Normal the Düsseldorf Ripper
Režie:
Julius ŠevčíkScénář:
Julius ŠevčíkKamera:
Antonio RiestraHrají:
Milan Kňažko, Dagmar Havlová, Pavel Gajdoš, Jan Vlasák, Zuzana Kajnarová, Miroslav Táborský, Pavel Kikinčuk, Norbert Lichý, Meto Jovanovski, Michal Hofbauer (více)Obsahy(1)
Thriller Normal je natočený podle skutečného případu masových vražd, které ve 30. letech minulého století otřásly celou Evropou. Výpravný dobový film zachycuje vražedné řádění i dramatický střet uvězněného vraha a jeho obhájce. Šílený a geniální vrah totiž i po uvěznění rozehrává svůj další smrtící scénář a příběh spěje ke strhujícímu finále. V roli „českého Hannibala“ se na plátna kin vrací Milan Kňažko, protivníkem mu je mladý talent českého herectví Pavel Gajdoš v roli ambiciózního obhájce. Hlavní trojici postav doplňuje svým návratem na stříbrné plátno Dagmar Havlová jako tajemná vrahova manželka... Od února 1929 do října 1931 připravil Petr Kurten (Milan Kňažko) o život 8 lidí a bezpočet dalších napadl. Zabíjel ženy, muže, zvířata. Vše, co mu přišlo do cesty. Způsobil stejnou paniku jako kdysi v Londýně Jack Rozparovač. Nyní se tento legendární vrah vzdal policii. Obhajoby se ujímá ambiciózní mladý právník (Pavel Gajdoš), který je přesvědčen, že Kurten je psychicky vyšinutý. Aby to dokázal, ponoří se do vrahovy šokující minulosti a poznává pozadí nelítostných činů. V průběhu pátrání potkává další velmi tajemnou postavu, atraktivní Kurtenovu ženu (Dagmar Havlová). S přibývajícími důkazy je stále jasnější, že šílený vrah ještě neřekl své poslední slovo. Proč se nepolapitelný a výjimečně inteligentní zločinec odmítá nechat prohlásit za choromyslného? Jakou roli v případu hraje jeho žena a jaká je skutečná role mladého obhájce? Tři dramatické osudy ve složité pavučině konce jednoho věku. Obhájce zjišťuje, že bude muset bojovat, aby vyvázl živý. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (536)
Umělecká lyrika vetkaná do šestákové detektivky vetkané do divadelních prken. Ševčík se ukájí filtry i detaily na své hrdiny, ale sdělení se mu rozutíkávají na všechny strany. Působivé fragmenty, ale jako celek jakoby podivně prázdné a obávám se, že za dva měsíce si na Normal nikdo ani nevzpomene. Dopadlo to tedy jako Restart, akorát to stálo nepoměrně víc peněz. ()
Český Lev 3 nominace: Kamera, Hudba, Zvuk ()
Pokud čekáte český blockbuster, jste na špatné adrese. Tento film zcela jasně vychází z poetiky německého expresionismu a používá také prostředky francouzského impresionismu. Není to tedy supermoderní cool film, ale velice koncentrovaný odkaz k "němé" éře kinematografie. (Zároveň skvěle pracuje i se zvukem.) _______ Proto se tu taky většina postav pohybuje v jakési osobní bublině, kdy pro ně jako by neexistuje vnější svět - odsud ten úžasný dojem nereálnosti. Styl tu má vlastní výpovědní hodnotu a říká nám cosi o prostorové izolaci postav, rozplývání kontur mezi dobrem a zlem atd. (Když si čtu pořád dokola věty o "dominanci formy nad obsahem", jímá mě smutek z nepochopení toho, že filmová forma má sama o sobě dost významů.) ______ Pokud Normal v něčem připomíná klip, tak možná nějaké Dresden Dolls a spol. navazující na poetiku kabaretu Výmarské republiky. Doporučená četba: Siegfried Kracauer - Od Caligariho k Hitlerovi. Doporučený film (nepřekonatelný vzor): "M" (Fritz Lang). Rozhodně nejpůsobivější český art thriller od Spalovače mrtvol. __________ Výrazně pozitivní hodnocení vychází z prvního dojmu po dvou zhlédnutích krátce po sobě. S odstupem trochu bledne. (Můžu taky potvrdit, že první zhlédnutí tak dobrý dojem nevytváří a většina zdejších hodnocení bohužel vychází jen z něj.) _____________ Normal se určitě stane dobrým důkazním materiálem při zkoumání, jak dnes lidé podléhají reklamě, vytvářejí si falešná očekávání a neumějí se pak srovnat se samotným dílem. ()
