Záchod pro papeže
El baño del Papa
Les Toilettes du Pape
The Pope's Toilet
Obsahy(1)
V roce 1988 navštívil papež Jan Pavel II. Uruguay, konkrétně město Melo. Dle oficiálních úředních zpráv mělo na mši zavítat až padesát tisíc věřících. Většina místních nemajetných rodin vložila své úspory do nákupu zboží, které doufala, že prodá a tak zbohatne. Pašerák Beto dostane nápad postavit veřejný záchodek. Pro splnění tohoto cíle musí překonat mnoho překážek. Ve výsledku nedosáhne sice takového zisku, jaký očekával, ale něčeho mnohem cennějšího. Scénář filmu byl inspirován skutečnou návštěvou svatého otce a několika událostmi s tím spojenými. Většina protagonistů jsou neherci vybraní na místě natáčení. Urugayská kinematografie patří v posledních letech mezi nejzajímavější světové produkce. (Febiofest)
(více)Recenze (20)
Jak už tady píší ostatní, našlo se tu pár míst k pousmání (například Betova instruktáž ohledně veřejného záchoda), ale jinak je tento uruguayský snímek, natočený podle skutečné události, smutným ohlédnutím za jednou promarněnou nadějí obyčejných lidí, žijících v zemi, kde je téměř nemožné vymanit se z existenční bídy. Ale natočené je to moc hezky a myslím, že to je můj první film z Uruguaye. ()
Můj první uruguayský film (díky kareen) a krásný i když hořkosmutný zážitek. Úsměvné scény se taky najdou a ta naděje na zbohatnutí ke které se tak upnou, ta je u těch prostých lidiček zobrazena tak hmatatelně, že výsledné zklamání se musí dotknout každého s troškou toho sociálního cítění. Krásně natočeno, odehráno......jeden z těch velkých malých filmů a já jsem rád, že doputoval až ke mě. ()
Ač místy úsměvný, nakonec velmi smutný a po celou dobu nad očekávání výborně zrežírovaný film o sociálních problémech na uruguayském venkově. Sice nevěřím, že by si skutečný Beto peníze „úhlavního nepřítele“ nevzal, ale když si v hlavě opakovaně přehrávám poslední záběr, to pokorné přijetí nastoleného osudu se vší jeho hořkostí, přijde mi podobná připomínka malicherná. Festivalový film, který bych doporučil i nefestivalovým divákům. 80% ()
Typická festivalovka, ktorá trefne reflektuje prach a biedu, nádej a sklamanie, odhodlanie, silu a rezignáciu snívajúceho človeka. Ale predovšetkým významovú rovinu pravidelných tours jedného zhrbeného panáčika v papamobile a trúsenie požehnaní podľa PR klendárika. Neľahká realita života s pár úsmevnými chvíľkami. Veľké veci v malom nenápadnom balení Made in Uruguay, ktoré nevyprchá. P.S. A muzika je výborná. 80% ()
„Carmen! Tengo una idea!“ v niektorých z nás to je. Vždy niečo vymyslieť, čo nás už konečne dostane z ťažkej životnej situácie aby nám bolo lepšie, aby sme raz mohli opraviť strechu a zaplatiť účet za elektriku. A vždy padnúť na hubu, oprášiť sa, postaviť a zasa si nasadiť "mysliacu" čapicu a niečo vymyslieť. Lebo raz to vyjde... možno. ()
Galerie (15)
Photo © Chaya Films
Reklama