Interstella 5555: The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem

Nejdelší videoklip, jaký jsem kdy viděl :) Parádní mix anime a nezaměnitelného hudebního stylu dua Daft Punk, ve kterém samotná dějová linka je sice velmi jednoduchá až naivní, ale bohatě ji vynahrazuje celková originalita příběhu a krásná animace. Ta se celá nese (stejně jako předkládaný hudební styl) na vlně retro, čímž pro hodně lidí, včetně mě, získává nemalé kouzlo. Daft Punk si běžně nepouštím a ani po tomhle ho zřejmě poslouchat nezačnu, ale na tento skvělý "hudebně-animovaný" počin se rád kouknu zas a znovu. (07.04.2013)

Daft Punk sobě. Výtvarně, scénářem, ani hudebně mě to moc nevzalo. Ale hlavní nápad je fajn. A záporák se povedl také. Škoda, že hudba a obraz nějak víc nepracují dramaturgicky pospolu. - Jedná spíš o volný doprovod děje skladebami od DP, než klasický muzikál - je to takový jeden dlouhý videoklip ve stylu mangy. Styl kresby je spíš pro děcka. čestné 3*. P.S.: Já věděl, že umělci jsou tak trochu z jiné planety.:-) Zajímavý komentář: Marius (30.03.2013)

Skupinu Daft Punk mám rád, ale majú už aj lepšie albumy ako Discovery, s ktorým je spätá Interstella, napríklad excelentný Random Access Memories, a toto ich skĺbenie elektronickej disco hudby z albumu Discovery s anime sa pri dĺžke cez jednu hodinu míňa účinku. Nápad vytvoriť jeden rozsiahly videoklip je síce pútavý, ale samotný príbeh z pera Daft Punku nie je vôbec ničím zaujímavý. Jedná sa len o jednoduchú story o únose mimozemskej kapely z jednej planéty a jej pretvorenie na populárnu kapelu na planéte inej. V jadre sa to síce snaží o kritiku fungovania hudobného biznisu, ale tá nie je nijako do hĺbky rozpracovaná. Zároveň hudba po väčšinu času nekorešponduje s dianím a tak sa vytráca aj súhra obrazu a zvuku. Samotná japonská animácia nie je vôbec ničím špeciálna a Japonci zvládli oveľa krajšie „nakreslené“ a rozhodne aj námetovo silnejšie anime filmy už pred 30 rokmi (viď napríklad Grave of the Fireflies, Akira atď.). Tým pádom táto dosť strohá animácia nemá v „novom miléniu“ čím zaujať. Mať to maximálne do pol hodiny dostavil by sa zamýšľaný efekt, ale pri hodinovej dĺžke sa sledovanie tohto plytkého deja bez jediného slova stáva hlavne v druhej polovici už neskutočne ubíjajúce. Daft Punk si tým síce svojho času splnili svoj detský sen, čo im nemôžem zazlievať, ale faktom ostáva, že nie je absolútne žiaden dôvod počúvať ich hudbu práve v takejto „celovečernej“ podobe, na to Vám plne vystačí aj album. A odmietam tento „film“ adorovať len kvôli hudbe Daft Punku, pre ňu sú určené iné média. (14.03.2014)

Nápad, to je to, čo sa tomuto filmu nedá vziať. Ten je jednoducho jedinečný, skvelý, lahodný. Celý film poňať ako videoklip k jednému CD, nič viac. Daft punk síce nie je z kategórie kapiel, ktorých žáner je úplne môj, hudba bola aj tak veľmi príjemne pôsobiaca. Ďalšou kladnou stránkou bolo ešte množstvo skrytých odkazov vo filme, ktorých som ja iste objavil len zopár, aj keď ich tam asi bolo omnoho viacej. Odhliadnuc od toho sa ale mohol grafik viac pohrať so stvárnením a samotným koncertovaním kapely, lebo ja som sa, ako hudobník, nedokázal presvedčiť, že by hentým štýlom hry a s tými nástrojmi dokázali vylúdiť to, čo skutočne znelo z reproduktorov. Doslova ma to dráždilo. Zároveň po čase sa nápad opozeral a začal upadať do určitej nezáživnosti až nudy, takisto keby človek chcel, dal by sa film zoškrtať minimálne na polovicu, ale to by už asi nereferoval samotnú hudbu. A v neposlednom rade, prečo musí byť bubeník vykreslený ako krpatý, škaredý, klávesák čierny a gitaristi ako idoly krásy? Za to tie 3. (30.12.2011)

Tohle je prostě nářez i návrat do dětských let zároveň. Pouštěl jsem to lidem, kteří nesnášejí mangy i lidem, kteří nesnášejí elektroniku a vytvořil jsem mnoho fanoušků obojího :D Je to originální, zábavné, nevinné, energické a dojemné. Jistě, scénář na Oscara není, ale mě to prostě vtáhlo tak, že jsem ani nedutal, tiše se tetelil blahem a mrkl až u závěrečných titulků. (18.01.2008)