Das ist nicht Normal? Ja, das ist Super! Nepříliš vkusná úvodní poznámka, ale co se dá dělat, když tak přesně sedí. Z hlediska formy je Normal snímkem velmi vytříbeným. Pokud divák netrpí odporem k obličejům herců nasvíceným tak, že by se jim v detailu bez trochy práce ve photoshopu v zornicích jasně odrážela lampa, může se kochat vysoce stylizovaným obrazem, kterým navíc prostupují velice dobré herecké výkony všech zúčastněných - hlavně z Petra Gajdoše a jeho proměn z bezradného už ne tak ambiciózního mladíka na sebevědomého obhájce, který má případ na háku (aby za několik minut bylo zase vše jinak...), se mé divácké srdce párkrát nadšeně zatetelilo. Pozoruhodná je ovšem i Dagmar Havlová Veškrnová (jen tak btw psát to odlišně není správné) coby hodně, hodně, hodně odlišná femme fatale, ale to už bych musel začít rozepisovat všechny větší role, takže zpět na začátek... Námitky, že Milan Kňažko je "českou" náhražkou Hannibala Lectera, a že ve srovnání s originálem prohrává na všech frontách, jsou naprosto nepřípadné. Milan Kňažko je v některých záběrech k nerozeznání od Lectera jak ho jednou provždy vyobrazil Sir Anthony - vzpomíná si někdo na flashback v Hannibalovi, na "slavnou" pásku zachycující Lecterův útok na zdravotní sestru při předstíraném srdečním záchvatu? Ovšem mimo tento bod jsou tu zásadní odlišnosti bránící takovému srovnání (které vychází z nezapamatování si jiných aspektů osobnosti doktora Lectera než "je to zrůda a žere lidské maso"). Právě na podání a vyznění od Lectera různících se rysů hlavní postavy stojí celý "druhý plán" Normalu. Plán vycházející z Petra Kurtena, zpochybňujícího základy lidské morálky, plán šokující svými extrémními a naturalistickými prostředky, plán otevřeného označení normálnosti za otázku většinového společenského názoru, plán nastavování zrcadla nejenom době Třetí Říše...plán tolik vhodný pro divadlo. Ano, Normal je v některých scénách naprosto zjevně divadelní a někdy se tento napůl problém nepodařilo uchopit úplně dobře (čti: představoval bych si to lépe, ale nevím jak to udělat...jako nějaký kritik:)). Jsem prost nějakých zásadnějších výhrad, snad jen že stopáž není ani oněch proklamovaných 90 minut (přičemž dříve bylo tvrzeno dokonce minut sto) - projekce, na níž jsem Normal zhlédl, začala v 18:00, kinožurnál atpd. posunuly začátek úvodních titulků na 18:05 (ano, správně, žádné sprosté multikino;)), nicméně i jakožto disciplinovaný divák vychutnávající hudbu pod závěrečnými titulky až do konce, jsem už v 19:30 stál před kinem. To je ale celkem nepodstatné - naopak podstatné je, že Normal je vysoce kvalitní "český" snímek s myšlenkou, a zaslouží si minimálně 80%. ()
Mám podezření, že většinu mého dojmu udělaly ty obrazy, leč červíček myšlenek hlodá čím dál víc. Zvrhlé a obávám se, že i dokonalé. ()
Mnozí se mnou budou určitě nesouhlasit, ale bezprostředně po příchodu z kina jsem potěšen, že Normal nesplnil to, co se slibovalo v traileru. Tedy, vizuální stránka ja samozřejmě výborná, ale očekávaný děj klasického thrilleru se nepotvrdil. Thrillerů se dnes točí všude spousta, ale takovéhle lyrické psychologické drama je věcí nevšední nejen v rámci Čech, tak proč si na to stěžovat (když to bez problémů funguje)? Herci hrají bez výjimky úžasně, dialogy slouží spíš pro expresi extrémních nálad a názorů, než pro posuny děje - což se ke stylu filmu jen a jen hodí. ()
