Kumo no mukó, jakusoku no bašo

Z pozadí som bol spočiatku unesený, po dvadsiatich minútach mi už ten wallpaperový humus liezol na nervy. Múzeum gýča v Kremnici má ďalší exponát do zbierky. Páčili sa mi nektoré drobné detaily ako napr. loužička pod dáždnikmi a podobne. Nepáčilo sa mi spracovanie pre anime typického rumenca, ktorý tu má podobu troch tmavých (u dievčaťa tmavočervených) čiar pod očami. Vyzeralo to akoby im pod očami rástli tri hrubé chlpy, čo je proste humus vážení. No a dejovo to je proste presladená nuda. (23.06.2008)

Jak začít...no, příběh se odehrává v dobře zvoleném světě, který vlastně ve výsledku není až tak důležitý, a dal by se zaměnit za cokoliv jiného. Tak je docela vtipný, že ze začátku mi ta kupa informací dala zabrat, málo času na srovnání v hlavě. Ale jakmile se to začne víc soustředit na to hlavní, tj na vykreslení postav, je to přesně to pravý vořechový. Takže jo, po vizuální stránce nádherný, samotný hlavní příběh moc skvělej a samozřejmě osudový doják jako kráva. Takže to má úplně všechno  :) (21.12.2023)

Romantické sci-fi nás zavádí do rozděleného Japonska, kde tři přátelé - dva chlapci a jedna dívka se snaží přeletět hranici mezi oběma státy a poznat tajemství vysoké věže na druhé straně zátoky. Jejich cesty se ale rozdělí a oni se potkají až za tři roky. To už z nich jsou ale úplně jiní lidé... Tohle je v kostce příběh prvního Shinkaova celovečeráku. Potlačení sci-fi elementu na úkor vykreslení vztahů mezi hlavními postavami filmu jedině prospělo a my si tak můžeme vychutnat příběh krásný jako oblaka, jehož kresba je elegantní jako věž za těmi oblaky. (11.06.2005)

Nádherné romantické sci-fi, ku ktorému som sa dostal náhodou na tohtoročnom Comics salone rozpráva príbeh troch školákov zo severnej časti rozdeleného Japonska, ktorému každým dňom hrozí vypuknutie vojny s južnou časťou a jej spojencami. Na hraniciach oboch znepriatelených častí sa týči do oblakov obrovská veža, ktorá v okruhu niekoľkých míľ spája paralelné vesmíry, mení štruktúru okolia a predstavuje hrozbu nielen pre obe krajiny ale i ostatný svet. Dvaja chlapci a jedno dievča si sľúbili, že sa raz k veži pozrú na lietadle vlastnej výroby. Potom však dievča záhadne zmizlo a chlapci išli študovať každý do iného mesta aby sa po troch rokoch na prahu občianskej vojny stretli a pokúsili sa svoj sľub dodržať. Beyond the clouds je po vizuálnej stránke úchvatné (i keď trochu gýčovité), čo však diváka uchváti ako prvé je úžasná melancholická klavírna hudba sprevádzajúca celým filmom, dotvárajúca taký ten tiesnivý pocit z celého filmu. 10/10 (17.10.2005)

Bylo to dobrý, kvalitní všechno. Na nic si asi nemohu stěžovat, ale ten plagát strašně zavádí. Srazil jsem tomu jenom, protože to nesplnilo moje očekávání. Čekal jsem MICHELLANGELA a přišel Leonardo. Víte jaký je v nich rozdíl? Ne? Je to v dynamice. Leonardo dělá svůj krásný lehoučký šerosvit a Mistr do toho jde naopak tvrdě: dynamika, emoce, pohyb. Kdežto Leonardo: jemní chlápkové jako ženy, malé kontrasty. To mě fakt nebaví. Víte, co jsem si představoval, když jsem ty dva viděl hrát na housle na tom plagátu, to houslové sólo z Bleache, myslím. Dynamické a rychlé. Místo toho nějaký pomalý romantický něco. Prostě přesný opak. Proč se příběh tak táhl? Proč to bylo takové smutné? Proč se jí třeba nesnažili najít a místo toho se rozešli. Je tu hodně proč. SPOILER a i když to samozřejmě, to ani není spoiler, končí dobře, byl jsem smuten, ale neměl jsem k tomu důvod. KONEC SPOILERU. Nejsem si jistý, jak to mám hodnotit. Nemuselo to být takový pomalý, melancholický. Už od začátku vás příběh drasticky tahal do pláče a to já zrovna nemusím. Takže konečně: za příbě uberu * a za hudbu uberu *, nic se s tím nedá asi teď dělat. (22.07.2013)