Ztracen v oblacích

Tohle je přesně typ filmů se kterým mám problém. Namlsán krásným dvd coverem s letkou Liberátorů B24 a zamilovaným párem jsem očekával milostnou romanci dvou mladých lidí během druhé světové války. Navíc začínám být lehce alergický (podobné případy se sice staly i nejen v letecvu, ale zejména u pěchoty) ke schválně zdůrazněné marce - podle skutečné události. Samo zpracování je lehce úsměvné. Samozřejmě, začnu u letadel. Laik asi nic nepozná, ale znalec žasne. Osádka po letišti chodí kolem roztodivných strojů zabraných vždy jen z části (jeden z nich měl dokonce námořní kamufláž) aby nakonec nastoupila do B25 Mitchellu (k mé hrůze navíc pilot oslovoval střelce ,,dělostřelci"). Do toho nám tvůrci servírují počítačově zpracované animace rolujícíh bé dvacet čtyřek... Ty jsou místy i povedené. Pak nastane mlata nad cílem a bombardéry se brání stodevítkám. Tady už jsem při animaci střelby z dvojčete hřbetní věže smíchy vyprsknul, protože to vypadalo jak z nějaké počítačové hry z devadesátých let... Na konci kulometů byly animovány roztomilé hvězdičky. Naštěstí pro diváka (nebo alespoň pro mne) mesouny Liberátor osolí (4 díry vyťaté do plechu - tac - tac - tac - tac -) a jde dolů. Jeden z ,,dělostřelců" je raněn a vříská (má červenou dírku na bílé košili pod beranem) a tak ačkoliv letou vypadl z formace a má problémy s ovladatelností, - odchází druhý pilot kouknout se na tu červenou dírku. První se sám chudák rve s řízením padajícího čtyřmotoráku. Druhý se posléze vrací aby tomu co sedí u přístrojů řekl - klesáme!!! ( No ty vole...:-). Pak naštěstí crashnou a začíná ta romantika. A ta byla celkem nudná. Podtrženo sečteno. Škoda. Těšil jsem se a chtěl jsem tomu dát šanci. Úvodní melodie ač moderní - jakoby by vypadla z repertoáru Andrew Sisters a jiný ženských vokálních bendů ze čtyřicátých let. Blondýnky jsou ve filmu správně peroxidové, každý má na sobě ten retro hadr, domácnosti jsou správně fourties, ale přesto - nevěřil jsem tomu... Takhle zkrátka ne. Být šetnáctiletá slečna, asi bych dojetím vzlyknul, ale to nejsem... Hvězdička jen za námět a ty někdy pěkně animované B24. * (24.01.2012)

Jeden z tých počinov, čo preverí empatiu a vnútorné horizonty sadlom obaleného diviaka. A mne ďalšie memento, že na hodnotenia "profíkov" z CSFD sa vždy častejšie nedá spoliehať. Napriek dobrej fantázi si nedokážem celkom dobre predstaviť, ako sa človek s čo i skromnejším duševným horizontom dokáže nudiť pri prerozprávaní osudu zúfalo milujúceho jedinca, čo sa po rokoch snaží získať nazad svoju životnú lásku. Igen, ak čakáte digitálne efekty a pri láske idúcej hlbšie než desať cm sa vám zíva, pustite si Terminátora alebo Pilcherovú. Tu ide totiž o milujúcich sa manželov, ktorých rozdelí vojna a chlap je potom dlho nezvestný, než mu vystroja pohreb - a po dvoch rokoch sa jeho s osudom stále nezmierená manželka rozhodne vypátrať si partnera a dať sa na nesebecký boj s amnéziou. Za život som poznal azda 2-3 takéto manželstvá, z tých tisícov odpadových. NUDA?! Tak neviem, UFO fakt nepristálo, kondómy v scenári neboli, ani amíci nespasili našu planétu - je to "len" o osude jednej lásky, idúcej až za hrob, čiže Pepa Sprasil sa znudene prevalí na gauči, než dožerie klobásu, zmaže film z disku, pustí browser a na CSFD si vyleje frust, že to nebolo to pravé orechové, keďže predvčera kukal Avatar, včera Matelka a dnes chcel parádny nárez s delami, efektami a hromadami nádaviek a sexu. Nuž každému to jeho; za mňa 4.5* za príbeh, vernosť životopisu, vernosť manželskú, jemnosť podania, sprostredkovanú láskavosť jednej milujúcej ženy - a aj za to, že sa režisér nehanbil neschovať vtedajšie hodnoty ako krížik nosený ešte z viery v Boha Otca, citovanie Knihy Žalmov a obraz anjela na stene. UPD: Ešte som sa začítal do ďalších "hodnotných" komentov nižšie.. Ľudia božskí, keď Sládkovič písal Marínu, kde sa miešali hory tatranské a pahorky prsovité, to tiež sa autor "plácal smíchy", že žene narástli na hrudi Tatry?! Podľa mňa sa toto liečiť nedá ani aktuálnymi mozogbudiacimi vitamínmi, mali to riešiť rodičia už v škôlke, dnes je na to totiž už neskoro. Ak to pán vojenský znalec od gauču nepochopil, líčenie boja a zabíjacej techniky vo fokuse vskutku nebol, šlo tu o dačo iné, ale to je dosť zbytočné vysvetlovať všakáno.. (21.08.2023)