Kombinace humanistického poselství a křečovitá snaha o filmové umění, může být něco horšího ? Ano, může ! Po skončení filmu Normal jsem se běžel dívat na kvalifikační fotbalový zápas Česko - Slovensko a krom již tradičně trapnýho výkonu našich reprezentačních primadon, jsem díky české TV Nova byl nucen poslouchat nadšenecký kecy slovenskýho komenátora. Takové trojnásobné ponížení v jeden den, během několika málo hodin mnou natolik otřáslo, že když jsem psal smsku jedné nejmenované slečně se žádostí o rande, radši jsem sám sebe rovnou odmítnul. ()
Zpočátku jsem oceňoval, jak se i český filmař umí postavit za kameru tak, že nezabírá ze statického úhlu na úrovni obličejů stále ty samé tváře, které dokolečka řeší problémy našeho malého človíčka, jenže jakmile se oči nabaží – zvláště, když Ševčík střídá ‚cool‘ záběry s těmi nejlacinějšími, začne vám vrtat hlavou, že se poskakuje okolo ničeho. Pokud Milan Kňažko není v záběru, o zrůdě se jen mluví a to nestačí. Neradostné dětství jsou prostě jen slova do prázdna a právnické dilema zase jen zpocené čelo a košile bez kravaty. O lásce a dalších hlubších věcech ani nemluvě. Až Ševčík najde scénáristu, který umí děj zahustit, dostanou ty jeho solidní obrazy i nosnou myšlenku a český film originálního tvůrce. Takhle to ze mě vyšumělo už během cesty z kina příliš rychle. 2 a ½. ()
Na český film je Normal dost originální a až tak trošku Hollywoodsky natočený. Proč by taky ne. Vždyť to každýmu musí být patrný. Co mi na tom vadilo byl ale fakt, že se v tom filmu nic extra neděje. Tak trošičku Mlčení jehňátek v době, kdy je Antony Hopkins v kleci zavřený, a Jodie Foster si s ním v klidu povídá...no a pak ta omáčka kolem, záběry z minulosti, záběry odjinud, záběry z budoucnosti a tak dále. Ten scénář je nedotažený, ale čtyři si to určitě zaslouží. Hlavně za to, že se Češi nebáli a natočili něco tak náročného a velkolepého jako je tenhle film. A nejvíc se mi na tom líbí, že takových filmů v naší zemi začíná vznikat víc a víc. Jen houšť. Alespoň konečně budeme mít na co koukat. Narozdíl od různejch expertů, paniců a kdejakejch honičů. Nejvtipnější na tom všem stejně je, že odborníci v tom hledají něco víc. Já v tom vidím prostě film, film který mě bavil a především film, který mě od českých tvůrců dost překvapil. Co vidí oni, já nevidím, a je mi to jedno. Nekoukám na film abych v něm hledal složitosti, ale abych se bavil, a to tenhle film určitě splnil. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $603,917║ Vôbec nie zle natočené, len keby to viac išlo svojou cestou a nechcelo sa to až tak moc podobať Hannibalovi Hecterovi, Kňažko asi v životnej úlohe, ostatný herci tiež fajn, kamerový filter dobrý, rozprávačský štýl v pohode, príbeh upútal, určite sa k tomuto filmu ešte vrátim, v rámci žánru to je pekný výkvet v našich končinách. /60%/ ()
Ambiciózní, své a ve výsledku možná trochu sobecké, ale do poslední špetky nemainstreamové. Z autorského hlediska buď neukotvené nebo nečekaně vyzrálé. Na Normal lze hodit spoustu světlometů a v záři každého z nich bude vypadat jinak. Nikdy z něj ale nebude divácký film. Na to je příliš temný, formálně i obsahově rozkročený a neprostupný. Prvotní fascinace bohužel rychle ustupuje, pokud tohle není "to vaše pravé ořechové". Já se do Ševčíkova zaměřovače nevešel, ale nikterak mi to nebrání těšit se na další jeho film. Snad v něm bude míň surreálných záběrů a víc čitelných žánrových postupů. ()
