Zdá se, že drsný a na běžné evropské poměry těžký život na území dunajské delty se do dnešních dnů nijak nezměnil. Otec šestnáctileté Ryny sice začal podnikat a stal se majitelem benzinové pumpy, ale v zaostalém kraji mu obchody nejdou, a tak svou rozladěnost každou chvíli utápí v alkoholu. Doma se však chová uzurpátorsky, dcera musí vykonávat ryze mužské práce kolem pumpy a otec, jenž si přál syna, ji nutí se mužsky i oblékat. Tichá Ryna s vyholenou hlavou se nijak nevzpouzí, dělá vesměs, co se jí přikáže, ale uvnitř žije svým vlastním životem. I přesto, že jí prostředí poskytuje tak málo inspirace, má své sny a zájmy, ... (zobrazit celý text)
Je nesmírně povznášející, když mezi festivalovými, nevyhypovanými, filmy narazíte na takový, jenž nezaslouží ohodnocení „nudná inťárna“, ani „úchylná bizarnost“. Ryna byla přesně takovým filmem, citlivým příběhem dívky, která se chtěla stát ženou, což nešlo dohromady s okolním, výlučně mužským, světem. Depresivní scenérie čpící naftou a prachem občas rozveselil záblesk jemného humoru (postavu dědy si jistě oblíbíte), ale i přes minimální dávku naturalismu (až na jednu rybu kuchanou za živa) je to velmi smutný a působivý film. Zajímavostí je, že scénář k Ryně spolu-napsal Marek Epstein. 80%
Matty a catt to řekli docela i za mě - i když je to relativně předvídatelné a rozvláčné, dívá se na to dobře, hercům věříte (až na Francouze), a zůstane vám z toho takový melancholický pocit...
(a dědeček je geniální!)
Křehký a krásný příběh s ještě krásnějším ztvárněním, herečka v hlavní roli je skvělá a na scéně z pouty se přímo rozzáří ve své "ženskosti". Jen film měl mít v některých scénách více dynamiky a některé okamžiky mi přišly tak trochu předvídatelné. Ale jinak povznášející podívaná.
takový typický film na úterní večer v rámci "kina náročného diváka" na čt2. přibližně od půlky je jasné, co se stane, nezbývá než čekat na vyvrcholení. textová upoutávka "dlouhé záběry do pusté rumunské krajiny doplňované tichem" zní hrozně, filmové ztvárnění je mnohem lepší.
na druhou stranu je v tomto filmu přesně to, co "náročný" divák očekává, k žádné katarzi vlastně nedojde. je tohle znakem současnosti?
