Adamova jablka

Naprosto nedoceněná, přehlížená perla. Dívám-li se na film, podvědomě, ať chci, nebo ne, mi běží hlavou: tohle bych udělal jinak, tohle je podle mne zbytečné, tady to bych udělal přesně tak... U tohoto filmu mám jediný pocit: tohle bych nikdy nedokázal. Dělat si srandu z neonacismu stejně jako z rakoviny nebo z mentálního postižení dítěte, zůstat nad věcí, nebýt nevkusný, vést příběh přes zvraty, které nejsou uvěřitelné, ale přitom přimět diváka jim uvěřit, protože jim uvěřit chce, a spousty spousty dalších nádher - to je kumšt. (09.07.2009)

Tak nevím, ale přišlo mi, jako by tento film psali dva různí lidé. Realista napsal první, vynikající, vtipnou a zároveň zajímavou polovinu. U této půlky jsem si říkal, že tento film je originální, chytrý a chce něco říct. Už jsem začínal přemýšlet o vysokém hodnocení, když najednou film sklouzne do své druhé poloviny. A tu jako by psal nějaký náboženský fanatik o tom, jak by to MĚLO podle něj na světě fungovat. SPOILER! Nebo si opravdu myslíte, že se člověk úplně od základu změní za nějakých šest týdnů? Že se z člověka, jemuž do jeho karty napsali "zlo" a který vzhlíží k fotce Adolfa Hitlera, stane humanista? Opravdu tohle někdo myslel vážně? Tomu jsem ani na minutu nevěřil. Fakt ne. A právě konec mě dorazil. KONEC SPOILERU! Adam's Apples je dobrý film. Bohužel jen dobrý. Ve své první půlce se mnohokrát přiblížil k pojmům jako "skvělý, chytrý, originální" ale ve své druhé to šlo spíše k "průměrný, nudný a (hlavně) utopický". Škoda, potenciál tam byl… 60 %. (13.02.2012)

90% - Dosti nekompromisní cirkus několika archetypicky skvěle vystavěných postav, který má od začátku do konce říz a člověk si ho rád shlédne i víckrát. Povedená hudba, výtečné herecké výkony, sem tam nějaká religiózní či morální perla k zamyšlení a do toho humor ostrý jak toaletní papír v hotelu pro sadomasochisty. Moc zábavná podívaná. (01.11.2013)

Vynikající dánské drsné drama mixované ve správném poměru s černým humorem. Tak úžasně pozitivní myšlení jako v případě těžce zkoušeného faráře jsem ještě nikde neviděl. Politika "nastav druhou tvář" při kontaktu faráře se sociálními vyvrhely je zde hnána do samé krajnosti, ale o to větší účinek má film na postavy i na mne jako diváka. Adamova jablka neustále balancují na hranici reality a absurdní iraciálnosti, ale zásluhou geniálního scénáře ji dokáží nepřekročit, přitom filmové prostředky použité k bitvě mezi zlem a dobrem jsou velmi zajímavé (vrány, červi, bouře, nacisti a další Jobovy zvěsti). Skvělý zážitek. Trailer: http://www.csfd.cz/film/221085-adamova-jablka/videa/ (03.09.2010)

Zamiloval jsem se. Do jablek. Do ropy. Do rumu. Do boha. Do ďábla. Do Joba. Do plešek, arabů, tenistů, tygrů a alkoholiček. ____ Filmy hloupé a filmy neskutečně obsažné to mají těžké: první si komentář nezaslouží, druhé si říkají o komentář předlouhý a na to má mít pro změnu čas jako kdo..? ____ Mám před sebou klubko. Takový to klubko, který byste přísahali, že ještě těsně před osudovým ''mňau'' bylo tři psi a jedna pohublá kočka, co měla ráno radši zůstat doma. Uvědomuji si existenci mnoha vrstev a jemnou vybalancovanost příběhu okolo absurdistánu v kostelíčku. Jestli ale dokážu vyskládat jednotlivosti vedle sebe podle velikosti? Celek je asi vážně víc, než součet jeho částí. Bůh je mrtev. Nebo není? A co na to Hitler? Tohle se asi vážně musí jedině vidět. ___ Ulrich Thomsen zahrál nejlepšího sráče co jsem za poslední dobu viděl. Ten neutuchající vnitřní rozpor mu lez ušima až ke mně na stůl. Za černohumorně brilantní 3/4 odpouštim i závěr. (26.05.2012)