Dojmy poněkud rozporuplné: na jednu stranu úžasný nápad rozvést expresionistický obraz monstra, v němž se zrcadlí podstatná dilemata Výmarské republiky, bizarní mezistupeň mezi stvůrou a spasitelem. Na všechny palčivé otázky ale Ševčík nabízí pouze velmi schematické odpovědi ve vybraném vizuálu, skvělé kompozici, ve hře světla a tmy. Postavy redukuje na úroveň symbolů "dobro", "zlo", "nevinnost", nenabízí komplexních psychologické portréty. V závěru však není divák o moc moudřejší než na začátku, ano, sečtělý fanoušek německého expresionismu se pokochá a potěší, na duši zahřeje i to, že konečně do kin přichází český film, který nejde s proudem a vyvolává kontroverzní dojmy. Osobně si Normal rád prohlédnu do detailu ještě jednou, abych si ověřil, zda moje konstrukce mají oporu v natočeném. Trochu ve mně totiž přežívá pocit, že Ševčík vyvolal spoustu příslibů, naservíroval plný tác laskominek pro "sečtělé" diváky, ale pod vybraným audio-vizuálem zdaleka nedříme film, který by uspokojivě odpovídal na svoje vlastní otázky. Nicméně zdůrazňuji: takhle podnětný český film tu nebyl už léta. Hosana. ()
Nenormálně normální film. Pro mě osobně první český film viděný v kině, za což z velké části můžou "hollywoodské" trailery a celkový styl filmu. Jde vak v českém prostředí tvořit filmy srovnatelné alespoň vizuálně s cizinou? Určitě ano, ale bohužel takový film doplácí na slabší stránky jako příběh nebo tempo. Normal je ukázkou, že české ručičky jsou šikovné a možná i šikovnější než americké, ale stále nedokáži všechny aspekty filmu dotáhnout do stejných kvalit. Vizuálně je Normal na české poměry velmi výjimečný a působivý, ale z celosvětového měřítka jde "pouze" o lépe vypadající film. Mimochodem nějak mi nasvícením a kamerou připomíná Stvořeni pro lásku, ale to je asi jen můj dojem.... Po dlouhé době ve filmu hrající Dagmar Veškrnová, Pavel Gajdoš se svým zajímavým hlasem a především Milan Kňažko, jako česká variace na Hannibala Lectera, překvapují a nechávají na plátně kus dobrého herectví. Přesto (nebo právě proto), že je Normal film o masovém vrahovi, vytahuje zajímavé otázky o společnosti, člověku jako nepopsané tabuli a temných touhách každého z nás. Zajímavě působila i "drsná" mluva postavy masového vraha například o svých zkušenostech se sestrami a po celém filmu bych asi jen těžko hledal lidi, kterým bych Normal bez jediné pochybnosti doporučil. Mezi českými filmy bude Normal pravděpodobně ještě dlouho ojedinělou ukázkou možností, ale snad se brzy najdou další, kteří půjdou v jeho stopách zajímavých a nápaditých filmů bez nutnosti vytahovat tradiční česká témata jako stáří, dramata lidských životů a podobně... Slabší 4*. ()
Scénář: Julius Ševčík .. Trailery super, ale výsledný počin je velice nezáživně naředěný. ()
Dejovo mi film nic nedal, o samotnom Kurtenovi viem toho akurat dost. Co ma vsak uchvatilo bola audiovizualna stranka tohto snimku. Dostavala som sa do absolutnej euforie, ktora takmer dosiahala spicu pri advokatovej navsteve v bare, to, co v nom nasledovalo, ale samotny vrchol prisiel pri scene advokata s Marii Kurtenovou. Obrazky na tele, hudba, slza... Nebudem sa rozpisovat o vsetkom, co na mna zaposobilo, ale bolo toho prilis vela na to, aby tento film zapadol do sedeho priemeru. ()
