Joy Division
Režie:
Grant GeeScénář:
Jon SavageKamera:
Grant GeeHrají:
Peter Hook, Bernard Sumner, Anton Corbijn, Genesis P-Orridge, Richard H. Kirk, John Lydon (a.z.), Glen Matlock (a.z.), Steve Jones (a.z.), Ian Curtis (a.z.) (více)Obsahy(1)
Definitivní biografie legendární postpunkové kapely, představující řadu nikdy předtím neviděných koncertních záběrů a s bezprecedentní účastí tří pozůstalých členů kapely. Po uznávaném životopisném snímku Control o k záhubě odsouzenému zpěváku skupiny Joy Division Ianu Curtisovi, následuje pronikavý dokumentární film režiséra Granta Gee. Rozšiřuje úhel pohledu na celou kapelu a na město, které ji zplodilo – postindustriální anglickou metropoli zvanou Manchester. Snímek obsahuje řadu nikdy neviděných koncertních záběrů, nově objevené zvukové nahrávky a bezprecedentní účast tří zbývajících členů kapely, jimiž jsou Bernard Sumner, Peter Hook a Stephen Morris, kteří později založili skupinu New Order. Definitivní příběh legendárních Joy Division zachycuje vzrušující vzestup kapely, tragédii jejího konce, i její trvalý hudební a kulturní odkaz. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (28)
Dokument mě vtáhl do atmosféry a s ubíhájící minutáží více a více mrazí. Jinak to být postaveno ani nemohlo, přeci jen jedná se o jednu z nejtemnějších kapel co jsem kdy poznal. Budu muset více prozkoumat texty...Ian byl básník se vším všudy a díky svému osudu někdy i zastiňuje neméně talentované kolegy z kapely...Stále považuju Unknown Pleasures za jejich nejlepší dílo :) ()
Kvalitni realny dokument o Joy Division, ktery sice nenabizi nic moc noveho, ale legenda JD je tak silna, ze je to skoro jedno. Krome interviews s prezivsimi cleny skupiny v cele s Bernardem Sumnerem zde mate k dispozici nekolik (i kdyz ne moc) zaznamu JD a prijemne prekvapko byla i ucast Genesis P-Orridge. Kazdopadne pro co nejefektivnejsi zachyceni vseho okolo tohoto hudebniho kultu z Manchesteru bych doporucil kousek Control Antona Corbijna, ktery je podan mene jako dokument a vice filmove a umelecky. Otazka je, jestli chcete jen poslouchat jak to bylo, ale plusove z prvni ruky od samotnych akteru (tento dokument), nebo primo sledovat danou story na vlastni oci, ale zahranou herci (Control), me osobne sedla vic druha varianta. 6/10 ()
Ze všech těch hudebních legend jako jsou například The Beatles, The Rolling Stones, Pink Floyd, Led Zeppelin, The Velvet Underground, Radiohead nebo třeba The Clash je asi nejtěžší nemilovat právě post-punkové průkopníky Joy Division. Jejich hudba byla upřímná, průzračná, intelektuální, nadčasová, ale zároveň šíleně ubíjející až nebezpečná. Pokud jste totiž spíše citově založení jedinci a pustíte si kteroukoliv z jejich dvou desek a zaposloucháte se do textů, může se vám snadno stát, že zjistíte, že jste v tomto světě úplně sami a vlastně vám nikdo nerozumí tak moc, jak byste si doopravdy přáli. Dojde vám, že svět ve vaší hlavě se nikdy neprolne s tím okolním a vaše ryzí pocity tak zůstanou navždy skryty jenom vám a to může být někdy docela zraňující. Pokud Ian Curtis žil své sny i problémy podobně trýznivým způsobem, jaký popisují jeho písně, zkrátka jestliže odrážejí naprostou realitu, není divu, že se rozhodl svůj život ukončit. Udělal to a přitom se mu na gramofonu točila těžce neoptimistická deska "The Idiot" Iggyho Popa. Kdybych se někdy k něčemu takovému odhodlal já, hrály by mi "Unknown Pleasures" nebo "Closer". ()
Mé pocity jsou hodně podobné jako při sledování filmu Control, který jsem viděla dříve než tento dokument o kapele Joy Division. Kluci měli štěstí, že potkali Iana Curtise, protože jeho hluboký a osobní texty, jeho fascinující taneční pohyby dělaly tuhle kapelu vyjímečnou. Smutek, samota, deprese, zranitelnost, boj s epilepsií. Tohle všechno si nejspíš Curtis nosil v sobě jako břímě. Líbilo se mi když zpíval, jak své písničky prožíval. I na těch černobílých fotkách je jasně vidět ten obrovský smutek v jeho očích. Zajímavý dokument a já bych tímto chtěla opět vyzdvihnout herce Sama Rileyho, protože on opravdu věrohodně ztvárnil neštastnýho, zranitelnýho, fascinujícího Iana Curtise. Jako kdyby mu z prdelky vypadl. :-) ()
Jeden dokument, jedna hudební skupina z jednoho města a jedna obrovská silná a pohlcující atmosféra, která se kolem jejich hudby vznáší i po smrti slavného Curtise. Vzpomínky na život skupiny i jednotlivých jejích členů jsou prokládány slavnými písněmi, ukázkami z koncertů a poetickými záběry na místo, kde to všechno začalo. Dokument zachycující život i mánii okolo Joy Division, které ve stejném roce připomněl i hraný film Anton Corbijna Control, sice nepřináší nic moc nového, ale aspoň pro tu ianovsky-manchesterskou atmosféru jej stojí za to vidět. ()
Reklama