Obsahy(1)
Skupina vědců provádí tajné pokusy na lidech z ulice. Používáním drog ovlivňujících činnost mozku vystavují své "pacienty" hrůznému vědeckému mučení, které však často končí brutální smrtí. Dva vědci se nakonec rozhodnou aplikovat své pokusy i na svého kolegu. (Terva)
Recenze (25)
Parádní, kontrastní, černobílý, cyber, analog vizuál. Fajn atmoška. Ale prostě to působí, že polovinu minutáže tam japka hystericky řvou a pitvoří se do kamery. Geniální sekvence se střídají s rozpačitým, vatoidním přešlapováním na místě a ve výsledku jsem byl vlastně spíše rád, že už je konec.. Holt, ne každý japonec, s kreativním bordelem v hlavě, je automaticky novej Tsukamoto.... Ale furt lepší než Pinocchio ()
K tej podobnosti s Tetsuom - Rubber's Lover je oproti Tetsuovi len jeho vykastrovaná napodobenina . Fukuova neriadená šialenosť pre šialenosť neobstojí v porovnaní s hystericky-anarchistickou koncentrovanosťou Cukamotovej (kafkovskej) vízie. Mohutná nezabudnuteľnosť vrtov Tetsuovho penisu-vrtáku je v Rubber´s Lover nahradená chvíľkovým štípancom psychotickej injekcie. ()
Tak další Fukui, tentokrát nejlépe charakterizovatelný jako řev, řev a řev. Je znát jistá podobnost a inspirace jeho starším Pinocchiem, případně i fenomenálním Tetsuem. Rubber´s Lover, ač se zdá, že se nejvíce věnuje i rozvoji dějové stránky, mi přišel velmi zmatený a neustále jsem měl problémy rozeznávat jednotlivé postavy, ať už zmateností, tak i absencí něčeho co by pevně připoutalo mou pozornost, I tentokrát mam pocit, že další projekce by výrazně pomohla, ale jestli se k ní odhodlám, to je ve hvězdách. ()
Většina filmu se odehrává v továrně ukrývající výzkumnou laboratoř ve které několik šílených vědců dělá šílené pokusy na neméně šílených lidech, ovšem jen do chvíle kdy se jim jeden experiment vymkne z rukou a pak si vězni a věznitelé takříkajíc vymění místa. Bavilo mě to - film rozhodně nezapře podobnost se skvělým Tetsuem, byť na rozdíl od něj je to víc "normální film" než industriální peklo s minimem děje. Jeho atmosféra je přitom parádní a i přes minimální rozpočet se mi velmi líbila i vizuální stránka.. ()
Vědci provádějí v podzemním komplexu pokusy na unesených lidech za cílem uvolnění jejich psychické energie, tedy stvoření nadčlověka. Do subjektů vpravují éter (např. rektální injekcí), pouští jim do mozku extrémně hlasité pazvuky a umisťují na ně různé bizarní přístroje, čímž jim způsobují nesnesitelné utrpení (a u méně odolných jedinců i explozi), dokud se celé snažení nezvrhne v poněkud frankensteinovskou noční můru. Zatímco u Tsukamota (Tetsuo) vychází z bolestivé konfrontace těla a technologie více poznamenané právě tělo (jako tělo-zbraň), u Fukuie je to spíše lidská duše a psychika. Tsukamoto také více zdůrazňuje industriální charakter proměny, jdoucí ruku v ruce s tím, že větší část děje je situována v kulisách ocelobetonové džungle. RL se naproti tomu odehrává převážně jen v omezených prostorách jedné laboratoře, tudíž lze s trochou nadsázky říci, že je to vlastně takový kyberpunkový kammerspiel. A v neposlední řadě: v obou zmíněných filmech je zásadní (v japonském kontextu obvyklé) propojení sexu a sadismu a zdůraznění sexuálního charakteru zásahů do hmoty lidského těla á la Cronenberg. ()
Galerie (6)
Reklama