Lovec draků

Děj je v jádru tuctový příběh o vině, svědomí, trestu, vykoupení a síle přátelství. To co ho v knižní verzi výrazně pozvedává je, krom vypravěčského talentu Khaleda Hosseiniho, pro nás netradiční kulturní prostředí, příběhy v příběhu, třídní detaily, zachycení kulturních rozdílů i dospívání na pozadí hektických veletočů v Afghánistánu a později v Americe. Tedy přesně věci, u kterých hrozí, že by v případě filmové adaptace byly výrazně oklešteny či rovnou zapsány mezi první kandidáty na vyšktnutí... A přesně k tomu také došlo. Zbyla pouze zkratkovitá kostra základního děje, který sám o sobě je prostě naprosto tuctový až nezajímavý. Akorát zasazený do atraktivního prostředí. Takže výjimečnost je ta tam. Přesto si David Benioff místy docela i poradil, když našel například odvahu vyškrtnout celou poslední čtvrtinu předlohy s anabází kolem chlapce a jeho propašováním na americkou půdu či citově vyděračské scény se sebevraždou. Na druhou stranu pro filmové plátno by to byly vděčné slzopudné okamžiky. Herci jsou většinou přesní, v případě dětských rolí přímo perfektní, ale i tady je jeden háček. Dospělý představitel Amíra. Je matný, naprosto bez jiskry a nevěřil jsem mu jediné slovo, natož pohled. A Marc Foster? Opět výtečný, byť tentokrát se tento hravý tvůrce drží spíše v pozadí a do popředí se dere pouze v nápaditých vzdušných soubojích. Lovec draků je tedy ve výsledku sice dobrým filmem, ale pouze průměrnou, a zbytečnou, adaptací. (10.02.2008)

Flashbacková část (první třetina) je skvěle napsaná i skvěle natočená, americká část (druhá třetina) už nabíhá k etnickému kýči a návrat "domů" naznačuje, že tu někomu došla pára. Režisér Marc Forster se snaží tuhle dějovou trojčlenku vyřešit pokud možno nejuspokojivěji a daří se mu to zejména díky vrozenému citu (umí všechno od dechberoucích přes akční až po slzopudné scény) a velmi kvalitnímu obsazení, které mluví tak jak mu hlasivky narostly a tím přispívá k nezaměnitelné atmosféře. Škoda jen, že nakonec nepřišlo to nejlepší, ale naopak nejhorší... snaha propojit všechno se vším není vždycky zlatá, ale přesto Lovec draků svou partii nakonec uhraje do smířlivého konce. p.s. Souboje draků jsou geniální, James Bond je evidentně v dobrých rukou... (06.02.2008)

Film jsem chtěl vidět kvůli kompletní filmografii režiséra Marca Forstera, abych věděl, co mohu očekávat v nové Bondovce Quantum of Solace. A film mě nakonec překvapil. Mile překvapil. Za prvé to vypadalo jako úplně od někoho jiného. Měl jsem nastudovány Forsterovy předchozí filmy a Lovec draků je naprosto odlišný. Což ukazuje, že režisér dokáže zrežírovat jakýkoliv žánr. A to precizně. Za druhé tím, že je to tak jiný příběh než jsem očekával. Takový civilní a hodně osobní. Moc si mě film získal svojí citlivostí. Během filmu se mi líbila hudba a tak se ani nedivím, že získala nominaci na Oscara, i když proti Pokání opravdu neměl film šanci. Těším se na další filmy Forstere. Jen tak dál. (14.07.2008)

Scénář: David Benioff .. Když jsem poprvé uviděl český název Lovec Draků, pomyslel jsem si, že půjde nejspíš o nějakého konkurenta pro Eragona. Při bližším ohledání jsem objevil žánr drama, režiséra Marc Forster a fakt, že drak je zde pouze ten létající papírový. A to mi k rozhodnutí o zamíření do kina vlastně stačilo. Forster si zřejmě ještě před bondovkou (které po Casino Royale, navíc s debilním konceptem i názvem Quantum of Solace, vůbec nevěřím) chtěl natočit něco smysluplnějšího, nekomerčního, důležitějšího. A povedlo se! Scenárista David Benioff dodal silný materiál inspirovaný (dnes už vím, že) neméně silnou knihou. Afganistan ’78 je vyobrazen jako skvétající země, byť s interními, politicko-rasovými problémy. Všechno vzala nejprve Sovětská invaze, kterou vytlačil až nástup hnutí Taliban, čemuž se říká z bláta do louže. Divák sleduje příběh dvou dětských kamarádů, které tyto události rozdělí, aby k sobě tokem času opět museli najít cestu. Návrat po letech ukazuje jen zničenou zemi ve spárech fundamentalistické tyranie - pověstná trestní exekuce ukamenováním během přestávky fotbalového zápasu bude jistě patřičným důkazem. V jádru mi Kite Runner připomíná jistou paralelu k Persepolis (tj. kam může rozvíjející se asijský stát dohnat okupace následovaná zpackanou revolucí), jen v jiných reáliích a rozhodně bez odlehčujícího humoru. Tento příběh je nasáknutý emocemi, které díky režii a hudbě (výtečný Alberto Iglesias) fungují. 85%. Black Box projekce. (27.01.2008)

Marc Forster je perfektní vypravěč. Jeho filmy na první pohled nemají moc společného, ale vysoká kvalita zůstává. Stejně citlivě přistoupil i k dramatu o vině, svědomí a vykoupení rozkročeném mezi Afghánistánem a Kalifornií a pokrývajícím časový úsek 22 let. Pomáhá mu silný příběh, přesvědčiví herci a výborná hudba. Malý nenápadný film, který rozhodně stojí za to vidět. (22.06.2008)