Obsahy(1)
Krysy představují vážný problém. Jenom v Bělehradu jich bylo v době vzniku 3 milióny. Po celé Jugoslávii - 60 miliónů. Jeden pár krys během roku splodí 1000 potomků. Toto je příklad informace, které režisér sděluje divákovi, aby jeho požitek ze sledování milostného příběhu Izabely a Ahmeda byl maximální. (Morien)
Recenze (13)
Jednoduchý priamočiary príbeh známosti a vzťahu telefonistky Izabely a sanitárneho inšpektora Ahmeda. Produkcia je dobrá a príbeh plynie prirodzene bez akejkoľvek snahy o dramatizáciu. Práve naopak, príbeh je prerušovaný náučnými vsuvkami z oblasti sexuológie, kriminalistiky a deratizácie, ktoré zdanlivo s príbehom nesúvisia. V skutočnosti príbeh dopĺňajú a naznačujú jeho smerovanie, čím vytvárajú určité napätie z očakávaného. Film je naviac doplnený budovateľskými socialistickými piesňami a na pozadí môžeme sledovať tep socialistického života v Juhoslávii. Herci sú prirodzení a uveriteľní, takže napriek vcelku banálnemu príbehu a jednoduchému spracovaniu má snímka určité čaro. 75% ()
Film jsem viděl poprvé v roce 1969 a byl jsem nadšený. Moje sympatie k filmu i po nedávném shlédnutí neopadly a tak příběh telefonní operátorky a muslimského deratizátora krys patří mezi ty filmy z období nové jugoslávské vlny, které hodnotím nejvýše. K příběhu patří i tak tragický závěr, jiný si ani nedovedu představit. ()
Modernisticky, esejisticky zcizovaný film-koláž, uvažující náročnými postupy nad tématy sexuality, vztahu kontrastních životních (i náboženských) stylů a kultur, reality srbského socialismu, kriminalistiky i třeba problému přemnožených krys, ve svých mnoha vrstvách ukrývá fragmenty příběhu lásky operátorky PTT Izabely (Eva Ras) a muslimského muže Ahmeda (deratizátora krys). V průběhu obrazů soužití, z klidu, idyly až k rozkolům a tragickému závěru, forma připomene místy godardovskou eleganci (oproti barvitému hitu Žena je žena je tu však dominantní realistická a pošmournější nálada), montážním a přednáškovým principem pak také některé filmy Zanussiho či Alexandera Klugeho. Makavejev však, s ohledem i na následující extrémní díla, v provokativnosti témat i jejich zpracování došel v lecčems nejdál. ()
Odkouzlení světa a sexuality pomocí dokumentaristického zcizení, nebo naopak ironizace a sexualizace zdánlivě vážných/ asexuálních témat? Není divu, že z bývalé Jugoslávie vzešli lacanovsky orientovaní myslitelé, nejznámějším z nich je Slavoj Žižek, kteří psychoanalyticky odhalují v kořenech společenských fenoménů fungování touhy a... pudu smrti. (Hned následující Makavejevův film bude ostatně zaměřen na jiného psychoanalytika - Wilhelma Reicha). "Milostný příběh" tepe rytmem filmových 60. let a silou modernity - i samotná ústřední dvojice je ztělesněním principů moderní osvobozené sexuality oproti tradičním milostným a rodinným dispozicím: mužské dokumentárně chladné sekvence proti ženskému živelnému příběhu? Samosprávný socialismus, VŘSR, věda a sociologie stavící se proti touze, fikci a základním radostem? Nebo radikálněji: samosprávný socialismus, VŘSR, věda a sociologie, inspektoři hygieny zabíjející libidinální touhu v sobě samých a potlačující vědomí, že je to právě touha, na nichž stojí jejich existence? V Makevejevově filmu neexistuje soukromý příběh, intimní touha a hlavní hrdinové v protikladu k realitě, ale vnitřek a vnějšek se proplétají jako lacanovské nevědomí. ()
Film střídá dvě zdánlivě nesouvisející linie, které se před koncem filmu spojí do jednoho jednoduchého příběhu. Makavejev zde poprvé používá své metody koláže – příběh se střídá s přednáškami o sexuologii, krimnologii, vyhlazování krys a s fragmenty ze starých sovětských propagandistických filmů - ale nevzdává se atmosféry "černého filmu". ()
Galerie (15)
Photo © Avala Film
Reklama