Keulraesik

Po velice příjemném My Sassy Girl jsem od Jae-young Kwaka čekal další romantický film, který na rozdíl od naprosté většiny ostatních v tomto žánru opravdu má duši a láska je v něm přítomná nejenom v názvu a propagačních materiálech... ale našel jsem jen další průměrnou romanci o dvou zamilovaných trojúhelnících. Příběh o nešťastně zamilované dívce která si čte v deníku své matky o lásce velmi podobné té svojí je místy docela jímavý a s několika velmi pěknými scénami, ale nemá šanci oporavdu chytit za srdce někoho kdo chce víc než jen číst vzletné fráze v dopisech láskou oblouzněných lidí - protože ty jsou k vidění i v telenovelách. Kromě toho je většina postav ve filmu zoufale nesympatická a zejména nejlepší kamarádky obou hlavních hrdinek bych nejradši vzal lopatou po hlavě (což ovšem na druhou stranu možná je záměr autora). _Nejvíc mě ale dostal závěr - už posledních 20 minut je hodně mimo, ale úplný konec je jedním z nejvíc WTF momentů jaké jsem kdy viděl a už jen kvůli němu bych další stavění Classic na roveň My Sassy Girl bral jako urážku (své, relativně nízké, hodnocení MSG ale budu muset nejspíš brzy přehodnotit, resp. se na ni znovu podívat - myslím na ten film víc než by bylo na "jen nadprůměrnou romantiku" zdrávo). 5/10 (14.01.2008)

Jae-young Kwak si mezi nevšední My Sassy Girl a dechberoucím Windstruckem střihl rutinu. Lepší shrnutí by člověk hledal jen těžko. Stejně těžko, jako já teď hledám slova, kterými bych popsal své zklamání. The Classic není špatný film, jen ho dříve jmenované dva snímky přehrávají ne celé čáře. Působí přesně tak, jak by působil jihokorejský remake kteréhokoli hollywoodského romantického filmu. Nenabízí osobitý styl vyprávění, ani to zcela odlišné vidění světa, které je pro korejský film typické. Dokonce ani hudba není tak fixní a jedinečnou součástí filmu, jako tomu u filmů Jae-younga Kwaka bývá obvyklé. Každý má ale právo na dovolenou, takže já mu to promíjím a těším se na další příběhy. [červen 2007] (29.06.2007)

Ufff... tak tohle jsem neměl sílu dokoukat do konce... hrozná nuda, romantické situace působí strašně křečovitě a jsou střídány trapnými rádobyvtipnými momenty. Z některých, jako například mazání kravinců po tvářích, se mi navíc zvedal žaludek. Son Ye-jin je sice roztomilá, ale to je fakt jediný klad toho to filmu. Jednoznačně jeden z nejhorších korejských romantických filmů, které jsem měl tu čest vidět. (06.03.2009)

Je to skvelá romantická dráma z juhokórejskej produkcie. Má výborný príbeh odohrávajúci sa v dvoch časových líniách, jedna zo súčasnosti o dievčati, ktoré je zamilované do mladého režiséra, ale nanešťastie už on tvorí pár s jej kamarátkou a druhá odohrávajúca sa pred niekoľkými desiatkami rokov, kedy niečo podobné prežívala aj jej matka. Spracovanie sa mi veľmi páči, už úvodná scéna je v rámci žánru čistá dokonalosť, takže sa dá očakávať niečo výnimočné, čo sa aj stane, síce línia zo súčasnosti pôsobí po obsahovej stránke pomerne obyčajne, za čo ale môže aj menší priestor pre ňu, ale po ostatných je už skvelá, hlavnú pozornosť si ale zaslúži línia s jej matkou, tá je skvelo spracovaná od jej úvodu a aj počas priebehu, síce sa tu nájdu asi dve scény, ktoré síce nie sú zlé, ale moc mi tu nesedia, určite by som sa bez nich zaobišiel a pár ďalších je zase moc naťahovaných a tak sa ich pôsobivosť skôr znižuje, ale to je to jediné, čo na celom filme môžem vytknúť, inak sa na to pozerá vynikajúco, je tu plno nezabudnuteľných scén, okrem nezabudnuteľného úvodu si ma získali hlavne spoločenský tanec, beh v daždi, alebo aj zaujímavá situácia z vojny vo Vietname. A navyše k tomu ešte skvelo vymyslený záver, ktorý síce nie je až tak emocionálne silný, ale obsahovo mu nemám čo vytknúť. Herecké obsadenie je vynikajúce, dokonalá Son Ye-jin a teraz dokonca v dvoch úlohách, výborný Cho Seung-Woo a tomu ešte zaujímaví Lee Ki-Woo a Zo In-Sung. Ale žiadnej postave tu nemám čo vytknúť. Réžia je perfektá, jedine tie niektoré naťahované scény mi moc nesadli, ale inak je v rámci žánru dokonalá, Kwak Jae-young je skutočný majster žánru a podobne je žánrový vrchol aj technická stránka. No a nedá sa nespomenúť úžasná hudba, hlavne ten takmer všadeprítomný Canon od Pachelbela, ktorý je už dlhodobo mojou najobľúbenejšou skladbou vôbec a spoznal som ju práve tu, za čo má tento film moju veľkú vďaku, ale krásne sú aj zvyšné piesne. Už skončili časy, kedy bol pre mňa romantický žáner ten najpodradnejší, za čo mohla hlavne americká produkcia, ktorá s ním vôbec nevie pracovať a tak v jej podaní je prakticky neznesiteľný, ale toto je úplne iná úroveň, až na tých pár spomínaných nedostatkov, je to skutočná dokonalosť. 87% (16.11.2009)

Velmi dlouhé, ale kouzelné. Jihokorejci jsou schopní přijít s romancí tak všední, tak jednoduchou a tak čistou, že zamotává hlavu i nejzarytějším cynikům. Možná nemám tu jejich kinematografii tolik nakoukanou, ale vždycky když si pustím nějaký jejich film, přijde mi to jako svěží závan větru. Stále jsem nad některými momenty kroutil hlavou a tu scénu se sbíráním vzorků stolice jsem přešel s výrazným krčením ramen a nosu, ale v porovnání s klasickými romantickými komediemi západního vzoru Jae-young Kwak stále jasně vede. // 80% (27.12.2010)