Zavraždění Johna Lennona

Jared Leto na nerozpoznanie je ťahúňom celého filmu/nefilmu. Bol to skôr snímok o psychopatickom jedincovi, ktorý nevie čo skôr. Pozadie Lennovovej vraždy ale nebolo celkom doriešené, prakticky sa celý čas len dívame na blázna, ktorý sám seba presviedča, že to urob a nakoniec to aj urobí. Iné okolnosti sú neukázané a teda to nemôže prilákať veľa divákov Osobnosť Lennona si určite zaslúži komplexnejší film. (24.02.2016)

Pro dvě věci na tento film jen tak nezapomenu. První je úžasný a reálně prostorově výraznější Jared Leto, který jakoby skutečně BYL Mark Chapman. Z jeho filmografie mě byl nejpříjemnější právě tady. No a zadruhé mě zaujala režijní stránka věci, která si sice (a bohužel) nevybrala tu nejsprávnější formu, spousta věcí tam byla malých a slabých, ale atmosféra snímku byla velká a od scény, kdy se Chapman hádá s fotografem o svém původu, se ve mě kumulovalo napětí, jaké bych od tohoto snímku nečekal. (21.09.2008)

Nemám rád Catcher in the Rye. Je to nudná kniha o ufňukanom sráčovi. Evidentne sa v nej J.P. inšpiroval, ako písať príbeh - ako jeden veľký balast nudy v pozadí plytkých pseudointelektuálnych kecov. Jared je tu úbohý. To, že kvôli roli ztlstol aby sa podobal, je chvályhodné. No tváriť sa ako niekto s miernou retardáciou, a rozprávanie monotónnym hlasom nie je vrchol jeho hrania. (22.03.2012)

Čím víc filmů na toto téma uvidím, tím víc mi bude jasná jedna věc: O TOMHLE SE SAKRA VŮBEC NIKDY NEMĚLO NIC TOČIT! Je to sice pěkné, že Jared Leto umí na povel tak hezky ztloustnout, ale proč zrovna ve jménu člověka, který vraždil, aby se stal slavným? Tím, že ho nechávají dělat rozhovory, psát knihy, pořád o něm mluví a ještě o něm točí filmy vlastně jenom plní jeho přání. Není něco špatně? Yoko Ono někde řekla, že jméno Johnova vraha by už nikdy nemělo být vysloveno, a já s tím svrchovaně souhlasím. (07.05.2011)

Myslím, že tento film možno plne doceniť (a pochopiť) len v tom prípade, ak divák dobre pozná knihu Kto chytá v žite. Tá kniha má totiž okolo seba neskutočne hustú, podmaňujúcu a ponurú atmosféru, ktorú film celkom slušne vystihuje, pričom jej však dáva nový, desivý význam. Potom, keď z nej Jared Leto cituje jemným slizkým hlasom niektoré pasáže a vymýšľa vlastné, človeka až mrazí. Škoda je len jednej veci - kým nepríde k finále, film sa celý čas len pomaličky ťahá. Pravdepodobne išlo o zámer, pretože ani kniha nemá vlastne žiadny dej; hlavný hrdina (tak ako aj ten filmový) sa v podstate len cez dvesto strán túla mestom a všetko komentuje. Lenže rozdiel je v tom, že keď sa potuloval Holden Caulfield, každý moment mal svoj zmysel a bol pamätným, zatiaľ čo týždeň po tom, ako som videl putovať Marka Chapmana, spomeniem si matne na dve scény. (21.11.2011)