Tsuna by měl radost, evropský rakovinotvorný art, který na rozdíl od jiných českých projektů vypadá opravdu evropsky. Škoda hrozných dialogů, přestože Kňažko a spol. mají charizmatu na rozdávání, neutáhnou to. Kdyby se to nebralo tak smrtelně vážně, bylo by to jistě lepší, protože k černohumornosti alá Herz to přímo vybízí... ()
Na urovni primarneho pozitku je Normal pre mna atmosferickejsi nez drviva vacsina thrillerov posledneho roka z poza mlaky (jedno ci na vychod, alebo zapad). Po odkryti "pokrievky" navyse vyplavaju na povrch dalsie "lahodky", ktore ani zdaleka nemusia suvisiet (a ani nesuvisia) so zanrovymi skatulkami, ci lpenim na "zaujimavom" pribehu. Velmi odosobnene a zaroven velmi vpijajuce. ()
V zajetí absolutního stylu se Mlčení jehňátek překvapivě potkává s Bílou stuhou. Čistě vizuálně je to navíc možná až od doby Reifovy Postele jediný český film, který na první pohled nevypadá provinčně česky... ()
Velmi chladný film, ze kterého vám nejvíc utkví skvělý Milan Kňažko a jeho historka jak mrdal prase. Inspirace německým expresionismem je zřejmá, ale její archaickost je pryč. Ve filmu je dost artových (nemám to slovo rád, ale je výstižné) částí. Konkrétně např. černobílý "výčet" obětí promítající se na těle Dagmar Havlové. Že by se jednalo o jakési uvědomění si Kurtenovy viny a nutnosti žít s ní, sdílet jí s ním tím že je jeho žena? Nevím, filmový jazyk může být interpretován mnohými způsoby. Mnohokrát se vyskytují záběry, jak Gajdoš čumí někam nahoru a Dagmar se zas furt otírá o zeď. Hodně se mi líbil zvuk a celkem i ta Muchovova hudba. I když písnička v bordelu, která byla jak vystřižená z repertoáru Ecstasy of Saint Theresa (jinak scéna s bordelem se mi líbila velmi) mi přišla trochu moc. Ta experimentálnost mohla jít chvíli stranou a mohli tam dát dobovku. Co se týče děje, tak mi bylo nesympatické úsilí obhájce udělat z Kurtena blázna, aby se vyhnul rozsudku smrti. Závěrečné zamyšlení nad krutostí normálních lidí a řečnický odkaz na nacisty mi nebyl zcela jasný. Chtěl snad básník říct, že žijem ve světě, kterej stojí za hovno a všichni jsme v podstatě někdě v hloubi duše perverti? Asi jo. Co se týče mýho názoru, tak Kurtena bych odstřelil hned a všechny tadyty hnusný perverzáky bych zabíjel. Normální či nenormální. Duševní porucha pro mne není omluvou, dělá z člověka tvora ještě mnohem nebzpečnějšího. Ale to už asi patří jinam. ()
Související novinky
Anglický bestseller, Nolanův scénář, český režisér!
Dobrá zpráva pro českou kinematografii – není jen o Bastardech a Babovřeskách, ale rodí i tvůrce světového formátu. Julius Ševčík už snímky Restart a Normal dokázal, že vidí dál než na protější břeh… (více)
Komentář obsahuje závažné SPOILERY, ne vždy dokonale podložené osobní pocity a úvahy (mnohde psané spíše pro osobní potřebu než ostatní), pouze slušná slova a spekulace, pročež by ho neměl nikdo číst. Pro vizuálně výrazné filmy je zřejmě těžké přesvědčit diváka, že pod vší tou nádherou pro oko najde se i potrava pro mozek. Ona tam totiž velmi často skutečně není. S podobným předsudkem, lehce nahlodaným pár zdejšími komentáři, usedal jsem i já do sedačky B7 nejmenovaného multikina. Ovšem již jeden z prvních dialogů, ten o lásce tatínka a maminky, přinutil mě postoj "chlapíka nad věcí" přehodnotit - film v žádném případě není prázdnou manýrou, zpětně se mi zdá, že je v něm jen málo "samoúčelného" a i ono málo je plno podezření, že jsem pouze účel nepochopil. Povrchní pohled říká, že v Normal nejde o nic jiného než o advokáta, který hájí brutálního vraha, jenž ho děsí, a kterého chce ho prohásit za duševně chorého - tečka. Houby. Již zasazení ČESKÉHO SOUČASNÉHO filmu do