VOD (3)
Obsahy(1)
Film Tři vzpomínky přináší romantický milostný příběh z období dospívání. Paul Dédalus odjíždí z Tádžikistánu. Vzpomíná... Na své dětství v Roubaix... Matčiny záchvaty šílenství... Na pouto, které ho pojilo s bratrem Ivanem, zbožným a vzteklým dítětem... Vzpomíná... Když mu bylo šestnáct... Na svého otce, neutěšitelného vdovce... Na cestu do SSSR, kde při tajném úkolu poskytl svou vlastní totožnost ruskému mladíkovi... Vzpomíná, když mu bylo devatenáct, na svou sestru Delphine, bratrance Boba, tehdejší večery s Pénélope, Mehdim a Kovalkim, přítelem, který ho měl zradit... Na studia v Paříži, setkání s doktorem Béhanzinem, na počínající zaujetí pro antropologii... A především si Paul vzpomíná na Esther. Byla srdce jeho života. Opatrně, bylo to vášnivé srdce. (Artcam Films)
(více)Videa (5)
Recenze (22)
Nostalgické ohlédnutí za první láskou a přátelstvím i bilancování na prahu středního věku. Vzpomínky na blažené i všední dny - jizvy na duši zůstávají... Desplechin umí jako obvykle natočit přesvědčivě i situace na hraně. Vše táhne Amalric, režisérovo alter ego (zde o deset let mladší), ale i ostatní jsou velmi dobří. (90%) ()
Francúzsky pokus o komerčno-artový snímok o jednom živote a láske. Musím priznať, že príbeh dosť chaotický, väčšinu času som ani netušil, o čo hlavným predstaviteľom vlastne ide. Jeden z tých filmov, ktorý si raz pozriete, pokrútite hlavou a v živote si ho už nezapnete. Takže pre mňa to nebol ani artový a ani filmový zážitok, skôr dvojhodinová nuda. 40 % ()
Každý starší člověk vzpomíná a některé vzpomínky bolí celý život, Dokonce tak, že i po letech nezapomene na zradu kamaráda. A že některé lásky přetrvávají celý život, i když jsou dost rozporuplné. A právě tahle rozporuplnost mladičké Esther, její lehkovážnost a zas najednou její ohromná psychická traumata někdy působily až nevěrohodně. A třeba pasáž o židovském dvojníkovi, kterému poskytl v Bělorusku pas, mi z celého příběhu vyčnívá jako nadbytečná. V každém případě se na Esther dobře koukalo, lepší tři hvězdičky. ()
Kdyby se ten film tolik nesnažil o to, aby měl nějakou uměleckou výpověď, kdyby se více hrálo na příběh, který je sám o sobě dobrý, tak jsem ochotný tomu filmu dát víc. Líbí se mi prolínání v čase, ale dlouhé záběry, střihy, které mi nějak moc neseděly... Herecky ale nemám moc co vytknout. Mladí i starší herci skvělí. ()
Mathieu Amalric vzpomíná na dětství a mládí své postavy... a přitom má ve filmu jedinou scénu, ve které sám může něco zahrát. Jinak tam žádná scéna s ním nemá žádný význam. A podobných nesrovnalostí je tu více. Až jsem si nakonec položil otázku, proč nám vlastně Arnaud Desplechin tento příběh vypráví... a odpověď nenalezl (50%). ()
Reklama