순정만화
Hello, Schoolgirl
Režie:
Jang-ha RyooObsahy(1)
Kwon Yeon-woo pracuje jako úředník na obecním úřadě a ačkoliv je mu už 30 let, žije sám, je tichý a neschopen najít si vhodnou partnerku. Po přestěhování do nového bytu ale často potkává Han Soo-yeong, maturantku zdejší školy, která žije o patro pod ním. Ta je typickou potrhlou středoškolačkou.
Kang Sook začal po vystudování vysoké školy také pracovat na obecním úřadě a během cest domů si začíná v metru všímat melancholické Kwon Ha-kyeong. Tu potkává, když ona kouří vždy na stejném místě, a pořád má před očima její úsměv. Po čase ale zjistí, že Kwon Ha-kyeong jezdí po stejných trasách, dělá stejné činnosti jako kdysi se svou životní láskou…a ačkoliv se Kang Sook snaží ji dát další impuls k životu, nezdá se, že by byl úspěšný.
Čtyři osoby, dva příběhy a na první pohled nestejnorodé páry, které začnou mít více společného, než se zpočátku zdá.
(jorgus)
Recenze (65)
Tenhle film budiž nádherným příkladem mistrovství korejské kinematografie, nikdo jiný tohle zkrátka neumí! Když se to tak vezme, vlastně se jedná o jednoduchý snímek o čtyřech hercích. Ti hlavní dva mají na celkovém dojmu největší podíl, zejména Yoo Ji-tae je opravdu kouzelný a pokud jde o Yee Yeon-hee, ta byla jako středoškolačka opravdu rozkošná a ve svém pokročilejším věku bych jí asi těžko dokázal odolat :-) Ač snímek nic nového nepřináší, nabízí hromadu střípků jež ho pozdvihují téměř k dokonalosti, oba dva příběhy (ten hlavní především) působí nejen díky hercům moc zábavně, něžně, mile a příjemně, scénka s umělým sněhem skýtá neskutečný půvab, hudba dotváří atmosféru a závěr je již jen třešničkou na dortu. Vlastně jsem to celé od začátku do konce odkoukal s blaženým úsměvem na tváři - hledá-li někdo pohlazení na duši, tento kousek je vysloveně ideální. Viděno 2x. P.S. Vzhledem k poklidnému tempu a jednoduchosti mluvy je film docela dobrým kouskem na poslech Korejštiny pro někoho kdo se ji učí. ()
Romantické, klidné, nevzrušující, příjemně emotivní, nedeprimující, žádná katastrofa, žádné slzy × obyčejné. Možná proto 4*. A jde to, aniž by tam musel někdo z hlavních hrdinů umřít. Dva páry, dva příběhy. Jak jednoduché. Starší muž - mladší dívka, starší žena - mladší muž. Hrdinům držíte palce, konec je hezký a pozitivní. Film na každý klidný den. "Kdo by chtěl umělý sníh v létě?" ()
Korejci umějí natočit milé a uvěřitelné vztahové drama bez hysterického melodramatu. Ne že by to pro mě byla úplná novinka (ostatně i téma bylo podobně zvládnuté v Eorin shinbu), ale tohle je vyloženě vyzrálé pojetí. Nemyslím ani, že bych filmu vytkl nějakou zbytečnost nebo přepálenou stopáž... Ani druhý pár není jen jako doplněk, a vcelku dává smysl. Vlastně ani nevím, proč o nich píši jako o druhém páru, příběhy jsou skoro rovnocenné... Moc pěkné. ()
Hmm, podle hodnocení tady sem čekal, že to bude pecka. Bohužel jsem byl docela sklamanej. Je to příběh čistě jen o lásce a na poměry Jihokorejců je to málo dramatický. Příběh plyne vlažnym tempem a i když jsme to ze zvědavosti dokoukali opravdu docela slabota. Jinak vizuálně poutavé, obrazy jsou pěkně zpracované a film působí kompaktně, za to 3 hvězdy. ()
Dva zamilované príbehy, jeden trochu jednoduchší a druhý zložitejší, ale oba vcelku pekné, milé a romantické. Yeon-hee Lee vyzerá fakt ako školáčka asi to bude z dôvodu, že v dobe natáčania mala v skutočnosti okolo dvadsať (20) rokov a tak to pôsobí hodnoverne. Pre porovnanie Ji-tae Yoo mal okolo tridsaťdva (32) rokov (píšem okolo z dôvodu, že neviem presne kedy sa film natočil). Čiže vek sedí a prvý príbeh je príbeh týchto dvoch hercov. V podstate ide o to, že dievča/žena Han Soo-Yeong (Yeon-hee Lee) je ešte školáčka a Kwon Yeon-woo (Ji-tae Yoo) je tvrdo pracujúci úradník, ale našli si cestu k sebe pretože sú povahy čo proste k sebe pasujú a dokonca sa vo filme veľmi k sebe hodia. Samozrejme okolie to môže prijať rôzne, ale myslím si, že v tejto dobe je to vcelku normálny vekový rozdiel. Druhý príbeh hrá na inú nôtu a veľmi pekne sa prepletá s týmto prvým príbehom. Najlepší výkon pre mňa podala Yeon-hee Lee lebo zahrala svoju roľu hodnoverne. Ďalej je vo filme veľmi pekná klavírna hudba. Tieto romantické komédie z Južnej Kórei nikdy nesklamú z dôvodu, že herci sa dokážu perfektne zžiť zo svojou roľou a perfektne vyjadrujú každý pocit mimikou tváre. Koniec je pekný a nezabudnite aj na scénky pri titulkoch. ()
Reklama