Uživatel je právě ONLINE
Kdo jsem:
a teď si myslím, že vím,
co je potřebné k dosažení štěstí.
Poklidný život v ústraní na venkově,
s možností být užitečný lidem,
kterým není těžké udělat dobrou službu,
a kteří na to nejsou zvyklí.
A práce, o níž člověk doufá,
že může být užitečná.
Pak odpočinek, příroda, knížky, hudba,
láska k bližnému.
To je moje představa štěstí.
A pak, navrch všeho,
ty jako družka,
a možná děti.
Co více si může srdce muže přát?"
...and now for something completely different...
Mírná nostalgie po staré době - ze soucitu k houmelesům a flašce rumu-
Vsevolod Ilarionovič Pudovkin
- cituji Interní pošta 19.11.2008 19:53: "A jestli ti vadí že jsem dulezitý člověk tak to si budeš muset zvyknout."
- "Přiznávám, že jsem se nechal inspirovat Březinou."
- citace profil 20.2.2010: "(štěk se dá vždycky podle nějakého dostupného infa napsat-opsat), no hlavně že ale přibývá počet komentářů, o to tady přeci jde:-)" - Aneb kdo jiný zde má tolik zkušeností s touto problematikou, aby si tím mohl být tak jistý. :-)
"Pokud něco nepotřebuji,
tak je to FILMOVÝ KÁNON!..."
„Film byl převládajícím uměním dvacátého století. Filmy byly centrem sociálních hnutí, módy a designu, politiky - zkrátka, centrem kultury- a skutečně svým dominantním postavením ovlivňovaly jiné druhy umění: literatura, divadlo a výtvarné umění byly předefinovány svým vztahem ke kinematografii. 20. století patřilo filmu. Je to tedy ta správná doba ohlédnout se zpět na uplynulých 100 let dějového filmu. ... Již není možné pro mladého filmového diváka sledovat historii filmu a vytvářet si vlastní názor: je totiž až příliš mnoho filmů. Je jen stěží možné postihnout roční audiovizuální tvorbu v televizi a kinech, doma i ve světě. Podobně jako literární nadšenci tak i filmoví musí spoléhat na nakumulované vědomosti filmových studií - které filmy přetrvávají a proč - , vědomosti, která je zásadně zamořena populistickými nebo akademickými kritérii. Co tedy potřebujeme, a hodně, je FILMOVÝ KÁNON.“ (Paul Schrader 2006).
Paul Schrader sice stačil napsat jen obsáhlý úvod ke knize a esej o nemožnosti tuto knihu dopsat, ale přesto tím dokázal nejenom navázat na předchozí rozsáhlou diskusi o smyslu, potřebě i specifičnosti KÁNONU FILMU, ale i stanovit základní kritéria „kanoničnosti“ filmového díla :
· krása (klíčový pojem z estetiky, který postihuje moment, jímž umělecké dílo transformuje skutečnost)
· jednota formy a obsahu (základní podmínka dokonalosti uměleckého díla)
· tradice (jak se umělecké dílo vztahuje a vymezuje vůči soudobému umění a vzhledem k historickému vývoji)
· trvalost (aneb jak umělecké dílo odolává času)
· morálka (žádné dílo bez morálního vyznění se nemůže stát kanonickým)
· zvláštnost (kvalita, která k obvyklému konceptu originality přidává magii tkvící v nepředvídatelném a neznámém).
· schopnost fascinovat (kvalitní dílo propojí diváka citově i intelektuálně s jeho vlastní zkušeností, na rozdíl od děl, které ho nechají mnohem pasivnějšího)
....(to be continued)...
