Papežská toaleta

Příjemný film z Urugaye (pokud se nemýlím, tak se jedná o vůbec první uruguayský film, který jsem kdy viděl), který nahlíží na problémy a chudobu urugayského maloměsta s velkým citem a dává tak divákům možnost zjistit, jak to vypadá na místě, kam se asi běžně nedostane a které je od našeho státu opravdu velice vzdálené. Celý děj je pak zasazen do roku 1988, kdy toto maloměsto očekává příjezd papeže Jana Pavla II. a většina místních chce na této návštěvě Svatého otce zbohatnout. Ovšem tenhle film není jen o velkých a jak se nakonec ukáže i nenaplněných snech či snad o návštěvě papeže. Tenhle film je o pochopení, o vzájemné důvěře a o tom, že ať děláte co děláte, vždy je nakonec nejdůležitější mít někoho nablízku, někoho, kdo za vámi stojí a kdo vás má rád. Beto tohle zcela jistě pochopil, a když už nic jiného, tak mu zůstal aspoň stát na dvoře nejluxusnější záchod z celého města, taková luxusní kadibudka. Každopádně atmosféra filmu je svým způsobem kouzelná a odzbrojující, tenhle film lze hodnotit jako velmi povedený a rozhodně v mnoha ohledech kvalitní. Bylo to pro mě zase něco nového, něco originálního s velmi neotřelým námětem. Film mi utekl, aniž bych skoro věděl jak, a určitě mi tento příběh ještě velmi dlouho zůstane v hlavě. Jsem rád, že jsem se na film podíval a s chutí mu dávám nadprůměrné čtyři hvězdy, na pět hvězd mi tam ještě něco nespecifikovatelného chybělo. (14.05.2010)

„Carmen! Tengo una idea!“ v niektorých z nás to je. Vždy niečo vymyslieť, čo nás už konečne dostane z ťažkej životnej situácie aby nám bolo lepšie, aby sme raz mohli opraviť strechu a zaplatiť účet za elektriku. A vždy padnúť na hubu, oprášiť sa, postaviť a zasa si nasadiť "mysliacu" čapicu a niečo vymyslieť. Lebo raz to vyjde... možno. (09.10.2011)

Jak už tady píší ostatní, našlo se tu pár míst k pousmání (například Betova instruktáž ohledně veřejného záchoda), ale jinak je tento uruguayský snímek, natočený podle skutečné události, smutným ohlédnutím za jednou promarněnou nadějí obyčejných lidí, žijících v zemi, kde je téměř nemožné vymanit se z existenční bídy. Ale natočené je to moc hezky a myslím, že to je můj první film z Uruguaye. (13.12.2014)

Typická festivalovka, ktorá trefne reflektuje prach a biedu, nádej a sklamanie, odhodlanie, silu a rezignáciu snívajúceho človeka. Ale predovšetkým významovú rovinu pravidelných tours jedného zhrbeného panáčika v papamobile a trúsenie požehnaní podľa PR klendárika. Neľahká realita života s pár úsmevnými chvíľkami. Veľké veci v malom nenápadnom balení Made in Uruguay, ktoré nevyprchá. P.S. A muzika je výborná. 80% (13.03.2011)

Zajimavy namet, opreny o skutecne udalosti z uruguayskeho pohranici v dobe navstevy papeze Jana Pavla II. Film krasne dokumentuje prosty zivot domorodcu na malem meste, kteri si na vyznamne navsteve chteli k zivotu trochu prilepsit a sve uspory investovali do prodeje a sluzeb pro poutniky. Zdarila kamera, ktera rychlymi strihy evokuje autentickou atmosferu te doby i tezkeho zivota obycejnych lidi. Libiva je i hudba, vetsinou ve spojeni se zabery jizdy na kolech. Vyborne socialni drama, ktere i pres nekolik usmevnych momentu nemuze byt brano v potaz jako komedie. Bavila me i vetsina hercu-nehercu. Trosicku doladit scenar, dam plny pocet. (18.05.2016)