Džošú sasori: Dai 41 zakkjobó

Škoda. Druhý díl dost neinovativní. Protože jsem už měl dost času nad tím přemýšlet(v průběhu filmu), přišlo mi to víc jako obrana odsouzených žen a poukázání na jejich nešťastný osud. Kdyby neexistoval první díl, tento druhý bych jistě bodoval výše, ale opravdu nic nového pod sluncem. Hlavně tam nebyl ten tah na branku. Narozdíl od prvního dílu zde Sásorku taky drželi v chladném vězení, takže měla být z hlediska příběhu dost vyčerpaná, přitom ale nádherné vlásky a pohyb čerstvé laňky. Co tam zůstalo je dobré zpracování, opět někdy až divadelní. Ale ve třetí třetině obzvlášť už i v tom zpracování byly mezery. 40% (29.11.2021)

priame pokracovanie prvej casti sa sice posuva dejom ale kvalitou stoji na mieste. hlavna hrdinka ma jedinu ulohu - na kazdeho mlcky vrhat ten isty pohlad a potom nanho skocit. scena hodenia decka na zem bol totalny fail, a to sa mohlo tak pekne krvavo natocit... a dedinskeho psa som tiez nelutoval, chybali emocie, napr nejake scenka s nim este predtym ako sa nan vrhnu. druha polka filmu uz dostahovala priemer (11.02.2013)

Meiko naplno vypilovala svůj ledový výraz, kterým pak fascinovala při mnoha svých dalších filmových pomstách. Ohromný ohlas, který vzbudil první snímek, zajistil ještě v témže roce pokračování a v neposlední řadě také vyšší rozpočet a lepší propagaci - kult (jak já to slovo nemám v souvislosti s filmy rád) byl definitivně na světě. Zatímco "jednička" se točila kolem vězeňské vzpoury, zde se ústřední dějová linka zaměřuje na osudy Nami a šesti spoluvězenkyň na útěku. Stylizace je ještě komiksovější, bez zaváhání jsou na plátno přenášeny i radikálně vizualizované mystické a jiné motivy, které se mimo komiksový svět vyskytují málokdy, zvláště pak ve funkční podobě. Střih chvílemi dokonce připomíná skok mezi komiksovými okénky (nikoli formálně, nýbrž dějovým vrstvením). Kromě Watanabeho se na chvíli objeví také Rokko Toura, takže si na chvilku užijeme zlehka "oshimovskou" sestavu. (03.10.2010)

Po úvodním záběru, který diváka zavádí do podzemní kobky ženské věznice, následuje příznačná titulková sekvence, během níž spoutaná Matsu „Sasori“ drží v zubech lžíci a brousí si ji o podlahu. V pokračování japonské feministické exploatace Female Prisoner vystačí její představitelka M.Kaji se dvěma větami a smrtícími, nenávistnými pohledy, jež upírá zhusta přímo do kamery, tj.do publika (obzvlášť znepokojivé je to při scéně, kdy je znásilňována čtyřmi maskovanými dozorci). Muži (s uniformou i bez ní) jsou zobrazeni jako sadistické, nadržené bestie…a také tak po zásluze pojdou. (10.08.2008)

Hrozně málo erotiky (navíc odfláknuté a nepřesvědčivé- v takovém úhlu prostě močit nejde >_^ ) a děsně moc brutality. ;-( Kdo ale zná Meiko Kaji jen jako onu dámu ze soundtracku ke Kill Billovi, bude možná její hlavní rolí ve filmu, kde se střídá mučení vězeňkyň s jejich mstěním, velkým překvapením. ;) (13.05.2006)