Obsah
-
Made in China je označení, které dávno neznamená druhořadý produkt. Velké světové značky přemisťují svou výrobu do komunistické Číny, která se otevřela zahraničním investorům a nabízí levnou pracovní sílu. Miliony zemědělských rodin posílají své děti pracovat daleko od domova, aby ve městech „našly štěstí" a chopily se příležitosti. Režiséru Michovi Peledovi se podařilo natočit film přímo v jedné z továren na výrobu džín určených pro západní trh. Její ředitel patří mezi úspěšné, kteří přišli z venkova a krůček po krůčku se vypracovali až na vrchol pyramidy. Zcela odlišný je příběh šestnáctileté Jasmin, která doufá, že si vydělá dostatek peněz, aby se mohla na Nový rok vrátit domů. Zatímco její zaměstnavatel maluje kaligrafie s údernickými hesly na památku pro bohaté klienty ze Západu, Jasmin utíká při světle baterky do fiktivního světa vysněné dívky, která se naučila od mistra kung–fu magii, aby mohla pomáhat rodině a trestat zlé otrokáře. Jako by Jasmin tušila, že v tomto světě „nejvyšších zisků a nejmenších nákladů" sama nic nezmůže. Film získal cenu DOEN Amnesty International na festivalu IDFA v Amsterdamu. (oficiální text distributora)
Made in China je označení, které dávno neznamená druhořadý produkt. Velké světové značky přemisťují svou výrobu do komunistické Číny, která se otevřela zahraničním investorům a nabízí levnou pracovní sílu. Miliony zemědělských rodin posílají své děti pracovat daleko od domova, aby ve městech „našly štěstí" a chopily se příležitosti. Režiséru Michovi Peledovi se podařilo natočit film přímo v jedné z továren na výrobu džín určených pro západní trh. Její ředitel patří mezi úspěšné, kteří přišli z venkova a krůček po krůčku se vypracovali až na vrchol pyramidy. Zcela odlišný je příběh šestnáctileté Jasmin, která doufá, že si vydělá dostatek peněz, aby se mohla na Nový rok vrátit domů. Zatímco její zaměstnavatel maluje kaligrafie s údernickými hesly na památku pro bohaté klienty ze Západu, Jasmin utíká při světle baterky do fiktivního světa vysněné dívky, která se naučila od mistra kung–fu magii, aby mohla pomáhat rodině a trestat zlé otrokáře. Jako by Jasmin tušila, že v tomto světě „nejvyšších zisků a nejmenších nákladů" sama nic nezmůže. Film získal cenu DOEN Amnesty International na festivalu IDFA v Amsterdamu. Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
charlosina
Amnesty International. // Snímek z jiného světa, z jiné kultury, od jiných (a jinak uvažujících) lidí. Dělníci makají i dvacet hodin denně, směšnou výplatu častokrát ani nedostanou a šéfovi továrny se jeho zaměstnanci jeví jako nevděčná děcka. Co dělat? Protestovat a riskovat tak nejen ztrátu výplaty, práce, bydlení, ale i svobody? A je vůbec důvod protestovat, když jim (v přepočtu na českou měnu) částka 1,50 na hodinu přijde "docela normální"? // China Blue je jedním z těch počinů, po jehož zhlédnutí si připadáte jak rozmazlení fakani, co si stěžují na malichernosti. Ale tady žijeme jinak, v jiných podmínkách a naskýtá se otázka: "Co můžeme dělat?" Tak v první řadě se začít zajímat, pokud nás to sere, jak se "vedle" vykořisťují dělníci (a mnohdy děti). A v neposlední řadě nad tím přemýšlet. // Je mi jasné, že v těchto podmínkách je pro nás nejdůležitější cena - ale najednou mám pocit, že i ty jeansy za skvělou cenu (a přesto těžce předražené!) jsou najednou nevyčíslitelně - opravdu NEVYČÍSLITELNĚ - drahé. /// Pro Fair Trade není jen pojem.(22.1.2011)
-
JohnnyD
