ale uměla zapojit i čistě ženské postupy - odvaha jí tedy rozhodně nechyběla. Smířlivost, a přitom nezkalená sebejistota, z ní dělá i pro diváka sympatickou postavu, které držíme palce - ale možná i proto, že se ptáme sami sebe, zda bychom to také dokázali. Další otázky si ale raději už nedávejme - třeba tu, zda bychom to také chtěli dokázat. Pozn.: Objasňující překlad "Salto do života" (místo pouhého salta/přemetu) považuji za správný a šťastný. Úvaha: To, co se stalo Heidi (odhlédněme od příčiny) se může stát i několikrát za život; v mládí, po osamostatnění vlastních dětí, při odchodu do ústraní (důchod), ale také při jakékoli déle trvající nemoci. Pro rozhodování jsou k dispozici vždy pouze dvě řešení: svoboda nebo závislost. A jaká je tey ta příčina: být v prostředí, které tě nechce, kterému nějak vadíš, a které tě drobnými či většími ústrky od sebe odpuzuje. ()
Melancholická mrazivá krajina bohužel na skvělý film nestačí. Když je hlavní hrdinka filmu jednoduchá a blbá jak tágo a nelze s ní v žádném směru sympatizovat, tak to přebije veškeré kouzlo. Ostatní postavy byly navíc úplně nevýrazné a když jsem zrovna nekroutila hlavou nad tím, jak Heidi s každým spí, nebo se jen někoho ptá, jestli se mu něco líbí, tak jsem zívala. Pěkná atmosféra, ale z cesty za poznáním šlo vyždímat rozhodně víc, než jen záběry na zimní krajinu. ()
Já mám problém, ty máš problém... Trocha depky z holé existence, trocha ze sexuální orientace a kvízová otázka k tomu: Co dělá z nezletilých holek sexuální pijavice? a) zloděj, zvaný příležitost b) silný žaludek c) dostatečný výskyt úchyláků d) široká škála benefitů = všechny možnosti jsou správně, ale ani tak netuším, co se mně svým snímkem Cate Shortland pokoušela sdělit... ()
Sehnal jsem si to hlavně kvůli Samu Worthingtonovi, abych viděl jak hraje mladej chlap, co bude za rok nejspíš velká hvězda. Je dobrej, ale Abbie Cornish je pro mě hvězda už ted :) Pusinky po australsku, až na to že tady je pusinka jen jedna. A ten název Somersault (znamená "přemet") je výstižná metafora postavy Heidi. ()
Film o krehkej duši ľahkovážnej mladej zlatovlásky, ktorá sa bezcieľne potĺka svetom, opíja rožkom všetkých milovníkov melanchólie a artového zmyslu pre detail. Hlavná postava disponuje presne tým, čo na ženách obdivujem. Nech sa deje čokoľvek, dokáže sa ukryť sama v sebe pred svetom. A tiež, asi až na jednu výnimku, nestratiť dôstojnosť. Prípad Heidi je totiž trochu extrém. Je ešte príliš nerozvážna. Ale režisérke sa napriek tomu dostatočne podarilo vyjadriť túto psychickú odolnosť voči vonkajším (aj vnútorným) vplyvom, ktorá je pre ženské pokolenie, z môjho pohľadu, typická. A prečo (okrem atraktívneho obalu) si ho tak idealizujem. ()
Reklama