Super, tak jsem právě nedobrovolně viděl dvě americká romantická dramata po sobě. Oběma dávám stejné hodnocení, není to zvláštní? Není. Omlouvám se za případné nepřesnosti, jsou způsobeny tím, že jsem se v ději absolutně neorientoval. Krásný sníč ztracený f oblacích je v podstatě o tom, že nějaký chlápek z raději nejmenované americké díry má talent pro létání s práškovacím letadlem, takže letí do druhé světové války a zabije se. To je zhruba všechno, co mi na tomhle filmu přijde logické, a zabírá to něco kolem prvních pěti minut. Nějaká ženská, která s ním podle filmu nemá vůbec nic společného (až z tunajšího popisu jsem pochopil, že to má být jeho manželka), se ho vydá hledat do nějakého jiného kraje, který s celým incidentem taky nemá vůbec nic společného, po delší diskusi s místními ho nalezne (wow!) a zjistí, že si z nějakého nepochopitelného důvodu vyměnil psí známku s nějakou mrtvolou, co ležela vedle, když zapomněl svoji identitu. Wtf? Ovšem ta divná ženská ho z nějakého důvodu, proti lékařským radám, přitáhne na svou farmu a {spoiler} úspěšně ho vyléčí a žijí šťastně i po smrti {endspoiler} . Že je to podle skutečné události? Ale no tak... (16.08.2009)

Neočekával jsem žádnou extra podívanou. Abych pravdu řekl, dlouho jsem se rozmýšlel, zda si mám tenhle pustit či ne. Pustil jsem se tedy do projekce a ztratil jsem tím hodinu a půl ze svého života. Film jako je tento nemůže nabídnout téměř nic. Vše co se tu odehrává, už bylo tisíckrát zobrazeno v jiných filmech. Triviální námět, herecké výkony takřka nulové a efekty směšné. Pro mě ztráta času. 40% (14.12.2010)

Na film bych mohl být přísný a prohlásit, že v něčem je naprosto nevěrohodný: od hlavní hrdinky by člověk čekal trochu víc pohnutí, zoufalství, až hysterie, když vidí, že ji její manžel nepoznává, a taky si umím představit jasnější důvod zprovoznění starého bombardéru než podivné sankce ve smlouvě, o níž se radši podrobněji nemluví. Ale tady jde o pocity, ne o fakta. Že Claire až masochisticky vytrvává v blízkosti Joea-Tommyho, je její jediná možnost. A za vytrvalou lásku je odměněna. Nakonec je docela sympatické, že ve filmu není více dramatických scén, než je třeba k narýsování hlavní linie, a že se osudy vedlejších postav neřeší. Vzala si nakonec Rachel Willa, když se jim tak dobře spolu tancovalo? (08.07.2009)