Láska podle předlohy

Ač neznalec Jane Austenové (mno, tak ještě názvy děl), film o malém knižním klubu jejích obdivovatelkyň (a tak trochu i modernějších kopií postav z knih) jsem si opravdu užil. Zpočátku bylo trochu těžké se v postavách vyznat a urovnat si kdo s kým, ale postupně byly všechny krásně vykresleny a podbarveny skvělým citlvým humorem. Vše krásně šlape, nemáte nutkání se koukat na hodinky, a po 100 minutách se blíží kýžený happy-end, který je možná až moc sladký...ale budiž, hezké to bylo = 4*. (26.10.2009)

Musím se přiznat, že až na Pýchu a předsudek díla Jane Austenové neznám. I přes tuto mezeru se mi ale film moc líbil. Připomněl mi mou slabost k románům, a tak hned, jakmile to bude možné, zaběhnu do knihovny a začnu číst jedno dílo JA za druhým. Co mám na filmech, jako je tento, opravdu ráda je happy end a já si po shlédnutí snímku můžu říct, že láska za všechno to trápení okolo opravdu stojí. (24.06.2011)

Velice příjemná podívaná, jen co je pravda. Taky mám Jane Austen v oblibě, takže chápu nadšení členů onoho knižního klubu a debaty rozebírající díla téhle výjimečné autorky jsem si celkem užíval. Mým favoritem se v téhle sečtělé sektě stal (kdo by to jen čekal) sci-fi nadšenec Grigg, který jediný reprezentoval mužskou část osazenstva, jinak v dosti početném "babinci". I když tenhle flm vypadá především jako silně ženská záležitost, je to s ním podobné jako s romány samotné spisovatelky, každý si tady něco najde a to člověk ani nemusí být beznadějný romantik, aby se nechal velmi příjemně unést. (09.08.2008)

Tahle romantika mě nepřekvapila a ničím neoslovila. Zabodoval u mě jen (jako vždy skvělý) sympaťák Hugh Dancy jako nadšený fanoušek science fiction Grigg, při jehož sledování jsem měla neustálé nutkání do děje zasáhnout a chudáka zachránit ze spárů nechápavého osazenstva čtenářského kroužku ... :D Neberte mě špatně, film není z nejhorších, ale očividně nejsem cílové publikum. Větší část filmu mě vyloženě nudila a závěr... ten vyváží jen pořádná porce hardcore sci-fi ... (19.06.2013)

Příliš lineární obraz lidí, kteří si neví rady sami se sebou a marná snaha mezi ně vklínit nějaký příběh. Rozřešením pro postavy i pro nás měla by být literatura. Knihy, ty jsou ve filmu ale jen donekonečna citované a míjené v mezititulcích jak běžel čas. Vývoj rádoby komplikovaných milostných vztahů je předvídatelný a také zbytečně protahovaný pro neschopnost postav si cokoliv smysluplně sdělit. Filmař zde podal málo věcné a poněkud prázdné sdělení, marnil čas. (14.06.2008)