Mutant

Joon ho-Bong vraví, že "nevie prečo, ale žánrový film miluje a zároveň nenávidí." Moje dojmy a z nich vychádzajúci vzťah k jeho Mutantovi je vlastne parafrázou jeho postoju k žánrovému filmu. Dielo Joon-ho Bonga na mňa pôsobilo ako nápaditá hra a kravina zároveň. Čo je pozitívne, či už sa finálne prikloním viac k jednému alebo druhému pohľadu, vždy mi z neho vzíde dojem zaujímavej skúsenosti (zámerne nepoužívam slovo "žážitok") s naozaj opovážlivou, kontroverznou a chameleónskou recesiou podpichujúcou témy znečistenia životného prostredia, vládnej moci a súdržnosti rodiny pre naozaj benevolentného diváka. (02.09.2014)

Monstr movie, ktorý je sám monster, alebo Cameronov Titanic čo do naplnenia kategórie "huge" dostal svojho kórejského bratríčka ;-) Samotná premisa filmu o monštre, ktoré vylieza z rieky Han tečúcej cez Soul, aby hlad zahnalo požieraním ľudí, skýta a zdôrazňujem, že aj naplňuje požiadavky na viacero výborných akčných scén (vďaka Toronto, že som to mohol vidieť na veľkom plátne s vynikajúcim zvukom). Ovšem ako Bongov predchádzjúci Memories of Murder je viac než klasickou (anti)detektívkou/kriminálkou, podobne aj The Host využíva ohrozenie určitej skupiny ľudí silnejším nepriateľom na vykreslenie tragédie (i možnej cesty z nej) "väčších" rozmerov. Tým je disfunkčnosť rodiny (možno až príliš modelovo vybraní jednotliví zástupcovia s rozdielnymi problémami), ale i zlyhanie funkcií u vyšších spoločenských útvarov (konkrétne štátu - zasiahnutá rodina tragédiou postupne viac času ako boju s monštrom venuje boju s "úradmi"). V tom sa ukazuje sila režisérskych výpovedí - aj skrz žáner vedieť povedať viac. Bong tak číní takmer majstrovským spôsobom - i keď kompaktnosť jeho výpovede nedosahuje spomínaného Memories of Murder - konieckoncov je to spätne aj pochopiteľné, kedže si tentokrát na bedrá zobral toho naozaj veľa - dotkne sa aj tématiky bioligických zbraní i Iraku. The Host je takmer dokonalá all in one show -> žánrová pochúťka i vydarená kritická výpoveď. 90% (24.10.2006)

Přímo ukázková hra s divákem, naštěstí v tom dobrém slova smyslu. Dění okolo lehce srandovního rybího monstra je pouhým spouštěčem hodně chytré a správně černohumorné společenské kritiky, která se s ryze hororovými a zneklidňujícími momenty vůbec nebije, naopak zaklapává všechny motivy do precizně vystavěného a originálního rámce. Logiky je sice často poskrovnu a nesmí se to brát zase tak vážně, jak to zřejmě bráno být chce, ale režie je prostě vynikající, metodicky střídá perspektivy čtyř klíčových aktérů, často nedává moc prostoru k odhadnutí, co nás čeká v příští scéně či záběru, a dokáže i z minima vytěžit hodně kvalitní žánrové muziky (ať už vtipností na ploše komedie nebo fungujícími lekačkami a subjektivními hledisky v hororových scénách s mutantem). Po delší době milé asijské překvapení, takhle konvencím vzdorující a přitom snadno uchopitelný a zábavný brak se v Hollywoodu jen tak nenajde. (07.06.2017)

Já dávám plný počet, protože takhle mě dlouho žádný film nedostal! Do konce filmu jsem nevěděla, jestli se dívám na horor, komedii, thriller, parodii nebo drama. Je to film se směsí všech žánrů a proto se nedá filmu nic vyčítat. Trapnost mutanta i způsob jeho skolení mi přisel jako parodie, u masakrózních scén jsem už nevěděla, jestli se bát, nebo smát, jindy jsem se opravdu bála, jindy jsem se opravdu smála. Myšlenky to moc nepobralo, ale rozhodně jsem se dobře bavila! (07.09.2008)