Třináct rozhovorů o tomtéž

Nevím, čím to je, ale asi jsem ten film vůbec nepochopila. Bylo tam docela dost příběhových linek, ale byly to spíš polo-linky, jako když omylem přejedete párkrát tužkou po papíře, a pak s úžasem zjistíte, že vám dohromady něco připomínají. A podobně je to s tím filmem, jednotlivé části vám "něco" připomínají, ale jelikož jste ty čáry udělali jen tak náhodou, nemají pořádný konec ani začátek a i-když občas překvapivě zahybají, otáčejí se, mizí a znovu se objevují, chybí tomu právě aspoň kostra - začátek a konec. Stačil by náznak něčeho podobného a film by na mě zapůsobil úplně jinak. Na druhou stranu, film nadhazuje spoustu otázek a věcí k přemýšlení o našich životech, cílech, plánech a cizí moci, která (možná) způsobuje, že to nakonec dopadne úplně jinak. (16.11.2011)

Co je štěstí? Tuhle otázku si klade (nejenom) každý z hrdinů „Třinácti rozhovorů o tomtéž“, kteří se nečekaně a mnohdy i dramaticky střetávají a jejich náhodná setkání ovlivňují a mění jejich vlastní představy o štěstí. Skupinka několika lidí, kteří se ještě včera neznali.“ Je zvláštní žít ve městě přeplněném lidmi, kteří se tolik snaží, aby se na sebe nepodívali.“ Uprostřed dění a vrtkavého štěstí se ocitá i mladý právník, který vyhrál důležitý proces a cítí se šťastný. Tak šťastný, že se vysměje představě štěstí člověka s kterým se potkal v baru .aby o svůj slastný pocit za okamžik přišel a nejenom on. Mám ráda propletence nevyzpytatelných náhod, takže ta 5* je asi i za takový můj malinkatý osobní pocit štěstí, že se takové filmy natáčejí. A k tomuhle přání už není co dodat ..„Jestli štěstí skutečně existuje, doufám, že ho poznám, až mě potká“ . (18.07.2006)

Tento film bych rozhodně neřadil ke klasickým Hollywoodským tvorbám. Scény jsou dokonale propojené, bez jediného klopýtnutí, co se dějové návaznosti týče. Jejich ponurá atmosféra připomíná trochu Hitchcockovské filmečky, i když se nejedná o horror. Ale i tak vás zamrazí v zádech nad situacemi, kterými jednotlivé filmové postavy prochází. Ve filmu vás budou provázet střídavě pocity štěstí, smůly, viny, utrpení i odpuštění, prostě téměř všechny co patří k lidskému žití. Veškeré tyto pocity maximálně prostoupí divákovou duší, ať chce nebo ne:-) K hereckým výkonům, hudbě a střihu není snad potřeba dodávat jediného slůvka. Prostě celý film je unikát. Je to skvost na který je radno se podívat co nejdřív a nejenom jednou:-) (10.07.2006)

Holka prehodnocuje svoj postoj k životu potom, ako ju zrazí auto a iba o vlások unikne smrti. Za volantom onoho auta sedel úspešný mladík, ktorý hoci je hrdým obhájcom práva, z miesta nehody zbabelo uniká. Výčitky svedomia mu však búrajú všetko, na čom si postavil životné hodnoty. Postarší pán, s ktorým sa mladík tesne pred tým rozprával v bare, hľadá márne zdroj životného šťastia... atď, atď. Kultivované, inteligentné, obrazovo striedme dialógové filozofovanie s trochou irónie a osudovosti. Príjemná alternatíva k hollywoodským oddychovým jednohubkám, ktorá však predsa len pôsobí ako márna snaha o "radobynezávislosť", postrádajúca dôveryhodnosť a úprimnosť podobných európskych filmov. (10.07.2002)

Povídkový film, který sleduje osudy několika lidí, které se různě proplétají, ovlivňují, náhodně setkávají. Je to "pouze" bilancující dialogovka, ale velmi příjemná a místy až depresivní. Zatímco první polovina funguje, ve druhé už to začíná být příliš rozvláčné. Některé z příběhů sice doplní některé jiné, ale celkově jich dobře polovina působí jako zbytečná vata. Prostě je to opravdu třináckrát plus mínus to samé. (11.03.2005)