Zaujímavý dokument, ktorý má napriek trošku ošumenému vizuálu dosť zaujal. Cynický spotrebný kolotoč je vystihnutý dosť dobre (a to ani z ďaleka nie som ľavičiar) a nepochybujem, že v značnej časti (no neviem, či by som rovno povedal, že vo väčšine) fabrík v Číne to (až) takto funguje, no často som mal nepríjemný pocit v žalúdku, že niektoré zábery pôsobia nepríjemne zinscenovane...(25.3.2011)
-
Ivoshek
Dokument je to bezpochyby zajímavý, ovšem nás kapitalisty, co jsme Čínu opravdu viděli, tohle nemůže dojmout. copak vážně kolegům z AI nedochází, že kdyby tam zavedli stejná socialistická pravidla pro práci, že si za tu cenu ty džíny nikdo nekoupí???(22.1.2011)
-
kikuka
..dobrý Jeden svet dokument..(22.7.2007)
-
Lucas87
Tento dokument a Made in China zobrazují život obyčejného migrujícího dělníka co nám šije rifle, pro někoho kdo při koupí nepřemýšlel nad vznikem výrobku, je to určitě skvělý dokument. Výrobní cena je kolem 80 kč, a pak si takové rifle Levis koupíte za 500 a více, to je nechutný kapitalismus.(10.10.2011)
-
krabatt76
Až si opět někdy půjdu koupit "Levi´sky" nebo "HISky" ,tak si určitě vzpomenu na tu spoustu čínských otroků a nevolníků co se na nich podíleli.Ne,že bych si dodnes dělal iluze o tom jak vzniká zboží "Made in China",ale to co je v tomto dokumentu...No potvrdilo se mi,že je lepší jednou vidět,než stokrát slyšet.Je pro mě naprosto nechutné,že tak velká část zisku,v tomto případě z džín,padne do kapsy západním firmám ,zatímco ti co je vyrábějí mají sotva na holé živobytí v naprosto děsivých ubytovacích podmínkách,přesčasech, pod neustálým dohledem manažerských popoháněčů....Jak tohle může každý z nás v Evropě,Americe i jinde,kterému tato neudržitelná situace není lhostejná,změnit ? ! ! !..................... PS : Před časem jsem četl knihu od Eduarda Stehlíka-Lidická vzpomínání.Na straně 105 vzpomíná M.Suchánková z Lidic : "Abyste si udělali představu po tom,jaké normy byly pro nás stanoveny,mohu uvést následující příklad.Na "bandu" nás současně pracovalo 20 žen a za jednu dvanáctihodinovou směnu jsme musely ušít 220 dlouhých vojenských zimních kabátů s podšívkou a to včetně obšití dírek a přišití knoflíků.Například ty ženy,které přišívaly knoflíky jich musely za směnu přišít osm set,tedy prakticky jeden konflík každou minutu a to dvanáct hodin bez přestávky..."Jeden z mála rozdílů v pracovních podmínkách lidických žen a současných čínských,filipínských a jiných otrokyň banksterského globálního volného obchodu vidím asi ten,že se dneska na pracovišti za neplnění normy nepopravuje.Zatím.....(11.1.2012)
-
žlutaopoce
Vykořisťování člověka v ryzí podobě. Kapitalismus devatenáctého století v komunistické zemi.(2.7.2011)
-
_Lyn
Dobrý dokument názorně ukazující realitu bez nějakého ukňouraného moralizování. Určitě je dobré jej vidět a trochu se zamyslet.. nad tou situací i nad vlastním způsobem života.(10.7.2011)
-
Trauma
Skvělý film. Každý ví jak to je, ale nikdo na to nemyslí, nic s tím nedělá a o nic se nestará, než o to jak co nejlevněji nakoupit. Jediné co mě mrzelo, že to nebylo delší, že toho nevíme víc a nedovíme se jak to bylo dál. Ale vlastně můžeme být rádi, že jsme mohli vidět aspoň to. Nejvíc řeči o tom, že média popisují Čínu jako něco hrozného a přitom je to demokratický stát....Nebo, že velký šéf oné továrny je zastáncem volnějšího pracovního režimu (nebo tak něco). Jak to asi vypadá v továrnách kde tak volnomyšlenkářského šéfa nemají? A taky to bylo řečeno krátce potom co si J. vyslechla přednášku začínající slovy: Jsme tady velmi přísní.... A tak bych mohla pokračovat dál. Film zkrátka ukazuje vše. Navíc nic nezveličuje a nehraje na city a tím zůstává objektivní.(10.12.2010)
