Režie:
Čchan-uk PakKamera:
Jung-hoon JungHudba:
Yeong-wook JoHrají:
Soo-jeong Im, Rain, Dal-soo Oh, Joon-myeon Park, Byeong-ok Kim, Ho-jeong Yoo, Byeong-eun Park, Yeong-soon Son, Yoo-rang Joo, Jeong-yong Lee, Hee-jin ChoiObsahy(1)
Při pracovní směně na montážní lince v továrně na rádia uslyší Young-goon hlas, který jí radí, jak sestrojit baterii pro dobití. Dívka uposlechne rady neznámého hlasu, dle návodu propojí své zápěstí s kabely baterie a zapojí se do zásuvky. Young-goon tak konečně získá dostatek energie k aktivaci své pravé podstaty - kyborga. Nadlidské schopnosti musí použít k záchraně své babičky, která byla odvezena do psychiatrické léčebny. Po ukončení „dobíjecího procesu“, tedy ve chvíli, kdy se Young-goon probere z bezvědomí po zásahu elektrickým proudem, zjistí, že byla odvezena do téhož ústavu pro duševně choré. Soustředí se tedy na svůj úkol – likvidaci personálu léčebny a záchranu babičky. Lékaři jí však do cesty kladou velké překážky jako například povinnost jíst, hrozí jí tedy nebezpečí poškození robotického zařízení. Naštěstí pro ni jeden z pacientů, Park Il soon, vyrobí přístroj k přeměně jídla na elektrickou energii a Young-goon může najít svůj pravý smysl života. (Ketri)
(více)Videa (1)
Recenze (98)
"Sympathy for Young-goon?" Bezpochyby! Další ukázka (byť sestavená na jednoduchém půdorysu) Parkova režijního mistrovství. Jemně humorná love story z blázince na nás pálí vizuálně nápaditou smršť projektilů, stejně jako Cyborg Girl ve dvou scénách, kterými Park suverénně zahanbuje kdejakého hollywoodského akčního rutinéra. Technické finesy (od vynálezavých úvodních titulků až po pěkné CGI vychytávky), stylizace a celkové zpracování ohromují dokonalostí (sic krapet chladnou) a střízlivou extravagantností, a herci nenuceností. Výkon ústřední dvojice nemá snad ani cenu vyzdvihovat (stačí říct, že slečnu hraje jedna z nejlepších jihokorejských hereček, Lim Su-jeong) - v blázinci jakoby se narodili, jsou sympatičtí a jejich emoce jsou uvěřitelné, a též okolní pestrá přehlídka zvláštních existencí působí přirozeně a poskytuje živnou půdu pro kopec hravých etud v hravě výtvarně zpracovaném prostředí. Il-sunovo dechberoucí "jódlování" o Švýcarsku a následný let s beruškou mě nadchli a považuji ji za jednu z nejlepších a nejhravějších sekvencí letošního roku. Parkův film evidentně díky svému pozoruhodnému pojetí vzbuzuje kontroverzi a po druhém zhlédnutí jsem musel ubrat ze superlativů a nějak mi unikal hlubší smysl toho všeho, ale opět se mi film zadřel pod kůži a bavil jsem se. "Udělat z policajta impotenta je bránění úřednímu výkonu!" :-) ()
Proti šíleným filmům sice vůbec nic nemám a občas se mi nějaký takový i hodně zalíbí, tady je však problém v tom, že to sice je šílené, ale ne proto, aby to bylo vtipné. A vtipné to tedy podle mého rozhodně nebylo (ač je to tady označené za komedii). Jediný přívlastek, který na to stoprocentně sedí je "divné", avšak taky by se to dalo označit za přehnaně cvoklé a místy trochu morbidní. Přehnaně cvoklé proto, že asi tři čtvrtiny filmu člověk neví, co si o tom má myslet a co to má všechno znamenat, a morbidní proto, že pomsta Young-goon postřílet svými robotickými prsty všechen personál blázince byla dost drsná... Jak jsem řekla, teprve poslední čtvrtina filmu začíná být aspoň o trochu víc pochopitelná a tím by si konec tohoto filmu zasloužil i o hvězdičku víc, protože si uvědomíme, že Young-goon nejspíš ve skutečnosti žádný kyborg není, ale je to jen ubohá bláznivá holka, které se jiný pacient léčebny snaží pomoct (ovšem musím podotknout, že zde na csfd vyznívá obsah filmu poněkud jinak, ale já to pochopila takto)... Přesto, ač je konec o něco lepší, celkově se jedná o film mírně pod průměrem. Já mu tedy na chuť nepřišla. ~(2,2★)~ ()