PŘEDHITLEROVSKÉHO NĚMECKA by mělo každého, kdo nevytáhl z hlavy kritická slova "líbivé" a oblíbené "samoúčelné", trknout, o co tady zřejmě půjde, kterým směrem své závity pootočit. Nechci tím samozřejmě tvrdit, že Kurten je přímo Hitler, ale přinejmenším jedna znepokojivá souvislost je zřejmá. Ono zvrácené Kurtenovo přesvědčení: "Lidé mě budou oslavovat," zdá se být šílené, avšak oslavy jiného masového vraha pár let po něm jsou až příliš reálné. Určitou, byť chatrnou indicii, bych viděl v pomateném Straubergovi odsouzeném za jeden Kurtenův čin. Nemohlo by jít o narážku na Marina van der Lubbeho, který byl běžně líčen jako pomatený a jenž údajně zapálil Reichstag? Těžko říci. V přesvědčení, že nacismus je (dílčím) tématem Normalu, utvrzuje mě i pár odkazů na známé filmy s podobným tématem, např. Trierovy Prvek Zločinu (chápání vraha vede málem k proměně ve vraha) a Evropa. Pro tyto a další filmové odkazy, bych nerad volil slovo "laciné", jak mnozí činí, ale spíše "zřetelné". Nevěřím, že jde o pouhé "hommage" nebo podlézání divákům znalcůn. V každém odkazu vnímám určité popostrčení divákovy pozornosti, nanesení jistého drobného významu či zkratku sloužící k popisu něčeho. Podoba Kurtena s Hannibalem Lecterem přinese rychlé poznání, o koho se tu vlastně jedná. Již jen název filmu Evropa naznačí, že jde tu o téma, jež se bytostně dotýká Evropy. Tématicky spřízněný Vrah mezi námi hrozí se transformovat ve "Vraha v nás"... Protože snad právě o to, že: "Peter Kurten nakonec je normální," jde nejvíce. On je normální, vy jste normální, Wehner je normální, sousedi jsou normální, já jsem normální... A přece brutálně vraždil (a po něm spousta normálních za druhé světové, jak film připomíná). Zjištění, že krutý zločin je normální, vyznívá samozřejmě pesimisticky, stejně jako poznatek, že "Vrah v nás" "čeká" na vhodné podmínky, aby se probudil. Nenechme se zmást tím, že Justus si nakonec, dle svých slov, ruce v krvi nenamočil. On již vidí příčinu v tom, že jeho život ho stavěl jen do situací, kdy bylo snadné Být Nevinný. Divák ví, že nejméně ve dvou případech i on selhal a téměř zabil. Vědomí neradostné, ale zároveň otevírající prostor pro přijetí dosud nevnímané zodpovědnosti a vědomé potláčení nebezpečného v nás, snad i aktivní boj proti stavu, který ničí nevinnost naši i druhých. Být normální k tomu totiž vždy nestačí. Naopak. Proti tomuto pohledu dá se ovšem postavit námitka, že Kurten rozhodně normální není. Společnost ho pouze takto označila, aby jej mohla odsoudit. Lze pak spatřovat v tomto činu ortel (či alespoň předzvěst) nad svou budoucností? Budou od této chvíle tyto věci normální? Budou je dělat normální lidé? Na tomto místě, kde bych normálně začal nový odstavec, snad mohu už s jistotou a nenapadnutelně prohlásit, že Normal je O NĚČEM. Samozřejmě je možné, že ono něco nám nepřijde dost hluboké, či sdělené formou, jež se nám líbí, ale NĚCO to je. Je možné i to, že ono Ševčíkovo NĚCO jsem obalil a uměle prostoupil svým NĚČÍM. To už je nevyhnutelné riziko interpretací, o nichž si přesto myslím, že by se o ně člověk měl, s vědomím, že bude chybovat, pokoušet tam, kde vidí tu možnost. Objevit ne absolutně zřejmý význam v nějakém díle, je vždy radost, zvlášť tehdy, bavilo-li nás ono pátrání. A tak i přes nedokonalost některých dialogů, i přes nepochopení významu některých formálních prvků, hodnotím pozitivně a dodávám i pochvalu skvělému Kňažkovi, Muchowově hudbě, kameře a dalším "spolupodílníkům" na dobrém výsledku. Prosté ****. () (méně) (více)