Nae yeojachingureul sogae habnida

První půlka filmu je jakousi sérií romantických a komických scének, které však naštěstí drží pohromadě a netříští se. Jsou pevně spoutány a drží u sebe i přesto, že by bylo tak jednoduché z pout vyklouznout (viz. seznamování). Druhá půlka balancuje na hranici lidské tragédie, černého humoru a zasněné romatiky. Obě polohy filmu sedí a jsou podány bezchybně. Jako celek však přesto působí film roztržitě. Je to neduh, který je nutné vytknout, ale zároveň je i pochvalou. Celý příběh má totiž nějakých pět šest emotivních vrcholů, z nichž každý (do jednoho) by stačil na samotný film a dostatečně naplňující závěr. Windstruck je jako diamant, který čeká na obroušení. Po celou dobu víte, že jste nalezly nádherný a jedinečný kousek, ale zároveň je také zřejmé, že po pečlivém "obroušení", může být vše ještě o krapet lepší. Sice ne již tak monumentální, ale přece jen o kousíček dokonalejší. PS: Orchestrální improvizace na základních melodiích amerických popkulturních hitů jsou naprosto odzbrojující. Před člověkem, který dělal hudbu, uctyhodně smekám. [srpen 2006] (31.08.2006)

Windstruck by se klidně mohl jmenovat My Sassy Girl 2, už od prvních minut je Kwakův rukopis jasně zřetelný. První polovina se svému předchůdci zcela vyrovná, je veselá, hravá a hlavní hrdinka je snad ještě více "sassy". Bohužel ale z druhé půlky jsem trochu rozpačitý, především nepovažuji za dobrý nápad montovat do příběhu nadpřirozené prvky. (11.04.2005)

Ach jaj... Môj obľúbený "romantický" režisér opäť spája svoje sily s mojou obľúbenou "romantickou" herečkou a chcú pokračovať v šľapajách môjho veľmi obľúbeného romantického filmu. Nedokážem si predstaviť, ako pri takejto vynikajúcej zostave mohlo vzniknúť niečo tak zmätené a zlé, ako je Windstruck. Scenár filmu predstvuje niečo ako zhluk nezmyselných akčných scén, za vlasy pritiahnutých krimizápletiek, nereálnych a často trápnych komediálnych vsuviek a romantiky, ktorá sa snaží upomínať na MSG, ale bohužiaľ väčšinou postráda skutočné emócie a ku koncu už nehorázne citovo vydiera. A toto veru nezachráni už ani moja láska Ji-hyun Jun. Najhoršie je, že to vôbec nemuselo byť zlé - stačil by jeden zmysluplnejší scenár, uveriteľnejšie postavy, viac citu a viac takých podarených scén ako keď boli hrdinovia k sebe pripútaní a už boli späť z "akcie" (myslím to "umývanie", zobudenie sa z postele...), príp. "vietor v izbe" (tá scéna bola pekná a dojemná, ale Kwak aj ju dokázal zabiť, keď ju o 20 minút použil znovu...) alebo záverečný veľmi milý odkaz na MSG, ktorý ale ešte viac pripomenul, o koľko svetelných rokov lepší film to bol... Pri všetkej snahe nájsť vo filme viac "dobrého" mi to jednoducho ale nevychádza lepšie ako na 4/10. (03.06.2006)

Naprosto souhlasím s Lhurgoyfem. Windstruck je také pro mne, v kontextu s dosud mnou zkouknutou jihokorejskou filmovou tvorbou a speciálně MSG, obrovské zklamání. Odzbrojující lehkost a úsměvnost, která mě v MSG tak rozněžnila, je v dalším snímku režiséra Kwaka v nenávratnu. Windstruck se totiž snaží skloubit komediální taškařici s melodramatem a vůbec se mu to nedaří. Fórky použité v komediální části jsou někdy trapné a vykonstruované až hrůza. A situaci nezachrání ani opět neodolatelná Ji-hyun Jun v hlavní roli. V druhé polovině se film překulí do žánru vážného melodramatu. To, co mi v jihokorejských romantikách spolehlivě vhání slzy do očí, mě tentokrát téměř vůbec nedojalo a ještě způsobilo bolení hlavy. Co je moc, to je moc. Abych jen nekritizoval, pár scén se mi hodně líbilo. Třeba roztomilé umývání k sobě připoutaných hrdinů (že, Seifere :-)) a již vzpomínaná závěrečná scéna s hrdinou MSG, jež je i odkazem na tento dokonalý film. 5/10 (28.10.2005)

Windstruck je veľmi zvláštny film, akoby pozliepaný z dvoch rôznych filmov, pričom ten prvý funguje geniálne a ten druhý, je úplne zbytočný. Ji-Hyeon Jeon je ako obvykle aj tu vysoko kvalitná. Jej herecký prejav jednoducho môžem. Čo sa týka romantiky a vtipných situácií tak ich je v prvej polovici viac než dosť a vytvárajú krásne úsmevnú, nevtieravú atmosféru, ktorú len trocha spomaľujú až príliš predlžované scény. Lenže ako náhle sa dostávame do druhej polovice, ktorá začína byť mierne tragická a emočne vypätá film stráca nie len tempo ale aj krásu. Zvedenie nadprirodzena do filmu, ktorý je predovšetkým o náhodách a láske v tomto filme absolútne nefunguje. Lenže nie takým spôsobom, že by to nebolo pozerateľné. Ale tým, že tomu jednoducho už neveríme. Tam kde v MSG a v classic rozohral kwak zápletku na jednoduchosti a náhode , nemôže táto netradičná fantasy jednoducho uspieť. Scény začínajú byť točené nasilu, ako keby CHCEL dosiahnúť tých dvoch hodín, ale krásu predchádzajúcich snímkov bohužiaľ nedosiahne. Ale film to nie je zlý. Len som bohužiaľ čakal viac. (19.10.2009)