Obsah
-
Zdá se, že drsný a na běžné evropské poměry těžký život na území dunajské delty se do dnešních dnů nijak nezměnil. Otec šestnáctileté Ryny sice začal podnikat a stal se majitelem benzinové pumpy, ale v zaostalém kraji mu obchody nejdou, a tak svou rozladěnost každou chvíli utápí v alkoholu. Doma se však chová uzurpátorsky, dcera musí vykonávat ryze mužské práce kolem pumpy a otec, jenž si přál syna, ji nutí se mužsky i oblékat. Tichá Ryna s vyholenou hlavou se nijak nevzpouzí, dělá vesměs, co se jí přikáže, ale uvnitř žije svým vlastním životem. I přesto, že jí prostředí poskytuje tak málo inspirace, má své sny a zájmy, nedá si nikým a ničím narušit svou integritu. Je přirozeně citlivá a to ve spojení s její zajímavou krásou nemůže zůstat bez odezvy. (oficiální text distributora) -
Šestnáctiletá Ryna pracuje v chlapeckém přestrojení jako automechanik u benzínové pumpy a v přilehlém autoservisu svého dominantního otce. Musí ho poslouchat na slovo a pečovat o něj, kdykoli je opilý. Profesně i lidsky zkrachovalý tatík nejenže mrzačí dceřinu osobnost, ale nedokáže se ani postavit na její ochranu. V rybářské chaloupce bydlí ještě submisivní matka a dementní, byť laskavý dědeček. V obci má důležitý vliv starosta, podle očekávání odpudivý balkánský macho a korupčník. Ač má panenská hrdinka několik ctitelů, drží si muže od těla. Trpí hemofilií a jakékoli poranění by jí mohlo ublížit. Vyrůstá v ženu, prohlíží se v zrcadle, ale své šaty a ozdoby musí skrývat. Ráda fotografuje. Známost s cizincem pro ni může znamenat začátek nového života.
Debut Ruxandry Zenideové, jenž vznikl ve spolupráci s českým scenáristou Markem Epsteinem, odpovídá modelové představě balkánského filmu určeného pro uplatnění na mezinárodních festivalech: přiměřená dávka exotismu, malebně zpustlé prostředí, patriarchální mravy, podněty pro etnologii, genderovou analýzu a feministickou kritiku. Nechybí ani obligátní motiv okouzleného poutníka, s nímž se může západní divák snadno identifikovat. V syžetu nepřehlédneme motivy z pohádek o Popelce a Šípkové Růžence. Na širokém plátně si divák užije atmosféru dané lokality a vlnící se rákosí.
Označení snímku za feministický režisérka odmítá: „Je to příběh o jistém venkovském regionu, kde ženy nejsou emancipovány tak jako ve velkoměstě, a chtěla jsem to realisticky ukázat. Pro mne je to příběh o silné dívčí osobnosti, jež má tím pádem i ženskou citlivost."
Ruxandra Zenideová (1975) emigrovala jako dítě s rodiči do Švýcarska a před deseti lety studovala na FAMU dvousemestrální kurz pro cizince. Žije v Ženevě, jejím manželem je režisér Alexandru Iordăchescu (Cesta za horizont). V současnosti spolu připravují pokračování filmu Ryna.
V Rumunsku bylo přijetí Ryny vlažné: pouhých 2 509 diváků v kinech. Dorotheea Petreová získala na Transylvánském MFF 2005 v Kluži cenu za debut a o rok později zazářila v dramatu Cătălina Mituleska Jak jsem strávil konec světa. Chvála talentované herečky dominuje také v zahraničních ohlasech. Na festivalu východoevropských filmů v Chotěbuzi obdržela Ryna Zvláštní cenu poroty. - Jaromír Blažejovský (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Matty
Je nesmírně povznášející, když mezi festivalovými, nevyhypovanými, filmy narazíte na takový, jenž nezaslouží ohodnocení „nudná inťárna“, ani „úchylná bizarnost“. Ryna byla přesně takovým filmem, citlivým příběhem dívky, která se chtěla stát ženou, což nešlo dohromady s okolním, výlučně mužským, světem. Depresivní scenérie čpící naftou a prachem občas rozveselil záblesk jemného humoru (postavu dědy si jistě oblíbíte), ale i přes minimální dávku naturalismu (až na jednu rybu kuchanou za živa) je to velmi smutný a působivý film. Zajímavostí je, že scénář k Ryně spolu-napsal Marek Epstein. 80%(7.7.2006)
-
Niktorius
Z celého filmu se mi nejvíc líbila paní režisérka.(29.7.2011)
-
bassator
41st KVIFF 2006 - EAST OF THE WEST - FILMS IN COMPETITION - Na Východ od Západu - Soutěžní sekce (Ryna / RYNA / Ryna)(27.6.2009)
-
sochoking
" . I přesto, že jí prostředí poskytuje tak málo inspirace, má své sny a zájmy, nedá si nikým a ničím narušit svou integritu. " Hoci smutný film a opäť niekde z Horných Gulotrepov, pre mňa v istom smere inšpiratívny. P.S. Všetkým rumunským vydlákom by som dal napicescu, cezpicescu a popicescu!(15.12.2010)
-
fuckme
Křehký a krásný příběh s ještě krásnějším ztvárněním, herečka v hlavní roli je skvělá a na scéně z pouty se přímo rozzáří ve své "ženskosti". Jen film měl mít v některých scénách více dynamiky a některé okamžiky mi přišly tak trochu předvídatelné. Ale jinak povznášející podívaná.(19.12.2008)
-
Katullka
Rumunská vlna je pro mne jedno z největších působišť pro lásku k filmu. Ryna je nádhernou hrou obrazů a ticha, které by potřebovala většina filmů.(26.12.2011)
-
AdaMM
Matty a catt to řekli docela i za mě - i když je to relativně předvídatelné a rozvláčné, dívá se na to dobře, hercům věříte (až na Francouze), a zůstane vám z toho takový melancholický pocit... (a dědeček je geniální!)(9.2.2007)
-
DannyBoy80
Standartně vysoký standart rumunského filmu, kde za málo peněz natočí minimálně zajímavé dílo. Stejně jako toto. Humorně depresivní film o jedné 16ti leté holce žíjící v hrozné díře se svým pohodovým dědou, zbabělou matkou a divným otcem. Přestože je vychovávana jako kluk i tak oblékaná a stříhaná, tak je přesto nejhezčí holkou v okolí, z čehož plynou její problémy a předčasné dospění. Zdařilé.(5.1.2012)
-
Toto
Ďalší smutný príbeh z Prdelákova.(21.11.2010)
-
catt
takový typický film na úterní večer v rámci "kina náročného diváka" na čt2. přibližně od půlky je jasné, co se stane, nezbývá než čekat na vyvrcholení. textová upoutávka "dlouhé záběry do pusté rumunské krajiny doplňované tichem" zní hrozně, filmové ztvárnění je mnohem lepší. na druhou stranu je v tomto filmu přesně to, co "náročný" divák očekává, k žádné katarzi vlastně nedojde. je tohle znakem současnosti?(6.7.2006)
