Česká RAPublika

Nepochybně docela zábavná hříčká, ale prosím vás - Film? Dokument? Těžko. Souhrn epizod, kde Hugo Toxx, James Cole a Orion "fuckují" všechno co není dostatečně "hip-hop" prostě nepovažuju za něco, co by se mělo promítat v kině. Osobně nemám nic proti rapu, popravdě ho poslední dobou poslouchám docela často, ale některé pasáže mě vyloženě nasíraraly. Honění ega a vytváření kultu pro teenagery na mě asi nevyšlo tak jak mělo. Přesto to místy byla docela solidní sranda, a minimálně dvě hvězdy si zaslouží. Příště však, když český hip hop film, tak radši s nějakým smyslem, ne jen prudění do jiných genrací. I dělání bordelu má mít nějaký smysl. Taky jsem zvědavý na budoucnost Pavla Abraháma, který v režii používal docela originální prvky a rád bych ho budoucnu viděl se zajímavějším materiálem. (10.05.2009)

Rap po 12 letech zcela zamořil hudební scénu teenagerů a mám na něj už alergii. V dokumentu na otázku "Co tím chcete říct?" rapeři odpovídají: "Jen to, že jsme." Stejné východisko má i film – sdělí pouze, že rapeři existují. Filmová procházka po české hiphopové scéně – nechme stranou hlasy fanoušků, že pravá esa na plátně chybějí – je překvapivě krotká.Téma, od nějž by divák čekal šok a kontroverzi, má tvrdší jen slovník; jinak plyne mezi plkáním a situacemi, v nichž režisér Pavel Abrahám konfrontuje hrdiny s jejich předpokládanými protipóly. Tvůrci zjevně aranžovaná setkání připravili, rozjeli kameru a čekali, "co to dá" – nestane se však nic. Až na výjimky, k nimž patří dětinská debata na matrice, jsou vůči sobě oba světy ohleduplné, nikdo nikoho nepošle do háje, ať rapeři besedují ve škole či s jazykovými vědci. Navíc film budí dojem, že český rap postrádá osobnosti. Žádný strhující básník nebije na poplach, opakuje se smyčka tuctových sdělení. Kdykoli se hrdinové vyjadřují v jiném prostředí, těžce formulují – a na vlastní půdě předvádějí málo osobité drzosti, rebelie, vzdoru. Jen sprostá slova a fráze proti konzumu, což je dost nuda na tak provokativní látku. Nejzajímavější souboj svedou dýdžejové s triem vážné hudby a rapeři s Hanou Hegerovou, která jejich verzi hymny shrne "Nemá hlavu ani patu", a pak skvěle vystřihne. Profesionálové v poloamatérském filmu vyhrávají. (13.11.2020)

Hopper nejsem, ale na RAPubliku jsem se celkem těšil. :) A musím říct, že se mi ty beaty líbily, s něčím jsem souhlasil, s něčím ne.. James Cole mi přišel jako poměrně inteligentní (v rámci možností:) týpek, kterému ale třeba freestyle nejde tak dobře jako Orionovi, který je na druhou stranu vysmažený jak květák. Zajímavý byl pokus o změnu jmen na matrice Prahy 3, setkání s profesorkou lingvistiky či komorním triem, závěrečná Hana Hegerová i návštěva Karviné.. a té bych chtěl věnovat i závěr tohoto komentáře.. tak dejte mi beat.. "Karviná je zkurvené město, i přestože tu mám svoje kořeny a zažehnuté plameny, které zapalují todle město, i přestože vidím to, ale nechci to - a proto slyším to, i když nechci, to proto tady zkouším rapovat, přitom onanovat, nechce se mi vstávat, přitom chci vydělávat, nedostávat podporu v tom našem velkým hardcoru, my sme pospolu, a proto je Karviná zkurvené město, a proto pijem, a když nám je špatně, tak se na všechny vyblijem, takhle my vlastně všichni žijem, ale spousta kámošů to nedokáže ocenit, oni dokážou na mě zuby cenit jako velký pes, který do díry vlez, tak nebuď ten pes a zkus se prosadit a můžeš si klidně na nás vsadit................." yo (05.08.2009)

Dokument coby objektivní test vlastní tolerance a míry otevřené mysli? Ano, proč ne, spolehlivý lakmusový papírek je právě Česká RAPublika. Přes zjevné dokumentární kvality, neoddiskutovatelnou zábavnost a slušný tah na branku má dokument o části spektra českého hip-hopu jen slabě nadprůměrné hodnocení, možná by bylo dobré zamyslet se nad tím, proč máme tak omezený rozhled a to, čemu se anglicky říká ,,open mind". Osobně se mi rap a hip-hop také nijak zvlášť nelíbí, navíc jsem i generačně hodně vzdálen tomuto modernímu hudebnímu stylu, ale objektivně musím uznat, že členové kapel PSH a SupeCroo mají cosi do sebe. Je dobré zaslechnout v textech zmínky o ,,nasranosti" mladé generace, je přínosné vidět a slyšet, jak dnešní mladí žijí, uvažují, přemýšlejí, co poslouchají... Navíc dramaturgická stavba dokumentu akcentující konfrontační úhel pohledu je skutečné originální - hip-hop versus lingvistika, hip-hop versus symfonický komorní orchestr, hip-hop a generační propast atd. Kdybych chtěl namítnout cosi proti, pak možná chybí nějaký ucelený a komplexní pohled, jaký by se dal od dokumentu očekávat, Česká RAPublika je spíše hodně osobitý obraz několika českých interpretů tohoto specifického žánru (v podstatě jsou tu zastoupeny jen dvě výše zmiňované skupiny). Nebylo asi ani cílem tvůrců analyzovat fenomén (českého) hip-hopu dopodrobna, spíše jde, jak jsem z hip-hopu pochopil, o zábavu...a té se dostává divákovi vrchovatě... (24.06.2009)

Zewel von lelek :D Viac k tomu nemam co dodat.. Hosi su uplne ujeti vyhulenci, ktorych nic netrapi, len aby mohli tvorit, byt kreativni a ked za to dostanu este aj zaplatene, o to lepsie :) Ale mat doma syna, ktory si medzi svoje najoblubenejsie a najpouzivanejsie slova zaradi lahodky ako "SRAT, SPAT, PIVO, PRCAT, JIST, OBED, HOVNO, BOTA, PENIZE A PIT", tak ho asi niekam poslem :D A vraj kreativita... To uz skor oblubene cinnosti :D (23.04.2009)