Hardcore komediální drama, které je nevšedně pojaté a hlavně originální, . . z prostředí psychiatrické léčebny s milou Su - jeong Im, která vypadala krásně roztržitě. Ze začátku jsem tedy nevěděl, co si myslet a jak na film, jako takový koukat, protože jsem něco podobného nečekal a od Parkových předešlých filmů jsem si už zvyknul, na trošku jiné podání dramat. Netradiční příběh i prostředí se sympatickými herci. Rozhodně zajímavý filmový kousek z Parkovi režie. 70 % ()
Je to mierne nadpriemerná sci-fi komédia od Park Chan-Wooka. Má celkom dobrý príbeh o mladej žene, ktorá verí, že je kyborg a keď sa kvôli tomu zraní, je prevezená na psychiatriu, ale ona je o svojej pravde presvedčená a odmieta jesť ľudské jedlo, čo ju ale môže stáť život. No našťastie si tu nájde nového priateľa, ktorému verí a môže jej pomôcť. Spracovanie nie je zlé, ale nie som s ním ani až tak moc spokojný. Hlavným problémom je, že dej tu ani nedokáže výraznejšie zaujať, ani na okamih ma to nedokázalo lepšie vtiahnuť, chýba tu viac nezabudnuteľných situácií a celý čas mi bolo úplne jedno, ako to bude ďalej prebiehať, prípadne ako to skončí, za čo ale môže hlavne uzavreté prostredie nezaujímavej psychiatrie a málo zaujímavých vedľajších postáv, čo tento film dosť zhadzuje. Ale aj tak si nemôžem na dej ako celok moc sťažovať, celé je to také príjemne hravé, nápadité, svieže a milé, pár scén je aj dosť zaujímavých a tak sa na to dobre pozerá až do konca. A vyzdvihnúť musím hlavne dlhú akčnú sekvenciu v strede filmu, tá je na tento typ filmu neočakávaná, ale príjemne osviežujúca a aj slušne krvavá. Čo sa týka humoru, síce tu chýbajú nejakú skutočne vtipné momenty, ktoré by stáli za zasmiatie, ale tá celková hravosť dokáže udržať dobrú náladu. Herecké obsadenie nie je zlé, ale mohlo byť aj lepšie. Hlavným problémom je už spomínané malé množstvo zaujímavých postáv, Lim Soo-Jung v hlavnej úlohe je skvelá, toto jej sadlo a bavila ma v každom zábere, aj Rain je celkom obstojný, no týmto to končí. Réžia a technická stránka sú výborné, Park Chan-Wook je skvelý režisér a to dokázal aj tu. Škoda, vôbec mi nesedí toto prostredie psychiatrickej liečebne, pôsobí tak moc obmedzujúco, že ma ani tento film až tak moc nebavil, ale inak zvyšné stránky sú veľmi výrazne nad priemerom, skvelá réžia a vizuálna stránka, perfektná hlavná hrdinka a mnoho dobrých nápadov, či už vizuálnych, alebo aj obsahových. A preto je pre mňa I'm Cyborg, but that's Ok lepší priemer. 60% ()
Scénář: Seo-Gyeong Jeong, Chan-wook Park .. Špatné. Tohle si nezaslouží ani průměr a už vůbec ne kvůli zářivé vzpomínce na jméno Park Chan-Wook nebo kvůli formální stránce. Kdyby totiž alespoň tato mozaika emocionálně převážně prázdných scén měla nějaký smysl nebo pointu, možná by se dalo mnohé odpustit, jenže když chybí i tento prvek, ospravedlňující dlouhé minuty zívání a zírání na Parkovu překvapivou neschopnost tentokrát něco sdělit, nemohu jinak. Pitomoučké postavy (naštěstí ospravedlnitelně bláznivé) v reji barvitých vizuálních onanii s fajnovou hudbou prostě na dobrý film nestačí. Mě určitě ne. 40%. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (1)
- Su-jeong Im musela před natáčením filmu snížit svoji váhu na pouhých 39 kg. (DailyDreamer)
Reklama