Pouta války

Vynikajuci vojnovy velkofilm a krasne naplnena Hollywoodska mustra, ozivena korejskou dramatikou. Akcne sceny su dostatocne intenzivne a vztahy medzi postavami vyborne gradovane. Ma to hlbku, myslienku, emocie aj adrenalin. Porovnania s Ryanom su samozrejme mimo (toto je taky lepsi Windtalkers-ktory mam asi ako jediny na svete rad), ale lepsich vojnovych filmov vela nenajdete. 9/10 (28.06.2020)

Výborná vojnová dráma. Sú tu síce miesta, ktoré prekypujú silným pátosom a miestami sa tu po emotívnej stránke dosť tlačí na pílu, čo má v konečnom dôsledku skôr opačný efekt, našťastie tu toho však nie je mnoho. Príbeh si vás okamžite získa a zoberie si vašu pozornosť po celú dobu. Nielen svojou pútavosťou a slušnými vojnovými scénami, ale aj pekne spracovanými krutými reáliami vojny a v osobnej rovine aj svojou tragickosťou. Tiež sa mi páčilo ako sa po dramatickej stránke menil a vyvíjal vzťah oboch bratov, pričom nič z toho mi neprišlo ako niečo umelo vymyslené s primárnym cieľom vyvolať čo najväčší efekt, skôr naopak, prišlo mi to logické a reálne. Ja som spokojný, vrelo odporúčam. 80/100 (04.03.2015)

Líbí se mi Pouta války, líbil se mi také Spielbergův ,,Ryan“. Předpokládám, že se tyhle dva kousky srovnání nevyhnou. Ryanovi jsem ovšem fláknul hvězd 5. Je fakt lepší? Jak v čem. Třeba příběh - dva bratři, starší chrání mladšího a do toho komunisti – jasný body pro ,,Pouta“. Dává pocit, že nejde jen o válečnou krev. Ale všechno ostatním - body pro americkou produkci, protože v ,,Poutech“ jsem válku prožíval jen s hlavním hrdinou. Taky ta korejská mentalita mě ,,nebere" (šílený myšlenkové zvraty JIN-SEOKA). Každopádně válka je stejná všude na světě a ukázat ji, znamená brodit se v potocích krve, sledovat hrůzu, strach, utrpení a nenávist nejen vojáků, ale taky civilního obyvatelstva. Válečný scény dneska dokáže natočit kde kdo, ale jen frajer zvládne přímej útok na vaše city. Ještě se máš co učit Kangu! (08.08.2005)

No teda jak to říct a neurazit. Technická preciznost a naturalismus ještě dobrý (válečný) film nedělají. Asi ve třetině jsem ještě film považoval za dost nereálnou ptákovinu, ale bez trvalých následků. Na konci už jsem měl co dělat, abych to vůbec přežil ve zdraví. Děj tak šíleně šroubovaný a zvraty překombinované jsem dlouho neviděl. Nadto bojové scény přes technickou kvalitu působí tak uměle a nevěrohodně, že se musím smát. A to nemluvím jen o kýčovitých scénách, kdy si uprostřed hvízdajících kulek bráškové říkají to svoje nebo ten původně nemocný studentík se změní v Terminátora. Trapného patosu je ve filmu na dvacetiletý vývoz za hranice. Korejský Ryan to tedy opravdu není, daleko víc mi to připomělo jiné paskvily, a sice Kód Navajo nebo Odvahu pod palbou. Jestli je tohle obraz dost populární asijské kinematografie, stačil mi jeden kousek na celý život. Asijská mentalita je opravdu jiná, ale dneska je in. (27.03.2006)

Prvých 20 minút nenasvedčuje, že nasledujúce dve hodiny budú nonstop akcia. Akcia plná neustáleho vraždenia, možno tu padol rekord počet mŕtvych za sekundu filmového času, prípadne za minútu. Takže ani pri takjeto stopáži niet času na nudu, na čas zabudnete veľmi rýchlo a Putá vojny sú naozaj vťahujúce. Čo ma ale trochu sklamalo, je strih počas súbojov. Často chýba prestrihávanie na väčšie celky, najlepšie panoramatické, ktoré by nám osvetlili celkovú situáciu. V prípade útoku čínskych vojakov máme takýto uvádzací záber, ale hneď na to už len sledujeme detaily prestreliek a súbojov. Osobne ma to miatlo a nemyslím, že problém bol v rozpočte. Ale argumentovať sa dá tým, že sme boli svedkami bojov z pohľadu radového vojaka. Pátos spojený s otravnou hudbou k žánru patrí, tu prichádza ku koncu, ale dojem neskazí. Áno, takto má vyzerať vojnový veľkofilm. (29.04.2018)