Adamova jablka

Naprosto absurdní a přitom velmi civilní kombinace všech druhů emocí, který se navíc dokážou protočit i během jediný scény a to není jediný čím mě film uzemnil. Další věc je, že o drtivé většině scén se může přemýšlet a dlouze diskutovat nad jejich interpretací. Poslouchat, koukat, myslet, to je to, co chce tenhle snímek po svým divákovi a za to nabízí lidskost, humor, inteligenci, emoce a to je zatraceně výhodnej byznys nemyslíte ? (18.10.2011)

Tak nevím, ale přišlo mi, jako by tento film psali dva různí lidé. Realista napsal první, vynikající, vtipnou a zároveň zajímavou polovinu. U této půlky jsem si říkal, že tento film je originální, chytrý a chce něco říct. Už jsem začínal přemýšlet o vysokém hodnocení, když najednou film sklouzne do své druhé poloviny. A tu jako by psal nějaký náboženský fanatik o tom, jak by to MĚLO podle něj na světě fungovat. SPOILER! Nebo si opravdu myslíte, že se člověk úplně od základu změní za nějakých šest týdnů? Že se z člověka, jemuž do jeho karty napsali "zlo" a který vzhlíží k fotce Adolfa Hitlera, stane humanista? Opravdu tohle někdo myslel vážně? Tomu jsem ani na minutu nevěřil. Fakt ne. A právě konec mě dorazil. KONEC SPOILERU! Adam's Apples je dobrý film. Bohužel jen dobrý. Ve své první půlce se mnohokrát přiblížil k pojmům jako "skvělý, chytrý, originální" ale ve své druhé to šlo spíše k "průměrný, nudný a (hlavně) utopický". Škoda, potenciál tam byl… 60 %. (13.02.2012)

Adamova jablka jsou nádherný film, opravdu nádherný! Je na něm hezké snad všechno. Od začátku, do konce. Ve filmu se objeví bláznivej pobožnej, ultrapravicovej nacista, co si na stěně místnosti, kde bydlí, pověsí obrázek Adolfa a kupa dalších magorů. Ale já si je prostě okamžitě zamiloval. Miloval jsem chvíle, kdy se Adam snažil udržet svůj přístup myšlení a pokaždé, když mu Adolf spandul z hřebíčku na zdi, tak ho zvednul, upravil a opět ho tam zavěsil. Nebo když farář Ivan v autě poslouchal Bee Gees. Ten nacismus ani to teploušství jsem jim neměl za zlý. Prostě jsem koukal na film, který se skládal z jedné absurdní scény za druhou a všecko to jako celek bylo naprosto perfektní. To nejlepší z nich se totiž objevilo až časem a to nejlepší byla ta lidskost, která všechny ty lidi v tom filmu spojila těmi jablky. Nádhera, Adamova jablka jsem si po shlédnutí ještě párkrát musel pustit, protože i přes všechen ten negativní přístup Adama je film samotný neuvěřitelně příjemný a pozitivní. (05.11.2011)

Za tu snahu vytvořit něco originálního a nečekaného si Jensen nějakou odměnu zaslouží. Ale chvílemi jsem tápal, cože nám to dánský kolega vlastně chce říct. Označení komedie mi k tomu všemu příliš nesedí. Poněvadž ona se tam nemotorně vkrádá až ve druhé půli příběhu a místy působí jako pěst na oko. No a že těch tam bylo! Chudák Ivan, jeho postavu fackovacího faráře vyhlašuji za smolaře týdne. Osobně musím říct, že by mě film oslovil mnohem více, kdyby se držel vážnější podoby. Ale jak už jsem zmínil na začátku; za osobitost, a navíc za povedenou hudbu, si vyšší hodnocení plně vysluhuje. (18.10.2011)

Když se dají do mixéru absurdní situace v civilním pojetí, velmi slušně vykreslené postavy, inteligentní humor a výborní herci v čele s mým oblíbeným Madsem Mikkelsenem, a tu mašinu pustí osvědčený režisér a scénárista Anders Thomas Jensen (napsal hned několika výtečných příběhů pro Susanne Bier), máme tu další milý malý film!! (30.06.2013)