Horská hlídka

Ešte som takýto film nevidel a obávam sa, že ani dlho neuvidím. Toto je snáď úplne nový žáner. O autenticitu sa vo filme pokúsil už kadekto (často nie hocikto), ale Chuan Lu žiari v tomto smere stokrát väčším jasom! Doteraz mi nie je jasné, akými prostriedkami čosi také mohol dosiahnuť, každopádne ste pri sledovaní Horskej hliadky nie v centre deja, ale priamo v centre udalostí. To nie je rekonštrukcia, ale záznam skrytej kamery. Bez zbytočných hračičiek či fintičiek, pritom vzrušujúcejší než intergalaktický konflikt myriád civilizácií. ...A áach, aké ľudské. Príliš ľudské. [100%] (19.05.2006)

Kekexili je náhorná plošina medzi Tibetom a Čínou, ktorá je zároveň domovom aj vzácneho druhu antilop. V roku 1983 ich počet presahoval 1 milión. O desať rokov neskôr vďaka ilegálnemu lovu zo strany pašeráckych bánd, ktoré antilopy zabíjali kvôli ich vzácnej srsti, klesol počet antilop na necelých 10.000 kusov. Preto bola v roku 1993 zostavená dobrovoľná "horská hliadka", ktorá si za cieľ vytýčila boj s ilegálnymi lovcami. A práve o tomto boji je aj príbeh filmu vychadzajúci zo skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v roku 1996. Lenže pozor! Kekexili našťastie vôbec nie je film v intenciách hollywoodských konvencií akčných orgií. Forma paradokumentu doslova vykosťuje príbeh od zbytočných vedľajších odbočiek a destiluje nám stopovanie pašeráckej bandy zo strany horskej hliadky. Dokonca aj zábery na prekrásne exterierové scenérie nemajú slúžiť ako lacný výpredaj exotického prostredia, ale plne dokresľujú príbeh, a umožňujú nám tak pochopiť to hlavné - spôsob života a pravidlá daného územia. Postupne tak spoznávame život jednej aj druhej komunity a zisťujeme, že nič nie je čiernobiele. Tvorcovia filmu sa totiž našťastie vzdali lacného rozdelenia na stranu "dobro" a zlo", ale skôr ukázali že obidve strany majú k sebe v tomto nehostinnom prostredí miestami až príliš blízko. Práve táto snaha o realitu, kde smrť prichádza nečakane a jej zobrazenie je prosté akýchkoľvek pátosových manierov dala nakoniec vzniknúť veľmi silnému filmu, ktorý je rovnako chladný ako tamojšie podnebie, drsný ako život v tejto oblasti ale zároveň aj divácky veľmi "príťažlivý" ako vykúrená horská chata v nedoziernej, vetrom a snehom bičujúcej planine. A "happye-endové" informácie obsiahnuté v záverečných titulkoch emočnú silu filmu u mňa iba podtrhli. (07.03.2005)

Nejevidentněji podstatu Horské hlídky vyjadřuje fakt, že ji produkčně a distribučně podpořil National Geographic. Stejně jako fotky a články ve stejnojmenném časopise i tento film záměrně vyvolává obdiv, okouzlení a bojácnou úctu, přičemž spojuje bezprostřední sílu zobrazovaného s vypjatým popularizačním popisem. Po vzoru časopisu i Lu Čchuan prodává své poselství jako divácky vrcholně atraktivní produkt, který sází na osvědčenou líbivost řemeslně precizní formy a účinnost vykalkulovaně dramatického vyprávění. Více v recenzi na Rejže.cz. (22.09.2011)

7/10 Tak trochu problematický film na udržení pozornosti. Je to dané hlavně místem a klimatickými podmínkami, přičemž si člověk připadá jako na konci světa. Přiznám se, že jsem ho zhlédnul na dvě etapy. A nebylo mi lehko u srdce. Hlídka vedla boj s větrnými mlýny.....Ale celkově je to hodně vydařený a temný film. (10.01.2007)

Horskou hlídku si umím představit jako hranej dokument v rámci festivalu Jeden svět. Kdyby byla tak natočená a koncipovaná, fungovala by jako pocta svérázným asijským ochráncům přírody a jako zprostředkování zážitků a situací, který jsou pro Evropana skoro nepředstavitelný, navíc z míst, "na kterých máte docela velkou šanci, že budete první člověk, který na ně od počátku světa vstoupil. Bohužel, režisér Chuan Lu se pokusil tohle všechno sdělit ve formě "opravdickýho" filmu se vším, co k němu patří, jenže zřejmě není dost dobrej nebo snad zkušenej filmař na to, aby to dokázal v tak těžkých podmínkách, ve kterých musel natáčet. Nezdála se mi ani zvolená forma vyprávění plná nezručně použitých a průhledných schémat, práce s (ne)herci... S žádnou postavou jsem se nesžil, žádná na mě nezapůsobila, a na konci jsem necítil skoro žádný emoce, přestože právě o ně tady hodně šlo... (01.07.2007)