Příběh filmu (festivalový název)
-
Geuk jang jeon
-
Tale of Cinema
Drama
Jižní Korea / Francie, 2005, 89 min
Režie:
Sang-soo HongHrají:
Ki-u Lee, Ji-won Eom, Myoeng-su Kim, Sang-kyung KimObsah
-
Intimní sonda do srdce outsidera od jihokorejského režiséra Honga Sang-sua – lehce nahořklý a svérázně komický příběh o opětovném setkání muže a ženy po několika letech.
Nový film jihokorejského režiséra Honga Sang-sua, jehož tři snímky jsme mohli vidět i na karlovarském festivalu (Den, kdy prase spadlo do studny; Panna svlečená donaha svými nápadníky; Síla kraje Kangwon), představuje určitou opozici k trendu populárních romancí z této země. Věnuje se sice tématu milostného vztahu muže a ženy, ale místo okázale optimistické žánrové hry inscenuje lehce nahořklý film, který navíc v tradici jihokorejských snímků klade velký důraz na silnou ženskou hrdinku, zatímco muž je často slabý a neschopný. Hong Sang-su ale vyprávění ozvláštňuje nečekanými motivy a vizuálním řešením, což znemožňuje zaujmout k filmu jasný postoj - snímek nás nutí přepínat mezi různými diváckými mody. Film o opětovném setkání muže a ženy po několika letech, kteří se po společné noci začnou zabývat myšlenkami na společnou sebevraždu, tak může být nakonec úplně jiný než vaše představa o něm. (Cinepur Choice 2007) (oficiální text distributora)
Intimní sonda do srdce outsidera od jihokorejského režiséra Honga Sang-sua – lehce nahořklý a svérázně komický příběh o opětovném setkání muže a ženy po několika letech.Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(14.2.2006)
-
Adrian
Jeden z dôvodov, prečo milujem film, resp. filmovú tvorbu je fakt, že nám rovnaký príbeh, zápletku či problém dokáže podať viacerými spôsobmi. Napr. téma najkrajšia -> láska a vzťah medzi mužom a ženou. Sú filmy, ktorých hrdinovia sú prezentovaní miestami tak dokonale, že by v skutočnom živote existovať nemohli. Tieto filmy v nás vzbudzujú túžbu tomuto ideálu sa priblížiť. Sú nástrojom, ktorému vďačíme za nádherné sny, predstavy a fantáziu. Na druhej strane sú filmy, ktoré väčšinou v svojej minimalistickosti reflektujú náš skutočný život. Ich hrdinovia sú našimi obrazmi a skrz pozorovanie ich jednoduchých, ale reálnych problémov, dokážeme zároveň kontemplovať nad vlastným životom. Tale of Cinema patrí jednoznačne do druhej kategórie. Začína náhodným stretnutím mladého muža a ženy po dlhom období (režisérov (Sang-soo Hong) obľúbený set-up). Postupne ukazuje v čom je ich vzťah blízky a predsa aj naďalej vzdialený. Zároveň, podobne ako vo viacerých juhokórejských snímkach rôznych žánrov, prikláňa sa k vyobrazeniu spoločnosti, v ktorej muži sú v živote ti menej istí a schopní sa sami o seba postarať. Ženy naopak vykresľuje ako tie nezávislejšie, finančne zabezpečené a dokonca aj bezprostrednejšie v sexuálnych otázkach. A hoci príbeh pred nami sa odvíjajúci je celý čas navýsosť reálny, režisérová láska k filmu ním presvitá neustále. Či už samotnou štruktúrou, alebo občasnou, aj napriek nenútenosti výraznou transfokáciou objektívom kamery. Táto technika tak neustále upozorňuje na fakt, že aj napriek približovaniu sa príbehom ku skutočnosti, ide stále iba o film -> nidky nekončiaci prúd imaginácie, pri ktorom sa vždy sami môžme rozhodnúť, čo si vyberieme ako podstatné pre nás vlastný život.(11.9.2005)
-
O*R*I*N
cinepur-choice 07 ... Asijský film obecně mi k srdci asi nikdy nepřiroste, ale zanevřít na něj se rozhodně nechystám. Příběh filmu mi přišel jako zručně vystavěná narativní hříčka, různá žánrová nastavení (a jednotlivá přepínání mezi nimi) se mi jevila jako velmi zajímavá. Film je rozdělen na dvě nepříliš odlišné poloviny (první příběh-film-fikce, druhá příběh-skutečnost), konstrukce a struktura jednotlivých polovin využívá podobných detailů a motivů, přesto jsem druhou část na základě zkušenosti a informací z prvé půlky vnímal ve zcela jiných souvislostech.(4.12.2007)
-
molotov
No, co o této hříčce napsat? Tak zaprvé, většinu času jsem se dost nudil, zadruhé, bylo mi naprosto jedno, co se s hrdiny stane a konečně zatřetí, je to natočeno tak nezajímavým odcizeným a statickým způsobem, že se to nedá koukat. Nápad s rozdělením filmu do dvou polovin, které se dopňují je sice fajn, ale rozhodně to není něco, co by mě zabavilo na devadesát minut a nad čím bych jásal blahem. Docela chápu, že to kritiku zvedlo ze židlo, kdybych tak neměl rád Koreu, tak bych taky asi odešel. Navíc všechny mužské postavy se chovají jako psychicky narušení magoři, což mi lezlo dost na nervy.(7.12.2007)
-
Brygmi
První dojmy nebyly moc pozitivní. Průměr. Spousta otázek, na které jsem nedostala odpovědi. Jenže čím déle jsem nad filmem přemýšlela, tím více mi docházelo, že jsem viděla něco naprosto zvláštního. Mimořádného. Film ve filmu, skutečnost ve skutečnosti, fikce ve fikci. První polovinu jsem sledovala příběh dvojice, která se rozhodne společně zemřít. Jenže se ukázalo, že je to pouhý film, na který se se díval hrdina druhé poloviny a který se ho přímo dotýkal. Anebo... ne? Máme mu vlastně věřit? A opět jsem věřila, že tedy "tohle" je "ta pravá skutečnost". Jenže obě části jsou vlastně výmyslem. A obě části jsou skutečností. A my jim věříme, protože věřit chceme. Prostě kouzlo vyprávění. Někdy je dobré si to připomenout.(5.12.2007)
-
Wallas
Asi nejlepší kousek z letošní Cinepur Choice. Opakování děje a charaktery, to je to co mě dostalo.(3.12.2007)
-
Hudy86
CINEPUR CHOICE '07(9.12.2007)
