Lži mé matky

Velmi emotivní snímek o lživé matce a její dceři, které prchají napříč zemí před zákonem pod falešnou identitou jen, aby nemuseli do vězení. (21.05.2008)

Stále zajímavější Hayden Panettiere v ryzím televizním dramatu, který se snaží říci víc, než snese!! 50%. (22.05.2008)

Slušně natočené a časově nenáročné drama o jedné paní, co byla přesvědčena, že "má na víc" a neměla v sobě kousek zodpovědnosti. A taky nade vše milovala svoji dceru. Bohužel se tu toho smíchalo poněkud mnoho, a tak to dopadlo trochu jako když pejsek s kočičkou, no však tu pohádku znáte. A pro případ, že byste měli nějaké perverzní myšlenky, tak přece jen radši dodám - vařili dort. I když ten se peče, že. Ačkoliv, není to bezpodmínečně nutné...a dost, o tomhle jsem mluvit nechtěl. Vztah matky a dcery, kriminální zápletka v duchu podvodnických kliček ála Američtí Bohové, do toho osobnost matky jako takové, další kriminální zápletka, walkman a kytara, vzato kolem a kolem, je třeba ocenit, že jednotlivé části se povedly, "chemie" mezi Joely a Hayden funguje na výbornou a těší mě, že i z druhé jmenované se klube velmi zajímavá herečka. (U té prvé o hereckých kvalitách nepochybuju už delší dobu.) Ale když už člověk vidí, čeho jsou (především) ty dvě osoby schopny, rád by si toho užil víc. Měl to samozřejmě být biografický snímek, a tak se musely ukázat všechny stránky věci, ale film tím utrpěl. Nebo možná neutrpěl, ale divák, lépe řečeno já, se cítí(m) být ochuzen. Každopádně to byl příjemně strávený čas, který jsem měl správně věnovat psaní diplomky;) Pro film jako takový mám 60%. (18.06.2008)

Vyprávění o hlubokém citu, jaký jen může mezi matkou a dcerou vzniknout. Ovšem nic není dokonalé, tedy i dívčina opatrovatelka není bez úhony. Problémová žena, která krade oblečení, vizitky, zkrátka vše, co jí příjde pod ruku. Je za své činy stíhána a vězněna. Pro tak malé dítě musí být stresující pozorovat její odjezdy a návraty z vězení. Náprava však nepřichází, a proto má být znovu zatčena. Matka je svobodný člověk, nedodržující žádná pravidla, který lže všem, ale především sama sobě. Věčně tápe a hledá, není spokojená se svým životem, v podstatě jen raněná osoba, která se nevyrovnala s minulostí. Svou sobeckostí ubližuje dceři víc, než by si mohla myslet. Avšak Hailey svou matku miluje natolik, že je ochotná vzdát se své rodiny a utéct s ní. Netuší, co všechno ale tento výsostný čin obnáší… Změna jména, ztráta přátel i blízké rodiny. Je ale ochotna podstoupit i takovou oběť. Utíkají před spravedlností, jsou jako tuláci…Prožívají malý trip skrze USA, na němž se ještě prohlubuje citové pouto mezi nimi. Hailey ale udeří tvrdá rána v podobě matčiny zrady. Krásná žena se vdá, aniž by tuto důležitou skutečnost probrala s dcerkou a od té doby se věci vyvíjí špatným směrem. Stane se spousta zlého a děj začíná nabírat obrátek. Film inspirovaný podle skutečné události plný zvratů, intrik a manipulace, přesto však přespříliš chladný na to, aby vážně zaujal. Sice dobře natočený a herci podávají dobré výkony, scénář řekla bych, pokulhává. (21.05.2008)

Vzhledem k tomu, že jsem tento film hledala skoro čtyři roky, jsem vážně velice ráda, že ho mohu ohodnotit. Jelikož si nějaké scény pamatuji dodnes a film je zajímavý hlavně obsahově, tedy co se příběhu týče, mohu dát bez mrknutí oka čtyři hvězdičky. Teda pardon, mrkla jsem, ale lidé mrkají celkem často... Viděno v době, kdy jsem se ulejvala ze školy, slušněji to říci nelze a prostě jsem jen bezmyšlenkovitě přepínala programy. Jen tak mimochodem, při tomto přepínaní programů jsem viděla film také s Hayden Panettiere, byl to ale jiný den, kdy jsem praktikovala záškoláctví. Zřejmě má tato herečka na mne zvláštní vliv. Aby se situace neopakovala, školu raději navštěvuji teoreticky (čistě teoreticky) pravidelně. Zpátky k filmu. Zase odbočuji, to se mi za chvíli určitě stane osudným. Herci jsou výborní, vše jsem jim věřila (což je dobře) a jak už jsem se zmínila, příběh je velmi zajímavý. Ten si přeci hned říkal o filmové zpracování. A že se povedlo! Takže, shrnuto těmito slovy: výborný film pro praktikanty záškoláctví! (30.12.2011)