Umírající zvíře

Bylo to jako když si někdo koupí falešné zlato a věří, že je pravé. Nebo sice krásný obraz, na který se dá do alelujá dívat, ale nemá duši. Přesně tohle se vyklubalo z tvůrčí dílny, která podala snímek vizuálně bez jakékoli dynamiky charakterů, i když si o to scénář přímo žádal. Dvě tři scény od okamžiku posledního telefonátu až do Silvestrovské noci mezi hlavními hrdiny a první povídání po dvaceti letech šukání, měly potřebnou gradaci, která ovšem sjela dolů jak sinusoida. Pro celkové divácké uspokojení a lepší hodnocení je to bohužel žalostně málo. "Because in my head nothing is changed." (17.02.2012)

Jeden pomalu odkvétající život, který si blížíc se završení své pouti uvědomuje prázdnotu, v níž byl po celou dobu uvězněn. Přesně takový je život profesora Davida Kepeshe, jemuž proudí více krve do pohlavního orgánu než do srdce. Kepesh, známý to sukničkář, by asi nikdy nečekal, že se jedné z jeho studentek, Consuele, podaří uvést tep jeho srdce do toho správného rytmu, a že se z cynického sexuálního hladovce může díky kouzlu krásky s čokoládovýma očima stát něžný romantik. Stalo se tak a z nezávazného flirtu se stala tragédie, při níž zabolí srdce, vyrojí se pár slz a v mysli vykvete několik duchaplných myšlenek. Dva milenci, jeden klavír mezi nimi, dva staří přátelé, umění aplikované na život, velmi subjektivní monology, trefná moudra, intimita a spousta emocí...to jsou hlavní ingredience pro vytvoření tak senzitivního a vpravdě skvělého zážitku, jakým pro mě Umírající zvíře bezesporu je. Přičtu li k tomu ještě vynikající výkony, na kterých film stojí, citlivou práci kamery a skvělý hudební doprovod, musím před dalším režijním počinem Isabel Coixet pokorně smeknout. Ben Kingsley konečně po dlouhé době dostal roli, ve které může naplno projevit své nesporné kvality a já bych mu za ní hned dal zlatou sošku, Penélope Cruz je film od filmu lepší a její herecký projev v tomto filmu vedle jejího půvabu rozhodně nezanikne. Velmi mě překvapil Dennis Hopper, o jehož hereckém umu nepochybuji, ale vidět ho v takové roli, jakou (bravurně) ztvárnil v Umírajícím zvířeti, je pro mě nevídaným a překvapivým zážitkem (v porovnání s jeho rolemi psychopatů, Modrý samet budiž příkladem). 90% (17.11.2008)

Standardní drama, které nijak nepřekvapí. O lidech, kteří se v jisté fázi života ucitnou v krizi. Už to tady bylo hodněkrát, starší muž a o hodně mladší milenka a jak to asi dopadne. Výkony herců jsou sice procítěné, ale žádnou hloubkou mě neomámily. Trochu ubrat na citovém vydírání a film by nemusel zůstat v takové šedi. (11.10.2008)

Výnimočnosť "Elegy" je nepopierateľná, tak úchvatne zachytený vzťah dvoch odlišných a zároveň sa "elektricky" priťahujúcich ľudí nepamätám. Božský strih ovládajúci výborne napísaný scenár, v ktorom trio Kingsley/Cruz/Hopper ordinuje tie najpresvedčivejšie a najcitlivejšie výkony. Zatiaľ čo Ben je silným lídrom všetkých dôležitých okamžikov, Penélope svojou emocionalitou berie slová z úst a Dennis Hopper prekvapuje umierneným, veľmi civilným prednesom. Ide o príbeh smutný, prirodzene nespútaný, je proste taký aký má byť a-ako povedala moja kamoška:"každý si tam nájde to svoje" (ahoj Lenka:)-mne neostáva nič iné ako len sklopiť uši. Našlo by sa pár "ale", ale na tie v tomto prípade kašlem, lebo onen sentimentálny podtón už dávno nebol tak skľučujúco povznášajúci. Plakal som. (07.07.2009)

To ,źe jste starší není zárukou ,že máte méně času než někdo třeba i výrazně mladší. Chvíli se nedíváte a čas vám uteče. Škoda ,že většina z nás se trápí minulostí a bojí budoucnosti ,a natolik se tím zaměstnává ,že přítomnost si nedokáže užít plnými doušky. Ono totiž i když se jen otočíte ,čas uteče. Ač byl Elegy velmi smutný ,rozlil se po něm v mých žilách životní optimismus a sama sobě dala(všimněte si minulý čas) slib ,že žít budu(budoucí čas:-o) , takže pardon znovu, že jdu žít TADY A TEĎ. (14.12.2008)