Moje matka

Severské dějiny u nás nejsou moc známé. A to ani záchranná akce pro děti podobná té Nicholase Wintona. Možná by se mělo místo točení dokumentů o ní zkusit natočit něco podobného, protože se mě tento způsob zpopularizování líbil. Nechci tím říct, že se by o Wintonově akci nevědělo, ale bylo by zajímavé podívat se na tu látku zpracovanou podobně jako tady, očima dítěte. Každopádně já o této akci do vidění tohoto filmu nevěděl.Takže, jen víc takových snímku zpracovávajících témata, kterých se tolik neví. (04.08.2016)

Hodnotenie tohto pre mnohých stále neznámeho filmu bolo vysoké a ja ho musím potvrdiť. Potešilo ma obsadenie M. Nyqvista, ktorého teraz už poznáme mnohí, ale tento príbeh adoptovaného chlapca ma vážne chytil za srdce. Chlapec určite odviedol solidný herecký výkon, ale film stojí predovšetkým na postave a hereckom výkone matky Signe. Jej spočiatku odmietavý postoj a nenávisť sa postupne pretaví do materského citu a divákovo srdce môže explodovať. Príbeh je budovaný s citom, bez akejkoľvek pochybnej scény, dialógy sú plné ľudskosti a do toho znie jemný klavír... Dojalo ma to. Krásny film, ktorý dokazuje, že na kvalitný a nezabudnuteľný film netreba obrovský rozpočet. 100%. (22.07.2012)

Chlapec mezi dvěma matkami; těžké téma, těžké vyústění. Je lepší mít dvě matky než žádnou. Matky se stávají matkami po složitých cestách, po křivolakých cestách, které se někdy protínají,a někdy od sebe hodně vzdalují - a právě tyto cesty (často jen v dopisech) jsou cestami, po kterých se ubírá tento film. Pozn: Jsou to Matky, na které myslel Goethe? ("FAUST: Die Mütter! Mütter!--'s klingt so wunderlich! / MEPHISTOPHELES: Das ist es auch. Göttinnen, ungekannt Euch Sterblichen, von uns nicht gern genannt. Nach ihrer Wohnung magst ins Tiefste schürfen; Du selbst bist schuld, daß ihrer wir bedürfen. - FAUST: Matky! Matky! - zní to tak podivně! MEPHISTOPHELES: A takové to také je. Bohyně, neznámé vám smrtelníkům, my neradi je vyzýváme. Do propasti hlubin bys za nimi musel; ty sám jsi vinen, tím že je potřebujeme"). Nejspíš ne. Kristi a Signe jsou matky pozemní, nikoli podzemní, příliš ordinérní na to, aby mohly být bohyně. (20.10.2017)

Citlivě natočené drama tentokrát o finském chlapci, kterým zmítají události druhé světové války - musí opustit matku a jet k cizí rodině do neutrálního Švédska. Od porozumění s novou rodinou jej dělí nejen jazyková bariéra, ale především nezahojené rány.. Zase jednou příběh o jehož okolnostech se tolik nemluví, plus především pro ty, kteří mají rádi filmy z tohoto období, ale už jsou přesyceni koncentračními tábory a holocaustem. Přestože já k takovým lidem nepatřím, jsem ráda za každý "nový" úhel pohledu. Tempo je sice pomalejší a slov je poskrovnu, ale z příběhu musí být snad každý divák pohnutý. Jen ty scény s dopisy probíhaly pokaždé stejně. V závěru tedy nejsem nadšená, ale dojatá rozhodně ano. (21.06.2013)

Škoda, že sa celá podstata tejto drámy začne vykresľovať a vyvíjať až po vyše hodinke, v ktorej sa pomerne monotónne vykresľujú len charaktery. Ale tá druhá polovica stojí za to, aj keď ako celok to rozhodne malo na viac. Najviac ale zaujal spôsob retrospektívneho zobrazenia, ktorý je v tomto štýle niečím originálny. 75%. (01.07.2007)