4 inyong shiktak

Znáte ten pocit když si chcete vzít jeden kus pizzy, ale rozteklý sýr ne a ne oddělit dva kousky od sebe a tak natahujete ruku tak dluho dokud se na sýrová nitka nepřetrhne? Že je to otravné? Podobný pocit jsem místy měla u tohoto filmu. Někomu v tomto případě rozvleklé tempo vyhovuje, mně tedy rozhodně ne. Zpočátku to vypadá na duchařinu klasického asijského stylu, ovšem někde v polovině se film překlenuje v drama/thriller na téma osamělost, nepochopení a vyrovnávání se s trpkou minulostí. Proč ne, proti změně žánru nemám nic, ale během celého průběhu jsem nechápala kam vlastně chce film směřovat, co je jeho finálním poselstvím a co si z něj mám vzít kromě depresivního pocitu. Čistě objektivně vzato, není to špatně natočené ani zahrané, formální stránka je zcela v pořádku, ale subjketivně to ve mně nevyvolalo téměř žádné pocity, nedokázala jsem se identifikovat s postavami a jejich osudy mi byly víceméně lhostejné. (05.09.2014)

Sakra, nemá to nějaký remake? Tohle už jsem musel někde vidět. Ten příběh. Hodně těžký příběh, který vás určitě hned napoprvé nepustí až do té nejniternější hloubky. Což je možná jeho největší problém, asi ne každému se do toho bude chtít jít podruhé. Mnohovrstevnatý příběh s hned několika "individuálními" dějovými liniemi, které se dohromady slévají jen postupně. Je to horror? Je to drama? Je to fantasy? Je to psychologický thriller? Film, který vyžaduje naprosto celého diváka, kompletně, nekompromisně. Žádná oddechová záležitost. To sídliště je šílené. (29.01.2018)

Originálny preklad názvu "4 Doll table", alternatívny je potom "Uninvited". Jeden z mála filmov, ktorý po druhom pozretí výrazne otočil moje hodnotenie smerom hore. Ako prvé by som rád podotkol, že ide o silnú, psychologickú drámu s jemne thrillerovými prvkami a cca dvoma "šok" sekvenciami (na jednu z nich nezabudnem do smrti, lebo som pri nej takmer spadol od ľaknutia zo stoličky). Práve to preliate žánru z thrilleru do drámy môže pre niekoho byť sklamaním (ako sa to stalo aj mne pri prvom pozretí) a tým mu môže zároveň uniknúť aj druhá -skrytá pointa filmu, ktorá samotnému záveru dáva oveľa nejednoznačnejšie a ne-happyendove vyznenie. Herecký výkon Ji-hyun Jun je bezchybný a pre tých, ktorý videli napr. jej My sassy girl to bude obrat v charaktere úlohy o 180 stupňov. Jun vtláča svojej postave presvedčivú autenticitu a geniálne kopíruje samotnú atmosféru filmu - ťaživú, ledva sa dopredu pohybujúcu, skôr až plaziacu. Pomalé odvíjanie príbehu - z ktorého sa postupne vykryštalizuje detailná štúdia osamelosti čiastočne plynúca z jedinečných vlastností je podporetá aj formálne v svojej samotnej štruktúre - tichá hudba, dlhé zábery, pomalá jazda, zaujímavá strihová skladba - miestami mi to veľmi pripomínalo Tarkovského ťahy, prípadne z nedávnej minulosti aj sposôb nasnímania maďarského filmu Dealer. (12.02.2005)

Je to výborná mysteriózne ladená dráma z juhokórejskej produkcie. Má veľmi dobrý príbeh o mužovi, ktorý ako posledný videl dve deti, ktoré boli ráno nájdené mŕtve, čo ho znepokojí a navyše ich duchov uvidí u seba doma sedieť pri stole a nevie, ako sa má k tomu postaviť, až sa raz zoznámi so zvláštnou ženou trpiacou narkolepsiou, kvôli ktorej neočakávane omdlieva a on si postupne uvedomuje, že len ona mu s jeho problémom môže pomôcť, no na to mu musí najprv pomôcť odhaliť tajomstvo svojej vlastnej minulosti. Spracovanie je perfektné, film má po celý čas až nezvykle pomalé tempo, čo sa nezmení ani na okamih, ale tu to ani trochu neprekáža, ešte spočiatku to vyzerá na mysteriózny horor, ktorý by sa mal začať odvíjať krimi smerom, ale to sa vôbec nestane, začne dosť drsná dráma a s tým nemám najmenší problém, dej je veľmi zaujímavý, málo predvídateľný, takže viacero vecí tu prekvapí, prípadne sú iné, ako na prvý pohľad vyzerajú. A páči sa mi aj záver. Ale celý film je veľmi zvláštne a zaujímavo podaný, väčšina filmu sa tvári tak pomerne nevinne, ale občas nastane situácia, ktorá takmer vyrazí dych, niektoré scény sú nezabudnuteľné, rovnako aj niekoľko perfektných nápadov, ako napríklad pozretie sa do očí počas tej najnezvyklejšej situácie a o scénach s deťmi už radšej ani nehovorím. Veľkým kladom je samotná atmosféra filmu, aj napriek tomu, že film nie je horor je atmosféra miestami správne hustá, prípadne až taká tiaživá, že to teda dokáže zapôsobiť. Herecké obsadenie je perfektné, vynikajúca Jeon Ji-hyeon v úplne inej úlohe, ako sa preslávila, ale toto zvládla nemenej dobre, prvotriedny výkon, v ničom nesklame ani hlavný hrdina Park Shin-Yang, ale jeho úloha už len predsa nie je tak pôsobivá a nič nemôžem vytknúť ani žiadnej vedľajšej postave. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, toto je perfektná práca a tak ma mrzí, že Lee Soo-Youn už potom žiadny film nenatočil. Plné hodnotenie nedávam len preto, že väčšina filmu je len výrazne nadpriemerná a tých skutočne špičkových situácií je už menej, ale to je v konečnom dôsledku jedno, Uninvited je mimoriadne zaujímavý film s pôsobivým scenárom a bezchybnou hereckou a technickou stránkou. Toto nepochybne stojí za pozornosť. 82% (18.07.2012)

Občas opravdu nechápu co na některých filmech lidí vidí. Jedním z nich je tohle. Čekal jsem horor nedostal jsem horor. Čekal jsem drama nedostal jsem drama. A tak jsem dostal jen další z řady průměrných thrillerů. Navíc s tak neuvěřitelně otravnou hlavní hrdinkou která kdykoliv promluvila tak mě nasrala. Hlavně ta její upištěnost. Nevím co k tomu dodat šíleně jsem se nudil a film jako celek mi přišel silně nezajímavej. Asi jsem díky hodnocení tady na CSFD čekal dalek více. (21.09.2014)