Tokijští kmotři

Tokijští kmotří nebodují sice originalitou příběhu, ale jeho podáním, které je takové milé. Na to že se jedná o vánoční film jsou použity docela expresionistické výrazy. Dokonce i postavy filmu příliš období, o kterém vypráví, neodpovídají. Jsou to bezdomovci (dva muži a jedna mladá dívka, kteří se na ulici dostali vlastní vinou a třebaže se snaží vrátit se zpět do starých kolejí mají strach, že nebudou přijmuti - čemuž se nemůžeme divit) , jejichž nudný život se změní díky nalezenému miminku na skládce. Transvestit Hana se rozhodne, že se děťátka ujmou, protože je to určitě dar od boha, ale časem v něm začnou pomalu vrtat pochybnosti a rozhodne se, že najde jeho rodiče. Trojice bezdomovců se tak vydá na dobrodružnou cestu po zasněženém Tokiu, při kterém se jim změní doposavadní pohled na život a stane se nejeden zázrak. (11.12.2005)

Bol som nútený sledovať tento film s talianskym dabingom a milo ma prekvapilo, že taliančina sa k nemu skvele hodila. Sčasti vianočná "kúzelná" komédiálna rozprávka, sčasti dojemná sociálna dráma pripomínajúca taliansky neorealizmus, k tomu expresívne herectvo a vypiplané, extrémne detailné pozadia s peknou animáciou. Jej svojské, trochu dysneyovské podanie mi sadlo lepšie než bežné manga-klišé, ktorých bolo, až na nejaký ten pot a slzy, minimum. Až na trochu naťahovaný dej nenachádzam nič, čo by som Tokyjským kmotrom vytkol. (04.07.2007)

Příjemná vánoční pohádka - pohádka už pro to, že prakticky vše je řízeno deus ex machinami s jakými se tu v Tokyu náhodně (a nebo "osud"?) stále dokola potkává asi deset navzájem provázaných postav... ale jsou to náhody, které nijak zvlášť nevadí. Obzvlášť když jsou tak atypickou spodinou společnosti, kolem nich se dějí samé divočiny, a morální ponaučení tu drsně naráží na špínu reality. 8/10 (17.08.2019)

Výborný film, který má zajímavou animaci i příběh (žádné spoře oděné studentky v minisukních ani žádný jiný stereotypní teenager, třikrát hurá!), který dává vyniknout především dobře napsaným dialogům, které vynáší Kmotry vysoko nad průměr a to přesto, že jak scény odhalování minulosti postav, tak závěr samotný se snaží dolovat emoce až příliš okatě... Pro mě osobně spolu např. s Pratchettovským Otcem prasátek jedna ze zajímavých alternativ pro vánoční film, na místo dvěstěpadesátkrát viděného na libovolné tv.. Jen škoda, že není přítomna větší špinavost, hlavně v ději a v konání a konci (příběhovém) některých postav. PS: proč sakra kněz kázal vánoční slovo stejným hlasem a dikcí, jakou by mohl burcovat do boje proti Američanovi ve jménu císaře Hirohita? (16.10.2013)

Kon bol celkom figliar. Jeho Tokyo Godfathers to už nehrajú na poetiku ale na rozprávkovú dramédiu??? Asi. Každopádne príbeh trojice bezdomovcov v období zimných sviatkov je svižný, plný prekvapivých zvratov a neustálej reciprocity. Na to ako veľké a bezodné je Tokio uprostred zimy tú naši hrdinovia stretávajú staré známe postavičky pri každom ďalšom zakopnutí. Nepravdepodobnosť je hybnou silou celého príbehu. Rovnako aj náhoda. A naši hrdinovia sa v tom snažia korčuľovať a nájsť pritom rodičov nechceného bábätka. Vizuál a hudba sú parádne. Kon sa úplne hrá a je to z políčok cítiť. Takýto film som pekne dlho nevidel. Má to v sebe posolstvo, nejaké to haiku, humor a hlavne napätie. A sneží tam a mrzne tam a je to plné dobrých ľudí. Alebo aspoň ľudí z dobrými úmyslami, ktoré sa im nie vždy podaria. Už viem, čo budem pozerať na ďalšie zimné sviatky. (08.04.2021)