Slepá bába

Balabanova jsem objevil kdysi filmem Брат. Od tý doby už ho vyhledávám cíleně a zatím mne nikdy nezklamal. Z hlediska zábavy jsou Жмурки asi nejlepší. Dva řadoví mafiáni: menší chytřejší, větší poněkud pomalejší (ale se spoustou koníčků, jako je mučení lidí nebo sbírání rockových desek), jejichž prakticky každá pochůzka skončí průserem a hromadou mrtvol. Násilí tu je brutální a bez limitů a bez slitování, ale o něj vlastně ani tolik nejde. Člověk se baví vším tím okolo a hlavně naprosto skvělými dialogy, které na rozdíl od Tarantina nezní prvoplánově cool. Třeba diskuze po zastřelení protivníka ("Střílíš fakt pěkně. Měl bys jet na olympiádu." "Já moc nemám rád sport."), veškeré debaty ohledně Etiopce ("Ale já jsem Rus, říkám vám to pořád."), šéf Michajlov ("Architekte, vanu jsi podělal. Jestli jsi podělal i krb, tak tě v něm spálím." a mezitím jde zvolna kouř do místnosti...). A samozřejmě v nouzi zavolaný medik-pankáč ("Tak jestli jste potřebovali jenom diagnózu, tak já zase půjdu."). I když to je sranda, není to úplně pro každýho. Ta bezcitnost je tady dost extrémní. Každopádně nějaký obraz Ruska 90. let (a možná Ruska pořád) to je. Na závěr bych si dovolil doplnit, že výraz Žmurki není hra na slepou bábu, ale ruská ruleta. A nebojte, i na tu přijde ve filmu řeč, a je pojatá o hodně vtipněji než třeba v Lovci jelenů. (05.05.2021)

Fungovanie mafiánskych hrdlorezov v polovici 90. rokov 20. storočia v postkomunistických džamahírijách. Ruské reálie s nižšou hodnotou ľudského života než v euroatlantickej zóne, tupé tváre vykonávačov zločineckej mäsiariny a humor v príbehu, z ktorého ostáva nevoľno. Zdanlivo polopatistický záver totiž presne ilustruje dnešný stav nielen v bývalom Sovietskom zväze. Na potvrdenie tézy citát: "Podľa Krajčiho (vtedajší minister vnútra Slovenska) prenikaniu organizovaného zločinu do mocenských a politických štruktúr štátu nemožno zamedziť. Mafiáni vraj svojím vplyvom a zhromažďovaním kapitálu prenikajú do všetkých štruktúr. "To je jav, ktorý je všade rovnaký," tvrdí Krajči. (SME 1997) (02.01.2013)

Se svým dalším filmem, u mě Balabanov zabodoval opravdu na celé čáře. Možná trošku satira, proložená jednoduchým příběhem, spousta krve, akce a černého humoru, to bylo přesně to, co se mi již delší dobu nedostávalo. Žmurki mi nabídly všeho dostatek a já jsem víc, než, spokojen i přes drobné zaškobrtnutí na konci. (19.11.2014)

Skromná variace na Ritchieho v reáliích ruských devadesátek. Ruská filmová škola si vždycky ujížděla na sociálních karikaturách a přesazích, ale to už samo o sobě k dobrému filmu nějak nestačí, pokud tedy nejste Rus a nebavíte se u filmu jakýmsi pofidérním prizmatem nostalgie. Ze scén by šly odřezávat macaté flaksy a stopáž skrouhnout na půlku, značnou část humoru obstarávají prkenné herecké výkony (záměr?), samotné rozpracování zápletky spíš na úrovni nadšeného debutanta. Určitě zajímavá alternativa pro fanoušky gangsterského žánru, která může zaujmout už jen svým zasazením a vyobrazením národní mentality. Ale že bych z toho byl kdovíjak unešen, to říct nemůžu. 6/10 (23.10.2021)

Skvelá komédia Alexeja Balbanova s výborným hereckým obsadením v ktorom dominuje Dmitrij Duzev, sklamal ma len Alexej Panin ktorého rolu Sergeja by som preobsadil Suchorukovom. Na škodu v CS majú ruské komédie malo priaznivcov. Asi treba poznať ruskú mentalitu, raz to tam zažiť a asi aj ovládať Ruštinu. Neviem si predstaviť dabovanie napr. Duzeva- originál je len jeden. (03.02.2019)